KSBR 31 INS 24545/2015-B-39
č.j. KSBR 31 INS 24545/2015-B-39

USNESENÍ Krajský soud v Brně rozhodl samosoudcem JUDr. Alenou Knapilovou v insolvenčním řízení dlužníka: Vladimír anonymizovano , anonymizovano , rodné číslo 621026/0254 bytem Brněnská 393, 665 01 Rosice zastoupený advokátem Mgr. Davidem Dvořákem sídlem Zelný trh 332/12, 602 00 Brno, o návrhu na nařízení předběžného opatření

takto:

Návrh na nařízení předběžného opatření ze dne 22.2.2018, kterým se dlužník domáhá, aby soud zakázal insolvenčnímu správci Mgr. Ivaně Rychnovské, LL.M., IČO 71464514, se sídlem Dobrovského 824/50, 612 00 Brno jakožto insolvenčnímu správci dlužníka uzavírat jakékoli kupní smlouvy ohledně majetku v majetkové podstatě dlužníka či aby jinak pokračovala ve zpeněžování majetku náležejícího do majetkové podstaty dlužníka, a to až do zrušení předběžného opatření soudem, se zamítá.

Odůvodnění:

Podáním ze dne 22.2.2018 dlužník navrhl nařízení předběžného opatření o obsahu uvedeném ve výroku tohoto usnesení. Uvedl, že po složení platby 4 000 000 Kč na účet majetkové podstaty třetí osobou, a to Hypo bytovým družstvem, k níž se dlužník již vyjádřil, že se jedná o plnění složené prostřednictvím třetí osoby, o zápůjčku, kterou si vyřídil se spolupracujícím subjektem a kterou hodlá v budoucnu započítat na budoucí kupní cenu, insolvenční správkyně (dále jen správkyně ) vrátila platbu zpět s poznámkou, že se jedná o platbu mylnou. Třetí osoba, která za dlužníka a pro dlužníka plnění ve prospěch majetkové podstaty poskytla, nemá jakýkoli nárok být uspokojována v insolvenčním řízení dlužníka, nemá a neuplatňuje pohledávku a složila tuto platbu k úhradě 100 % neuspokojených nároků věřitelů včetně předpokládaných nákladů. Správkyně ve svém vyjádření uvedla, že bude pokračovat ve zpeněžování nemovitostí dlužníka. Variantou nabízenou dlužníkem, tedy složením peněz na účet majetkové podstaty, by jednak došlo k úplnému uspokojení všech věřitelů v insolvenčním řízení a jednak by takto došlo k uspokojení nejrychlejšímu. Navrhovaným řešením dlužníka by tedy byl účel insolvenčního řízení bez dalšího a okamžitě naplněn. Naproti tomu chování a počínání insolvenční správkyně směřuje k tomu, že se chová jako realitní makléř a obchodník a zjevně si vykládá smysl a účel insolvenčního řízení tak, že je třeba dlužníkovi prodat všechen jeho majetek, a to za každou cenu. O tom svědčí veškeré kroky, které doposud provedla: v insolvenčním řízení Hynka Petržely sp. zn. KSBR 44 INS 14242/2016 byl vydán výtěžek zajištěnému věřiteli Romanu Polákovi- totožnému věřiteli v řízení dlužníka s přihláškou P9. Jediným zájmem insolvenční správkyně je rozprodat majetek dlužníka. Pokud by správkyně postupovala v souladu se svými povinnostmi a v zájmu chránit i práva dlužníka, mohla volit postup ve smyslu ust. § 184 a násl. IZ a zejm. ust. § 186 IZ, což by do věřitelské základny, věřitelského kvóra a situace na straně neuspokojených pohledávek v řízení dlužníka vneslo zcela jiné světlo, neboť se snižují na cca polovinu. Pakliže dále správkyně poukazuje na ust. § 293 IZ, pak zjevně ignoruje poslední větu tohoto ustanovení. Nejvýhodnějším způsobem prodeje dlužníkova majetku zákon míní nejvýhodnější prodej obecně, tedy nejvýhodnější prodej pro věřitele, ale i pro dlužníka. Předmětné nemovitosti sice byly oceněny znaleckým posudkem Ing. Ivo Nováka, č. posudku 3674/2017, ale již z úvodní strany se isir.justi ce.cz podává informace, že nemovitosti dlužníka jsou vedeny ve třech katastrálních územích a rozdělují se do souborů k.ú. Příbram na Moravě-LV č. 654, k.ú. Říčany u Brna-LV č. 1210, k.ú. Rosice u Brna-LV č. 3787, k.ú. Rosice u Brna-LV č. 1713 (s poznámkou o složitějších vztazích souvisejících se stavbami, parcelami, přístupy apod.), k.ú. Rosice u Brna-LV č. 1698, k.ú. Rosice u Brna-LV č. 1472. Následuje rekapitulace přepočtená na podíly a zohledňující koeficient přepočtu na výlučné a podílové spoluvlastnictví dlužníka. Lze jednoznačně uzavřít a konstatovat, že předmětné nemovitosti spolu netvoří funkční celek, kdy o tomto není jakýchkoli pochyb již podle předloženého znaleckého posudku, dokonce ani jednotlivé parcely v rámci jednotlivých listů vlastnictví spolu často vůbec nesouvisí, nesousedí a jsou zejména v k.ú. Rosice u Brna roztroušeny. Správkyně zveřejnila na stránkách společnosti Prokonzulta dne 22.1.2018 výběrové řízení na prodej nemovitostí dlužníka v hodnotě nejméně 13 mil Kč, které mělo 10 dnů, nemovitosti jsou nabízeny k prodeji jako celek, byť je i samotná nabídka členěna podle členění znaleckého posudku. Umožňuje se sice, aby účastník řízení podal nabídky i na jednotlivé nemovitosti zapsané na jednom z uvedených listů vlastnictví, ale každý z účastníků, který hodlá podat nabídku, musí složit kauci ve výši 500 000 Kč. Z uvedeného tedy vyplývá, že insolvenční správkyně nepochybně nabízí nemovitosti dlužníka jako celek a takto vypsala podmínky tohoto výběrového řízení. Kauce ve výši 500 000,-Kč se pak může jevit jako přiměřená vůči celku-souboru, tedy očekávané nabídce ve výši 13.305.290,-Kč, pakliže ale hodlal učinit konkrétní nabídku oddělený zájemce o nemovitosti v k.ú. Příbram na Moravě (tyto nemovitosti byly oceněny částkou 4 030 Kč) nebo zájemce o nemovitosti v k.ú. Říčany u Brna (oceněny částkou 2 070 Kč) nebo zájemce o nemovitosti v k.ú. Rosice u Brna na LV č. 1713 (oceněny částkou 9 970 Kč), případně zájemce o nemovitosti v k.ú. Rosice u Brna na LV č. 3787 (oceněny částkou 522 670 Kč), vždy by musel předem složit částku 500.000,-Kč jako kauci. Taková okolnost vede zcela logicky k naprostému vyloučení běžných komerčních zájemců o jednotlivé pozemky. Nabídka tím omezuje širší zájem trhu a je koncipována tak, aby byly nemovitosti prodány jako celek či soubor. Tím spíše je tento postup nezákonný a pro dlužníka nevýhodný, když správkyně ignoruje vyplacení výtěžku zajištěnému věřiteli Romanu Polákovi v částce 3 490 648,70 Kč, což ve své podstatě znamená snížení neuspokojených pohledávek dlužníka na cca 3,3 mil Kč. Správkyně má na účtu majetkové podstaty nerozdělený výtěžek za prodej souboru zbraní dlužníka ve výši 329 000 Kč. Reálně tak zbývá k uspokojení věřitelů dlužníka částka nejvýše okolo 3 mil Kč. Jak z hlediska přiměřenosti, tak z hlediska zdravého rozumu, je prodej celého souboru nemovitostí dlužníka pro dlužníka naprosto nevýhodným a postup insolvenční správkyně jej má připravit o veškerý majetek movitý i nemovitý. Dlužníkovi sice připadne hyperocha, jistě je však jeho legitimním právem, aby byly zpeněženy nemovitosti dlužníka v takovém rozsahu, v jakém je toto nutné pro uspokojení věřitelů v konkursu a aby si zbytek nemovitostí zpeněžoval dlužník sám nebo aby si tyto ponechal. Zcela nepřiměřenou je i doba trvání a vyvěšení nabídky, a to v délce 10 dnů, když obvyklé vyvěšení dražební vyhlášky činí 30 dnů. Jednání a postup správkyně ust. § 36 IZ bez dalšího porušuje. Odkázal na usnesení Vrchního soudu v Olomouci č. j. 3 VSOL 1227/2015-B-192 ve spojení s usnesením Krajského soudu v Brně č. j. KSBR 29 INS 33609/2013. Ohledně zpeněžení souboru střelných zbraní ve vlastnictví dlužníka správkyně jen uvádí, že vlastně byla nucena zbraně prodat, neboť by náklady na jejich uskladnění vytvářely náklady pro majetkovou podstatu a že není oprávněna tyto zbraně držet. Dlužník, stejně jako správkyně, věděli, že k uspokojení pohledávek všech věřitelů by spolehlivě vedlo zpeněžení jen jednoho či dvou souborů nemovitostí dlužníka. Postup správkyně, spočívající v odebrání historických zbraní a jejich rychlém prodeji, byl zcela účelový. Podle názoru dlužníka nebránil správkyni, aby předmětné zbraně ponechala v dispozici dlužníka, který příslušná povolení má, neboť právě předpokládaný prodej nemovitostí, ke kterému správkyně záhy po prodeji zbraní přistoupila bez ohledu na pokyn zajištěných věřitelů, by spolehlivě pohledávky věřitelů uspokojil. Namísto toho přišel dlužník o svou sbírku historických zbraní, kterou shromažďoval řadu let. Dlužník sám si tedy prostřednictvím a za pomoci třetího subjektu, dokázal obstarat částku, která pokrývá veškeré jeho závazky v konkurzu tak, aby nemuselo dojít k

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Konečná. podhodnocenému a nevýhodnému prodeji jeho majetku v konkurzu. Dlužník s majetkovou podstatou, ani s nemovitostmi do nich patřícími nikterak nenakládá a nakládat nehodlá. Podle názoru správkyně dlužník činí nedovolené a neplatné kroky a dokonce by se snad mohl dopouštět zakázaného jednání, majícího znaky trestněprávního jednání. Podle názoru dlužníka správkyně postupuje neoprávněně, nešetrně, neefektivně, maří účel a průběh insolvenčního řízení a tento si bere za svůj vlastní. Navrhl insolvenčnímu soudu, aby k projednání těchto rozdílných stanovisek nařídil ve věci jednání a aby zvážil, zda si k uvedeným postupům vyžádá rozhodnutí schůze věřitelů či alespoň stanovisko zástupce věřitelů, neboť zástupce věřitelů je subjekt, jehož nezajištěná pohledávka představuje za současného stavu věci (a se zohledněním dosud ignorované platby na pohledávku P9) cca 80% všech pohledávek věřitelů v tomto řízení. Správkyně ve zpeněžování majetku dlužníka postupuje neoprávněně, nešetrně, neefektivně, maří účel a průběh insolvenčního řízení, vrátila platbu 4 000 000 Kč zaplacenou na účet majetkové podstaty a sdělila, že bude pokračovat ve zpeněžování majetku dlužníka. Zcela reálně hrozí důvodná obava, že svým jednáním dokončí správkyně prodej majetku dlužníka podle Podmínek výběrového řízení a zpeněží některé či všechny nemovitosti způsobem, který je v rozporu se zájmy dlužníka: nemovitosti jsou nabízeny jako celek, resp. takto jsou podmínky výběrového řízení nastaveny, neboť k účasti ve výběrovém řízení si správkyně vynutila složení kauce 500 000 Kč, která je zcela nepřiměřená převážné většině souborů předmětných nemovitostí a vylučuje tak z účasti v aukci menší zájemce s tržní či lepší cenovou nabídkou, vylučuje tím rovnou soutěž a v rozporu s judikaturou nutí prodej nemovitého majetku zájemcům jako celku s dobou 10 dnů prezentace nepřiměřeně krátkou. I kdyby soud měl výhrady k uvedenému způsobu vypořádání pohledávek věřitelů z výše uvedené složené platby, nelze pokračovat ve zpeněžování jeho majetku způsobem, který je pro dlužníka zcela nevýhodný. Dále navrhl zproštění správkyně funkce.

Z obsahu spisového materiálu se podává, že předešle, a to podáním ze dne 30.1.2018 dlužník uvedl, že jeho aktuální situace je od rozhodnutí o úpadku a prohlášení konkursu diametrálně odlišná, neboť v insolvenčním řízení Hynka Petržely vedeném podepsaným soudem pod sp. zn. KSBR 44 INS 14242/2016 bylo na pohledávku (společného) zajištěného věřitele Romana Poláka zaplaceno 3 490 648 Kč z původně přihlášené výše 3 890 569 Kč; tato skutečnost nebyla dosud v tomto řízení zohledněna. Správkyně ocenila a zpeněžila osobní vozidlo dlužníka, jakož i sbírku jeho zbraní v částce 329 000 Kč, reálně tak zbývá uspokojit věřitele v částce cca 3 mil. Kč. Dále učinila kroky k ocenění dalšího majetku dlužníka, a to nemovitostí v hodnotě cca 13,5 mil. Kč. Dlužník nerozumí tomu, proč jsou jeho nemovitosti nabízeny a prodávány jako celek a proč za daného stavu, kdy by k uspokojení věřitelů vedlo zpeněžení nemovitostí, došlo nejdříve ke zpeněžení movitého majetku. Správkyně tak zjevně nepostupuje účelně a s úmyslem chránit práva dlužníka, který se se znaleckým posudkem neztotožňuje. Správkyně nabízí nemovitosti k prodeji ve výběrovém řízení s podmínkou složení částky 500 000 Kč jako kauce, a to po dobu pouze 10 dnů. S ohledem na potřebu ochrany svého majetku se dlužník dohodl s třetím subjektem na pokračování v developerském projektu, který se týká jeho nemovitostí. Třetí osoba složí na účet majetkové podstaty částku 4 000 000 Kč, kterou dlužník započte na budoucí kupní cenu svých nemovitostí a bude s touto třetí osobou nadále naplňovat jejich účelné využití. Žádal soud, aby umožnil ze složené částky jednorázové uspokojení všech svých věřitelů a nákladů insolvenčního řízení, aniž by došlo k nestandardnímu zpeněžování jeho majetku.

V rámci pokynu insolvenčního soudu č. j.-B-33 ze dne 2. 2. 2018 se správkyně k podání dlužníka ze dne 30. 1. 2018 vyjádřila. Uvedla, že dne 31. 1. 2018 obdržela od dlužníka obsahově obdobnou písemnost. Popřela, že by v insolvenčním řízení na majetek Hynka Petržely došlo k řádnému uspokojení zajištěného věřitele Romana Poláka ve výši 3 490 648 Kč, neboť proti usnesení o vydání výtěžku zajištěnému věřiteli č. j. KSBR 44 INS 14242/2016-B-31 ze dne 30. 6. 2017 podal Hynek anonymizovano odvolání, o kterém dosud nebylo pravomocně

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Konečná. rozhodnuto. Pokud se týká námitky dlužníka k prodeji nemovitých věcí jako celku, jedná se o majetek tvořící předmět zajištění pohledávek zajištěných věřitelů, je vázán pokynem zajištěného věřitele prvního v pořadí. Postupovala zcela v souladu s IZ, když se řídila pokynem prvního zajištěného věřitele v pořadí Romana Poláka ze dne 11. 12. 2017, k němuž se dne 21. 12. 2017 připojil zajištěný věřitel druhý v pořadí Finanční úřad pro Jihomoravský kraj. Podmínkou Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj bylo dodržení ceny obvyklé podle znaleckého posudku. Cena obvyklá, tj. nejnižší možná cena pro zpeněžení těchto nemovitých věcí jako celku, byla zjištěna znaleckým posudkem Ing. Ivo Nováka, soudního znalce v oboru ekonomika, č. posudku 3674/2017, a činí 13.305.290,-Kč. Správkyně neshledala pokyny zajištěných věřitelů jako nevýhodné, těmito se řídí a nemá důvod pochybovat o správnosti ocenění. Má za to, že kauce ve výši 500 000 Kč, ačkoliv nebyla podmínkou zpeněžení v pokynech zajištěných věřitelů, jakož takovou podmínkou nebyla ani délka inzerce, je účinným nástrojem, který má za cíl umožnit co nejhladší a nejhospodárnější postup při zpeněžování nemovitých věcí, neboť je schopna odradit zájemce, kteří se v procesu zpeněžování rozhodnou tzv. spekulovat a proces zpeněžování bez vážného zájmu o koupi bezdůvodně protahovat v rozporu se zásadou rychlosti a hospodárnosti vyjádřenou v ust. § 5 písm. a) IZ. Takový postup považuje za zcela transparentní a standardní. Předmětem zpeněžení movitých věcí byly zbraně kategorie B a C podle z. č. 119/2002 Sb. a vzhledem ke skutečnosti, že k těmto zbraním měla s ohledem na sepsání do majetkové podstaty dispoziční oprávnění, aniž by byla držitelem zbrojní licence pro uschování těchto zbraní, avšak za zajištění hodnoty majetkové podstaty nese odpovědnost, musela zajistit uskladnění těchto zbraní u specializovaného subjektu; náklady na toto uskladnění vytvářely zátěž pro majetkovou podstatu dlužníka. Dalším důvodem, proč ke zpeněžení nemovitých věcí dochází až po zpeněžení jiných položek sepsaných v majetkové podstatě, je, že zajištěný věřitel Roman Polák otálel s udělením pokynu směřujícímu ke zpeněžení zajištěných nemovitých věcí, a to přestože k tomu byl správkyní opakovaně vyzván a konečně vyzván i insolvenčním soudem. Teprve až po reálném zpeněžení položek sepsaných v majetkové podstatě, odečtení pohledávek za majetkovou podstatou a pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou ve smyslu ust. § 168 a § 169 IZ lze zjistit, jaká reálná částka může sloužit k uspokojení přihlášených věřitelů; z tohoto důvodu je v IZ zakotven institut konečné zprávy, která se předkládá po skončení zpeněžování majetku. Ke sdělení dlužníka o zajištění investora, který poskytl do majetkové podstaty částku 4 000 000 Kč výměnou za započtení této částky na budoucí kupní cenu nemovitostí sepsaných v majetkové podstatě dlužníka, odkázala správkyně na ust. § 246 IZ. S ohledem na skutečnost, že na majetek dlužníka byl prohlášen konkurs, není dlužník oprávněn uzavírat jakékoliv dohody týkající se majetku sepsaného v majetkové podstatě, v krajním případě posuzovat také z hlediska trestněprávní roviny. Jelikož byly peněžení prostředky ve výši 4 000 000 Kč ve prospěch účtu majetkové podstaty zaslány třetí osobou bez jakéhokoliv právního titulu k tomuto jednání, správkyně se domnívá, že by se mohlo zejména jednat o bezdůvodné obohacení, které je nucena obratem vrátit osobě, která toto do majetkové podstaty poskytla. Vyzvala tento třetí subjekt i dlužníka, aby doložili právní titul složení těchto prostředků na účet majetkové podstaty a dala jim lhůtu k vyjádření do 19.2.2018. Pokud v této lhůtě dlužník nedoloží právní titul, který by správkyně mohla posoudit jako příjem do majetkové podstaty, peníze budou obratem vráceny a bude pokračováno ve zpeněžování nemovitostí podle pokynu zajištěných věřitelů. Zpeněžování nemovitých věcí sepsaných v soupisu majetkové podstaty dlužníka podle názoru správkyně zcela koresponduje se zásadami IZ a není zákonného důvodu v něm nepokračovat.

Podáním ze dne 19.2.2018 se obrátil na insolvenční soud dlužníka s tím, od správkyně obdržel vyjádření k platbě 4 000 000 Kč na účet majetkové podstaty. Dlužníkovi není jasné, kdo by měl komu co darovat, kdo by měl být dárcem a kdo příjemcem daru. Předmětná suma, ač byla plněna prostřednictvím třetí osoby, je plněním dlužníka, resp. za dlužníka, které vyplývá z dlouhodobé spolupráce na projektu dlužníka s touto třetí osobou. Třetí osoba dlužníkovi poskytla částku

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Konečná.

4 000 000 Kč v podstatě jako zápůjčku, která je v budoucnu započitatelná na budoucí ujednání o vypořádání budoucí kupní ceny nemovitostí dlužníka. Dlužník sám si tedy prostřednictvím a za pomoci třetího subjektu dokázal obstarat částku, která pokrývá veškeré jeho závazky v konkursu tak, aby nemuselo dojít k podhodnocenému a nevýhodnému prodeji jeho majetku. Požádal insolvenční soud o stanovisko, kterým by se vyjádřil k názoru správkyně a k jejímu předestřenému úmyslu vracet předmětnou platbu. V nastíněném postupu nespatřuje ze své strany porušení jakéhokoli ustanovení IZ, nedisponuje majetkovou podstatou a nekrátí práva věřitelů, když pohledávky všech věřitelů budou tímto postupem uhrazeny ze 100%. Pohledávka třetí osoby, která plnění poskytla, nebude v předmětném řízení uspokojena, tomuto subjektu je majetková i procesní situace dlužníka známa. Dlužník správkyni vyzval, aby se vyjádřila k dalším úkonům, které v průběhu řízení učinila nebo naopak neučinila, kdy má za to, že jejím postupem mohlo dojít ke zkrácení jeho práv, zejména ohledně zjištění skutečného stavu věci pohledávky zajištěného věřitele Romana Poláka.

Podáním z téhož dne, jak datován návrh na nařízení předběžného opatření, požádala správkyně insolvenční soud o postup podle ust. § 293 odst. 1 věta třetí IZ. Uvedla, že dne 11. 12. 2017 od právního zástupce Romana Poláka obdržela v e-mailové podobě, následně v písemné podobě dne 14. 12. 2017, pokyn zajištěného věřitele ke zpeněžení nemovitých věcí sepsaných v soupisu majetkové podstaty pod označením n1 až n6, ve kterém tento určuje, že se nemovité věci zpeněží přímým prodejem mimo dražbu postupem podle ust. § 286 odst. 1. písm. c) IZ. Dne 27. 12. 2017 obdržela od věřitele Finančního úřadu pro Jihomoravský kraj-územní pracoviště Brno venkov, jehož pohledávka se uspokojuje jako druhá v pořadí, připojení se k výše uvedenému pokynu. V rámci insolvenčního řízení došlo v posledním období ke značně nestandardnímu jednání dlužníka, který podle jejího názoru činí kroky v rozporu se zájmy věřitelů a zásadami insolvenčního řízení. Plátce částky 4 000 000 Kč ani přes výzvu neuvedl, z jakého právního titulu danou částku plnil. Vyjádření dlužníka v tom případě musí správkyně považovat za nesprávné a zejména zcela nedostatečné, neboť pokud nedisponuje právním titulem ze strany plátce, musí dané plnění považovat za bezdůvodné obohacení: z tohoto důvodu dne 20. 2. 2018 vrátila přijatou částku na původní účet plátce. Pohledávka věřitele Romana Poláka dosud nebyla uspokojena v jiném insolvenčním řízení. Správkyně má důvodnou obavu, že by v případě dalšího zpeněžování nemovitých věcí, ke kterému je třeba s ohledem na stav majetkové podstaty přistoupit, přímým prodej mimo dražbu mohlo ze strany dlužníka či jiných subjektů docházet k pokračování s mařením prodeje a dalšímu negativnímu ovlivňování zpeněžování předmětných věcí. Nelze vyloučit, že s dlužníkem jednají další subjekty ve shodě a sledují nepoctivé záměry, přičemž se může jednat i o subjekty, které jsou dalšími účastníky insolvenčního řízení. V této souvislosti upozornila i na skutečnost, že zajištěný věřitel Roman Polák udělil pokyn ke zpeněžení až po opakovaných urgencích a na základě výzvy insolvenčního soudu přímým prodejem mimo dražbu podle ust. § 286 odst. 1. písm. c) IZ, přičemž pro všechny ostatní způsoby zpeněžení vždy existuje speciální právní úprava, která poskytuje výrazně vyšší míru jistoty pro účastníky procesu zpeněžení a jedná se vždy o originární nabytí vlastnického práva. Veškeré tyto skutečnosti mají značný vliv na možnost dosažení co nejvyššího výtěžku zpeněžení nemovitých věcí, neboť v rámci jednotlivých podání (nabídek) zájemců o koupi je vždy reflektováno jejich riziko, spojené s případnými obstrukcemi způsobenými dlužníkem či jiným subjektem. Z tohoto důvodu se správkyně domnívá, že tento postup zpeněžení v současné situaci již není možný a na její osobu je kladeno neúměrné riziko. Přímý prodej mimo dražbu postupem podle ust. § 286 odst. 1 písm. c) IZ je jako způsob zpeněžení vhodný pouze v případě, že nejsou důvodné pochybnosti o transparentním a bezproblémovém průběhu zpeněžení. S ohledem na výše uvedené zde pochybnosti nastaly na rozdíl od počátku tohoto insolvenčního řízení, kdy se tento způsob zpeněžení mohl zdát vhodný. Pro omezení nepříznivých vlivů uvedených výše a dosažení výhodnějšího zpeněžení považuje za nezbytné provést zpeněžení nemovitých věcí veřejnou dražbou postupem podle ust. § 286 odst. 1 písm. a) IZ, zájemci budou výrazně více motivování

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Konečná. ke koupi v rámci veřejné dražby a bude tak dosažen vyšší výtěžek v transparentním prostředí bez vlivů třetích osob. Proto dne 21. 2. 2018 odmítla pokyn zajištěného věřitele, jehož pohledávka se uspokojuje jako první v pořadí, postupem podle § 293 odst. 1 IZ a o této skutečnosti téhož dne uvědomila věřitele, jehož pohledávka se uspokojuje jako druhá v pořadí.

Soud přezkoumal návrh dlužníka na nařízení předběžného opatření v kontextu celého insolvenčního řízení a dospěl k závěru, že není důvodný:

Podle ust. § 82 odst. 1 věta prvá IZ předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak.

Podle ust. § 229 odst. 3 písm. c) IZ je ve vztahu k majetkové podstatě osobou s dispozičním oprávněním insolvenční správce v době od prohlášení konkursu.

Podle ust. § 244 konkurs je způsob řešení úpadku spočívající v tom, že na základě rozhodnutí o prohlášení konkursu jsou zjištěné pohledávky věřitelů zásadně poměrně uspokojeny z výnosu zpeněžení majetkové podstaty s tím, že neuspokojené pohledávky nebo jejich části nezanikají, pokud zákon nestanoví jinak.

Podle ust. § 283 odst. 1 věta prvá IZ zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na peníze za účelem uspokojení věřitelů.

Podle ust. § 286 odst. 1 IZ majetkovou podstatu lze zpeněžit a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu, kterým je zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách, ve znění pozdějších předpisů, b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí, c) prodejem majetku mimo dražbu, d) v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu.

Podle ust. § 289 odst. 1 IZ prodej mimo dražbu může insolvenční správce uskutečnit se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Při udělení souhlasu může insolvenční soud stanovit podmínky prodeje. Dokud není souhlas insolvenčním soudem a věřitelským výborem udělen, nenabývá smlouva o prodeji mimo dražbu účinnosti. Souhlas insolvenčního soudu a věřitelského výboru není nutný k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením, jakož i věcí běžně zcizovaných při pokračujícím provozu dlužníkova podniku.

Podle odst. 2 téhož ustanovení IZ při prodeji mimo dražbu lze kupní cenu stanovit pod cenu odhadní. Insolvenční správce přitom přihlédne i k nákladům, které by jinak bylo nutné vynaložit na správu zpeněžovaného majetku.

Podle odst. 3 téhož ustanovení IZ platnost smluv, kterými došlo ke zpeněžení mimo dražbu, lze napadnout jen žalobou podanou u insolvenčního soudu nejpozději do 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku. Platnost smlouvy, kterou došlo ke zpeněžení prodejem mimo dražbu, lze napadnout žalobou podanou u insolvenčního soudu i po uplynutí lhůty 3 měsíců ode dne zveřejnění smlouvy v insolvenčním rejstříku, nebyl-li nabyvatel v dobré víře.

Podle ust. § 293 odst. 1 IZ jde-li o zpeněžení věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, která slouží k zajištění pohledávky, je insolvenční správce vázán pokyny zajištěného věřitele směřujícími ke zpeněžení; je-li zajištěných věřitelů více, uděluje tyto pokyny zajištěný

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Konečná. věřitel, jehož pohledávky se uspokojuje ze zajištění jako první v pořadí. Jestliže zajištěný věřitel neudělí příslušné pokyny ani ve lhůtě určené insolvenčním soudem, má právo je udělit zajištěný věřitel, jehož pohledávka se uspokojuje ze zajištění jako další v pořadí. Insolvenční správce může tyto pokyny odmítnout, má-li za to, že předmět zajištění lze zpeněžit výhodněji; v takovém případě požádá insolvenční soud o jejich přezkoumání v rámci dohlédací činnosti. Podle ust. § 36 odst. 1 IZ insolvenční správce je povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí; je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Společnému zájmu věřitelů je povinen dát při výkonu funkce přednost před zájmy vlastními i před zájmy jiných osob.

V prvé řadě je třeba uvést na pravou míru tvrzení dlužníka, že zajištěný věřitel Roman Polák již byl uspokojen v částce 3 490 648,70 Kč v řízení vedeném u podepsaného soudu pod sp. zn. KSBR 44 INS 14242/2016. Usnesením č. j. KSBR 44 INS 14242/2016-B-31 ze dne 30.6.2017 sice bylo rozhodnuto o udělení souhlasu s vydáním výtěžku zpeněžení zajištěnému věřiteli Romanu Polákovi, nicméně dlužník Hynek anonymizovano podal proti tomuto usnesení odvolání. Odvolání bylo usnesením č. j. KSBR 44 INS 14242/2016-B-34 ze dne 31.7.2017 odmítnuto jako opožděné, proti uvedenému usnesení dlužník Hynek anonymizovano podal odvolání, kterému Vrchní soud de facto vyhověl, když usnesení zrušil a věc vrátil k dalšímu řízení. Usnesením č. j. KSBR 44 INS 14242/2016-B-45 ze dne 18.10.2017 podepsaný soud opětovně rozhodl o odmítnutí odvolání dlužníka Hynka Petržely do usnesení č. j. KSBR 44 INS 14242/2016-B-31 ze dne 30.6.2017, který teprve dne 23.2.2018 vzal své odvolání proti usnesení č. j. KSBR 44 INS 14242/2016-B-45 ze dne 18.10.2017 zpět. To vše je nepochybně dlužníkovi známo i prostřednictvím osoby právního zástupce, který shodně zastupuje jak dlužníka, tak dlužníka Hynka Petrželu. Tedy teprve lze očekávat, že usnesení č. j. KSBR 44 INS 14242/2016-B-31 ze dne 30.6.2017 nabude po zastavení odvolacího řízení právní moci a zajištěný věřitel Roman Polák bude uspokojen. Není tak důvodné brojit proti absenci postupu správkyně, pro který neměla dosud oporu v ust. § 186 IZ; takovému návrhu by insolvenční soud nevyhověl, aniž by tak od 25.7.2017 doposud učinil ex offo.

Není pravdivé tvrzení dlužníka ze dne 30.1.2018, že správkyně ocenila a zpeněžila osobní vozidlo dlužníka, neboť soupis majetkové podstaty takovou položku neobsahoval; pokud se jedná o zřejmě BMW 740 I, RZ: 6B5 6950, barva: zelená-metal, VIN: WBAGF810X0DK63225, datum první registrace: 18. 12. 1996, pak toto bylo zpeněženo v rámci řízení sp. zn. KSBR 44 INS 14242/2016 dlužníka Hynka Petržely.

Není již ani důvodné požadovat po správkyni odmítnutí pokynu zajištěného věřitele prvého v pořadí, s nímž vyslovil souhlas i věřitel s právem na uspokojení ze zpeněžení předmětu zajištění druhém v pořadí, neboť správkyně tak již učinila a soud se důvody odmítnutí pokynu bude zabývat, jakož ostatně i podnětem k dohledu a návrhem na zproštění správkyně funkce. Z těchto důvodů se tak ani nezabýval napadaným nutným rozsahem budoucího zpeněžení.

Soupis majetkové podstaty dlužníka ze dne 25.5.2017 obsahuje položky n1 až n6 (nemovitosti ve vlastnictví či podílovém spoluvlastnictví dlužníka) a položky m1 až m79 (movité věci-soubor zbraní ve vlastnictví dlužníka). K položce n1 až n3 uplatnili uspokojení ze zpeněžení předmětu zajištění Roman Polák do výše 3 890 569,87 Kč a Finanční úřad pro Jihomoravský kraj do výše 9 109 Kč, k položce n4 až n6 pouze Roman Polák do výše 3 890 569,87 Kč. Správkyně zpeněžila doposud jediný majetek z majetkové podstaty, a to soubor zbraní za částku 329 000 Kč v souladu s ust. § 286 odst. 1 písm. c) IZ a ust. § 289 odst. 1 IZ.

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Konečná.

Základním smyslem předběžného opatření je ochrana toho, kdo o jeho vydání žádá, přičemž musí být respektována ústavní pravidla ochrany i toho, vůči komu předběžné opatření směřuje (čl. 90 Ústavy České republiky).

Předběžné opatření lze po zahájení řízení nařídit ze stejných důvodů jako před zahájením řízení, a to je-li potřeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo existuje-li obava, že by výkon rozhodnutí byl ohrožen. K nařízení předběžného opatření by přistoupil insolvenční soud tehdy, bylo-li by nutné zabránit změnám v rozsahu majetkové podstaty vedoucím ve svém důsledku k poškození věřitelů či dlužníka. Podle názoru soudu se však o takovou situaci nejedná a správkyni nelze za výše popsaných okolností v postupu zpeněžování majetku dlužníka bránit. Dlužník byl se zjištěním svého úpadku spojeného s prohlášením konkursu na jeho majetek srozuměn, věděl tedy, že prvořadou povinností insolvenčního správce je podle ust. §§ 244 a 283 IZ naplnit smysl a účel konkursu, tedy zpeněžit jeho majetek a z výtěžku zpeněžení uspokojit jeho věřitele ať zajištěné, ať nezajištěné. Pokud by insolvenční soud požadované předběžné opatření, jak uvedeno ve výroku tohoto usnesení, nařídil, popřel by samu podstatu konkursního řízení a zablokoval zpeněžení, k němuž je správkyně ex lege oprávněna a povinna, a to ke škodě věřitelů, kteří mají právo být z výtěžku zpeněžení majetkové podstaty uspokojeni. Jestliže správkyně vrátila částku 4 000 000 Kč třetí osobě, která nemá k tomuto insolvenčnímu řízení i podle tvrzení dlužníka žádný vztah, nepochybila, nemá-li jako osoba s dispozičním oprávněním v době od prohlášení konkursu jakýkoli právní důvod k jejímu přijetí. Naopak postupovala obezřetně a v rámci svých povinností, pokud požadovala okamžité doložení právního důvodu k oprávněnému přijetí takové částky ať již ze strany dlužníka, či ze strany plátce. Je zřejmé, že nebránila nikterak dlužníkovi v nabytí částky (dosud nedostačující) ať darem, zápůjčkou k plnému uspokojení jeho věřitelů, aniž by byl dále zpeněžován jeho majetek, nicméně oprávněně brání po dobu trvání účinků prohlášení konkursu na jeho majetek možnosti dispozice dlužníka s majetkem zapsaným v soupisu majetkové podstaty, k tomu viz tvrzení dlužníka o zápůjčce a zápočtu částky 4 000 000 Kč na budoucí kupní smlouvu. Budoucí kupní smlouvu, není-li rovněž znám její obsah a datum její platnosti a účinnosti, je potenciálně možno považovat za nedovolenou dispozici dlužníka s majetkem zapsaným v soupisu majetkové podstaty.

Proto soud rozhodl, jak uvedeno.

Poučení:

Proti tomuto usnesení lze podat odvolání k Vrchnímu soudu v Olomouci do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení tohoto usnesení prostřednictvím podepsaného soudu; odvolání může podat pouze dlužník.

Brno 28.2.2018

JUDr. Alena Knapilová v. r. samosoudce

Shodu s prvopisem potvrzuje Bc. Lenka Konečná.