KSBR 30 INS 27840/2012-A-18
Jednací číslo: KSBR 30 INS 27840/2012-A-18

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Martinem Hejdou jako samosoudcem v insolvenčním řízení dlužníka: TWIN EYE, a.s., IČO 26446171, 602 00 Brno, Mlýnská 326/13, zastoupeného JUDr. Tomášem Leuchterem, advokátem, Praha 1, Na Poříčí 1079/3a, zahájeném insolvenčním návrhem věřitele: CUBICK CZECH, a.s., IČO 28213246, 110 00 Praha 1, V Celnici 1031/4, zastoupeného JUDr. Jiřím Vlasákem, advokátem, Jankovcova 1518/2, 170 00 Praha 7, o návrhu na ustanovení předběžného správce a nařízení předběžného opatření,

takto:

Insolvenční soud nařizuje toto předběžné opatření:

I. Dlužníku se ustanovuje předběžný insolvenční správce.

II. Předběžným správcem dlužníka se ustanovuje Ing. Pavel anonymizovano , anonymizovano , IČO 68681941, s místem výkonu činnosti Moravské náměstí 15, 602 00 Brno.

III. Předběžnému správci se ukládá: -přezkoumat úkony dlužníka týkající se nakládání s majetkovou podstatou, a to od okamžiku, kdy nastaly účinky zahájení insolvenčního řízení, -zjistit a zajistit majetek dlužníka a provést přezkoumání majetku dlužníka tak, aby byla ověřena správnost a úplnost majetku a závazků dlužníka, jejichž seznam bude dlužníkem předložen, -podat ve lhůtě do 20.2.2013 písemnou zprávu o svých zjištěních včetně sdělení, zda zjištění učiněná předběžným správcem nasvědčují úpadku dlužníka.

IV. Insolvenční soud ukládá dlužníkovi, aby nakládal s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. V případě, že je právní úkon, k jehož učinění se vyžaduje souhlas předběžného insolvenčního správce činěn písemně, musí k němu být připojen podpis předběžného insolvenčního správce.

V. Insolvenční soud ukládá osobám, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště neposkytovaly plnění dlužníkovi, ale předběžnému správci.

Odůvodnění:

Insolvenčním návrhem podaným dne 9.11.2012 se věřitel, společnost CUBICK CZECH, a.s., domáhal vydání rozhodnutí, kterým by insolvenční soud zjistil úpadek dlužníka, společnosti TWIN EYE, a.s. Vzhledem ke skutečnosti, že výše uvedený návrh byl opatřen úředně ověřeným podpisem navrhovatele, insolvenční soud v souladu s § 97 a § 101 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení v platném znění (dále jen insolvenční zákon) oznámil usnesením č.j.-A-2 zahájení insolvenční řízení dlužníka, jehož účinky nastaly dne 9.11.2012 v 10:58 hodin. Toto usnesení bylo doručeno dlužníkovi do jeho datové schránky dne 9.1.2012 v 18:33 hodin.

Dne 19.11.2012 bylo insolvenčnímu soudu doručeno písemné vyjádření dlužníka k insolvenčnímu návrhu věřitele (A-5), ve kterém uvádí, že tento nepožaduje za důvodný.

Z ustanovení § 109 odst. 4 insolvenčního zákona vyplývá, že účinky zahájení insolvenčního řízení nastávají okamžikem zveřejnění vyhlášky, kterou se oznamuje zahájení insolvenčního řízení, v insolvenčním rejstříku.

Podle § 111 odst. 1 insolvenčního zákona nerozhodne-li insolvenční soud jinak, je dlužník povinen zdržet se od okamžiku, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, nakládání s majetkovou podstatou a s majetkem, který do ní může náležet, pokud by mělo jít o podstatné změny ve skladbě, využití nebo určení tohoto majetku anebo o jeho nikoli zanedbatelné zmenšení. Peněžité závazky vzniklé před zahájením insolvenčního řízení je dlužník oprávněn plnit jen v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem.

Dle odst. 2 se omezení podle odst. 1 se netýká úkonů nutných ke splnění povinností stanovených zvláštními právními předpisy, k provozování podniku v rámci obvyklého hospodaření, k odvrácení hrozící škody, k plnění zákonné vyživovací povinnosti a ke splnění procesních sankcí.

Ustanovení § 111 odst. 3 insolvenčního zákona pak uvádí, že právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s omezeními stanovenými v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení, jsou vůči věřitelům neúčinné.

Na tomto místě je třeba připomenout, že účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení omezující dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou nastupují za zákona a dlužník je nemůže ignorovat s poukazem na to, že dle jeho názoru není insolvenční návrh důvodný.

Jednou z příloh insolvenčního návrhu byl výpis z katastru nemovitostí pořízený ke dní 5.11.2012 (A-4/39-41), z něhož vyplývá, že vlastníkem nemovitostí, a to pozemků parc. č. 1173, 1174 a 1177/1 zapsaných na listu vlastnictví č. 1297 pro katastrální území Holešovice, obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, je dlužník, a to na základě prohlášení vkladatele o vkladu do základního jmění právnické osoby podle obchodního zákoníku ze dne 4.8.2003.

Dne 11.1.2013 ve 14:35 hodin byl insolvenčnímu soudu doručen návrh insolvenčního navrhovatele na ustanovení předběžného správce a nařízení předběžného opatření. Navrhovatel uvádí, že dlužník v rozporu s omezením vyplývajícím z § 111 odst. 1 insolvenčního zákona převedl na základě Kupní smlouvy ze dne 14.12.2012 výše uvedené nemovitosti zapsané na listu vlastnictví č. 1297 pro katastrální území Holešovice, obec Praha, na společnost FORHOUSE TRADE LTD, id.č. 7383598, 2and Floor, 9 Chapel Place, Londýn, EC2A 3DQ, Spojené království, když právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly ke dni 14.12.2012. Dle názoru navrhovatele nelze tento převod nemovitostí považovat za nutný úkon ve smyslu § 111 odst. 2 insolvenčního zákona. Navrhovatel uvedl, že důsledkem prodeje nemovitostí bylo nejen snížení hodnoty majetku dlužníka, nýbrž i snížení jeho základního kapitálu, přičemž je zřejmé, že dlužník ke snížení základního kapitálu vůbec nepřistoupil. Dále navrhovatel poznamenal, že výše kupní ceny vycházela ze znaleckého posudku vypracovaného již v roce 2010, který tak nemohl být způsobilým k určení finální hodnoty kupní ceny. Navrhovatel zejména upozorňuje na skutečnost, že způsob úhrady kupní ceny ve výši 24,030.000,-Kč je dle uzavřené kupní smlouvy předmětem samostatné dohody dlužníka a kupujícího. Podstup dlužníka tak budí důvodné podezření, že finanční prostředky odpovídající kupní ceně nejsou a nejspíše ani nebudou v dispozici dlužníka, což by mělo za následek radikální snížení hodnoty jeho majetkové podstaty. Navrhovatel v této souvislosti poukazuje na to, že jeho pohledávka přihlášená do insolvenčního řízení převyšuje částku 150,000.000,-Kč. Za dané situace považuje navrhovatel za nezbytné, aby insolvenční soud ustanovil předběžného správce a zároveň nařídil předběžné opatření, kterým by dlužníkovi až do vydání rozhodnutí o úpadku zabránil v provádění úkonů, jimiž by docházelo ke změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů. Proto navrhovatel požadoval, aby insolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým by: -ustanovil předběžného správce dlužníka, -uložil dlužníkovi povinnost činit veškeré úkony týkající se nakládání s jeho majetkem jen se souhlasem předběžného správce s tím, že k takovým písemným úkonům dlužníka musí být připojen podpis předběžného správce, -uložil předběžnému správci povinnost přezkoumat úkony dlužníka týkající se nakládání s majetkovou podstatou za dobu, kdy nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení, -uložil předběžnému správci povinnost zjistit a zajistit majetek dlužníka, provést přezkoumání účetnictví dlužníka tak, aby byla ověřena správnost a úplnost majetku a závazků předložených dlužníkem soudu, -uložil předběžnému správci povinnost podat insolvenčnímu soudu ve stanovené lhůtě zprávu o svých zjištěních včetně sdělení, zda se dle těchto zjištění nachází dlužník v úpadku.

Ze záznamu o složení ze dne 14.1.2013 (A-14) je zřejmé, že navrhovatel splnil povinnost vyplývající z ustanovení § 75b odst. 1 o.s.ř., když spolu s podáním návrhu na nařízení předběžného opatření složil dne 11.1.2013 na pokladně insolvenčního soudu jistotu ve výši 50.000,-Kč.

Podle § 112 odst. 1 insolvenčního zákona ustanoví insolvenční soud předběžným opatřením předběžného správce i bez návrhu, jestliže nařídil předběžné opatření, kterým omezil dlužníka v nakládání s majetkovou podstatou v širším rozsahu, než je uvedeno v § 111. Z odst. 2 vyplývá, že insolvenční soud může předběžného správce ustanovit i tehdy, jestliže vyhlásil moratorium nebo odůvodňuje-li to rozsah majetkové podstaty, který je vhodné i předběžně zjistit a zajistit, anebo jsou-li zde jiné, stejně závažné důvody.

Dle odst. 3 je povinností předběžného správce provést opatření ke zjištění dlužníkova majetku a k jeho zajištění, jakož i k přezkoumání dlužníkova účetnictví nebo evidence vedené podle zvláštního právního předpisu.

Podle § 27 odst. 2 insolvenčního zákona vykonává předběžný správce před rozhodnutím o úpadku činnosti stanovené v tomto zákoně a uložené mu insolvenčním soudem a má práva a povinnosti, které mu tento soud vymezí. Tato práva a povinnosti nemůže insolvenční soud vymezit v širším rozsahu, než v jakém náleží insolvenčnímu správci po rozhodnutí o úpadku. Nestanoví-li insolvenční soud o osobě insolvenčního správce jinak v rozhodnutí o úpadku, stává se předběžný správce po tomto rozhodnutí insolvenčním správcem s plnou působností.

Z odst. 3 vyplývá, že ustanovení o insolvenčním správci platí přiměřeně i pro předběžného správce.

Z ustanovení § 113 odst. 1 insolvenčního zákona vyplývá, že je-li nutné zabránit v době do vydání rozhodnutí o úpadku změnám v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů, insolvenční soud může i bez návrhu nařídit předběžné opatření, kterým dlužníkovi uloží, aby nenakládal s určitými věcmi nebo právy náležejícími do jeho majetkové podstaty, nebo rozhodne, že dlužník může nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce. Může též nařídit, aby osoby, které mají závazky vůči dlužníkovi, napříště plnění neposkytovaly dlužníkovi, ale předběžnému správci. Současně ustanoví předběžného správce, pokud tak neučinil dříve.

Podle § 114 insolvenčního zákona platí, že pokud osoba, která má závazek vůči dlužníkovi, plní tento závazek po zahájení insolvenčního řízení dlužníku, ačkoliv podle předběžného opatření má plnění poskytnout předběžnému správci, a plnění se nedostane do majetkové podstaty, není tím svého závazku zproštěna, ledaže prokáže, že o předběžném opatření nemohla vědět.

Z listiny předložených navrhovatelem spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření má insolvenční soud osvědčeny tyto skutečnosti:

-z výpisu z katastru nemovitostí pořízeného ke dní 11.1.2013 (A-13/2-3) vyplývá, že vlastníkem nemovitostí, pozemků parc. č. 1173, 1174 a 1177/1, zapsaných na listu vlastnictví č. 1297 pro katastrální území Holešovice, obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha, je nikoli dlužník, nýbrž společnost FORHOUSE TRADE LTD, id.č. 7383598, 2and Floor, 9 Chapel Place, Londýn, EC2A 3DQ, Spojené království, a to na základě Kupní smlouvy ze dne 14.12.2012,

-z Kupní smlouvy uzavřené dne 14.12.2012 mezi dlužníkem jako prodávajícím a společností FORHOUSE TRADE LTD jako kupujícím vyplývá, že předmětem převodu byly nemovitosti, a to konkrétně pozemky parc. č. 1173, 1174 a 1177/1 zapsané na listu vlastnictví č. 1297 pro katastrální území Holešovice, obec Praha, u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště Praha (článek II.), a to za kupní cenu ve výši 24,030.000,-Kč stanovenou znaleckým posudkem č. 6.098/194/2010 vypracovaným znalcem Ing. Antonínem Branným (článek III.) s tím, že způsob úhrady kupní ceny je předmětem samostatné dohody smluvních stran (článek IV.).

Lustrací databáze katastru nemovitostí ke dni 15.1.2013 insolvenční soud zjistil, že k tomu datu není dlužník jako vlastník nemovitostí evidován.

Ze sbírky listin obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně pod sp.zn. B 6257, a to z přílohy účetní závěrky 2010 ze dne 17.3.2011 a z rozvahy ke dni 31.12.2010 sestavené dne 17.3.2011, jež byly dlužníkem založeny dne 26.7.2011, vyplývá, že v roce 2010 nevykazoval dlužník žádnou činnost, přičemž převážnou část účetní hodnoty jeho majetku (více než 50%) činila hodnota pozemků (Pozn. za rok 2011 dlužník svoji zákonnou povinnost vyplývající z § 39 a 40 obchodního zákoníku nesplnil).

Z přihlášky pohledávky č. 1 je zřejmé, že navrhovatel jako věřitel přihlásil do insolvenčního řízení dlužníka svoji pohledávku ve výši 150,000.000,-Kč z titulu smluvní pokuty vzniklé v důsledku porušení povinnosti vyplývající z článku 6.2. Smlouvy o společném záměru ze dne 27.11.2008 uzavřené mezi dlužníkem a původním věřitelem společností BALLANGEN, SE, a to jako pohledávku vykonatelnou přiznanou rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem Mgr. Janem Štajnbruchem ze dne 26.10.2009, č.j. Rc 143/2009-04, který nabyl právní moci dne 27.10.2009. Tato pohledávka byla navrhovateli postoupena původním věřitele na základě Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne 19.11.2009.

Z přihlášky pohledávky č. 2 vyplývá, že Mgr. Luboš anonymizovano , anonymizovano , Pod Vrškem 691, 339 01 Klatovy, přihlásil jako věřitel do insolvenčního řízení dlužníka svoji pohledávku ve výši 6,523.287,-Kč, spočívající v náhradě nákladů rozhodčího řízení ve výši 1,000.000,-Kč přiznané rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem Mgr. Janem Štajnbruchem ze dne 26.10.2009, č.j. Rc 143/2009-04, který nabyl právní moci dne 27.10.2009, a úrocích z prodlení ve výši 5,523.287,-Kč (z částky 150,000.000,-Kč za období od 1.1.2010 do 17.6.2010) přiznaných rovněž rozhodčím nálezem vydaným rozhodcem Mgr. Janem Štajnbruchem ze dne 26.10.2009, č.j. Rc 143/2009-04, který nabyl právní moci dne 27.10.2009, s tím, že tato pohledávku mu byla postoupena navrhovatelem na základě Smlouvy o postoupení pohledávky č. 73651 ze dne 5.10.2011.

Z výše uvedených skutečností vyplývá, že dlužník po té co nastaly účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení vědomě nerespektoval omezení vztahující se k nakládání s majetkem náležícím do majetkové podstaty vyplývající z ustanovení § 111 odst. 1 insolvenčního zákona, když na základě Kupní smlouvy ze dne 14.1.12.2012 převedl na třetí osobu nemovitosti (pozemky) tvořící dle dostupných informací podstatnou část jeho majetku, a to za podmínek, které objektivně mohou vzbuzovat důvodné pochybnosti o tom, zda se nejednalo o právní úkon, v jehož důsledku by došlo ke zmaření nebo alespoň ztížení uspokojení pohledávek věřitelů v případě, kdy by byl shledán úpadek dlužníka. Důvodem těchto pochybností je jednak kupní cena nevycházející z aktuálního znaleckého posudku a zejména smluvní ujednání o její úhradě odkazují na samostatnou dohodu smluvních stran, která není veřejně přístupná ve sbírce listin katastru nemovitostí. Je zde nastolena situace, kdy je možné přisvědčit obavám navrhovatele o to, zda se dle takové zvláštní dohody kupní cena skutečně dostane do dispozice dlužníka. S navrhovatelem lze souhlasit i v tom směru, že uzavřenou kupní smlouvu nelze považovat za výjimku plynoucí z § 111 odst. 2 insolvenčního zákona.

Za této situace jsou dle názoru insolvenčního soudu bezezbytku naplněny podmínky pro nařízení předběžného opatření dle § 113 odst. 1 insolvenčního k zabránění možným dalším změnám v rozsahu majetkové podstaty dlužníka v neprospěch věřitelů, a současně pro ustanovení předběžného insolvenčního správce, který by garantoval, že k výše uvedeným změnám nebude napříště docházet.

Insolvenční soud proto předběžným opatřením ustanovil dlužníkovi předběžného správce (výrok I.), přičemž tento byl v souladu s požadavkem plynoucím z § 25 odst. 2 a § 27 odst. 3 insolvenčního zákona určen předsedou insolvenčního soudu (A-16). Předběžným správcem dlužníka byl proto ustanoven Ing. Pavel anonymizovano , anonymizovano , IČO 68681941, s místem výkonu činnosti Moravské náměstí 15, 602 00 Brno (výrok II.).

Insolvenční soud zároveň vymezil okruh činností insolvenčního správce ve vztahu k zjištěná a zajištění majetkové podstaty dlužníka a přezkoumání úkonů dlužníka ve vztahu k majetkové podstatě za období od zahájení insolvenčního řízení s tím, že insolvenční správce svá zjištění uvede v písemné zprávě, kterou předloží insolvečnímu soudu tak, aby tato byla k dispozici k jednání nařízenému k projednání insolvenčního návrhu na 1.3.2013 (výrok III.).

V rámci nařízeného předběžného opatření byl dlužník omezen tím, že mu byla uložena povinnost nakládat s majetkovou podstatou nebo její částí pouze se souhlasem předběžného správce, čímž by mělo být zajištěno, aby dlužník do rozhodnutí o insolvenčním návrhu svévolně neprováděl další změny v rozsahu majetkové podstaty v neprospěch věřitelů (výrok IV.).

Nad rámec podaného návrhu na nařízení předběžného opatření uložil insolvenční soud předběžným opatření osobám, které mají závazky vůči dlužníkovi povinnost, aby od okamžiku zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku neposkytovaly plnění dlužníkovi, ale přímo ustanovenému předběžnému správci. Nedodržení této povinnosti má pro věřitele následky vyplývající z výše citovaného ustanovení § 114 insolvenčního zákona. Toto opatření by mělo přispět k tomu, aby úhrada kupní ceny za prodej nemovitostí nebo její dosud neuhrazená část směřovala do majetkové podstaty dlužníka (výrok V.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání, a to do 15 dnů od jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně. Proti usnesení o nařízení předběžného opatření se může odvolat pouze dlužník (§ 113 odst. 4 insolvenčního zákona).

V odvolání proti výroku II. tohoto usnesení lze namítat pouze to, že ustanovený předběžný insolvenční správce nesplňuje podmínky pro ustanovení, nebo že není nepodjatý. Ke skutečnostem, které nastaly nebo vznikly po vydání rozhodnutí soudu prvního stupně, se v odvolacím řízení nepřihlíží (§ 26 věta druhá insolvenčního zákona).

Toto usnesení doručí insolvenční soud do vlastních rukou dlužníkovi a předběžnému správci (§ 113 odst. 4 insolvenčního zákona).

Předběžné opatření zanikne právní mocí rozhodnutí o insolvenčním návrhu dle § 136 nebo § 142 insolvenčního zákona.

Předběžné opatření nabývá účinnosti okamžikem zveřejnění tohoto rozhodnutí v insolvenčním rejstříku (§ 89 odst. 1 insolvenčního zákona).

V Brně dne 17. ledna 2013

Za správnost vyhotovení: Mgr. Martin Hejda, v.r. Martina Žílová soudce