KSBR 30 INS 11893/2016-A-8
Jednací číslo: KSBR 30 INS 11893/2016-A-8

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem Mgr. Martinem Hejdou jako samosoudcem v insolvenčním řízení dlužníků, manželů: a) Josef anonymizovano , anonymizovano , bytem 592 57 Rozsochy 158, b) Marie anonymizovano , anonymizovano , IČO 15256103, bytem 592 57 Rozsochy 158, k návrhu soudního exekutora Mgr. Martin Tunkla, Exekutorský úřad Plzeň- město se sídlem Palackého náměstí 740/28, 301 00 Plzeň, o nařízení předběžného opatření

takto:

I. Insolvenční soud nařizuje předběžné opatření, kterým se omezují účinky spojené se zahájením insolvenčního řízení tak, že se umožňuje provedení dražby nemovitostí dlužníka a) zapsaných na listu vlastnictví č. 46 pro katastrální území Divišov, obec Bystřice nad Pernštejnem, u anonymizovano úřadu pro Vysočinu, anonymizovano pracoviště Žďár nad Sázavou, soudním exekutorem Mgr. Martinem Tunklem, Exekutorský úřad Plzeň-město se sídlem Palackého náměstí 740/28, 301 00 Plzeň, v rámci exekuce na majetek dlužníka a) prováděné pod sp. zn. 094 EX 3151/15 s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením byl po dobu probíhajícího insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Brně pod sp. zn., deponován na účtu soudního exekutora do doby, než bude možné takto získaný výtěžek vydat insolvenčnímu správci do majetkové podstaty, nebo než pominou účinky spojené se zahájením insolvenčního dle ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona.

II. Soudnímu exekutorovi Mgr. Martinu Tunklovi, Exekutorský úřad Plzeň-město se sídlem Palackého náměstí 740/28, 301 00 Plzeň, se ukládá, aby ve lhůtě 3 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na účet České republiky-Krajského soudu v Brně č. 3703-5720621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 3049118936 soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši 1.000 Kč.

Odůvodnění:

Insolvenčním návrhem spojeným se společným návrhem manželů na povolení oddlužení ze dne 18. 5. 2016 se dlužníci, manželé Josef anonymizovano a Marie anonymizovano , domáhali vydání rozhodnutí, kterým by byl zjištěn jejich úpadek a povoleno řešení úpadku oddlužením. isir.justi ce.cz

Insolvenční návrh byl v souladu s ustanovením § 97 odst. 2 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále insolvenční zákon ) opatřen úředně ověřenými podpisy osob, které návrh podaly. Insolvenční soud proto usnesením č. j.-A-2 oznámil zahájení insolvenčního řízení, když účinky zahájení insolvenčního řízení nastaly dne 18. 5. 2016 v 10.10 hodin.

Dne 27. 5. 2016 byl insolvenčnímu soudu doručen návrh na vydání předběžného opatření (č. d. A-7), kterým se soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, Exekutorský úřad Plzeň-město, domáhal s odkazem na ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona nařízení předběžného opatření, kterým by insolvenční soud omezil účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona tak, že se soudnímu exekutorovi umožňuje provést dražbu nemovitostí ve vlastnictví dlužníka a) s tím, že dosažený výtěžek by byl k dispozici pro probíhající insolvenční řízení dlužníků.

Návrh odůvodnil tím, že pod sp. zn. 094 EX 3151/15 je vedena exekuce na majetek dlužníka a) jako povinného, v jejímž rámci jsou zpeněžovány nemovitosti dlužníka zapsané na listu vlastnictví č. 46 pro katastrální území Divišov, obec Bystřice nad Pernštejnem, u anonymizovano úřadu pro Vysočinu, anonymizovano pracoviště Žďár nad Sázavou. Dne 14. 1. 2016 vydal soudní exekutor pod č. j. 094 EX 3151/15-70 dražební vyhlášku, kterou nařídil elektronickou dražbu výše uvedených nemovitostí dlužníka a) na 18. 2. 2016. Dne 21. 1. 2016 podali dlužníci u Krajského soudu v Brně insolvenční návrh spojený se společným návrhem manželů na povolení oddlužení. V důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení dlužníků vedeného pod sp. zn. KSBR 39 INS 1303/2016 nařízená dražba nemovitostí neproběhla. Usnesením ze dne 7. 4. 2016, č. j. KSBR 39 INS 1303/2016-A-9, insolvenční soud insolvenční řízení dlužníků pro nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního řízení zastavil. Dne 18. 4. 2016 soudní exekutor vydal pod č. j. 094 EX 3151/15-116 usnesení, kterým nařídil elektronickou dražbu nemovitostí dlužníka a) na 19. 5. 2016. Dne 18. 5. 2016, tedy pouhý den před konáním dražby podali dlužníci u insolvenčního soudu znovu insolvenční návrh spojený se společným návrhem manželů na povolení oddlužení (vedeno pod sp. zn.), kterým nařízenou dražbu opětovně zmařili. Soudní exekutor proto přistoupil k podání návrhu na nařízení předběžného opatření, neboť je přesvědčen, že jednání dlužníků má obstrukční charakter, když tito opakovaně podali insolvenční návrh spojený se společným návrhem manželů na povolení oddlužení pouhý den před konáním dražby nemovitostí ve vlastnictví dlužníka a) nařízené v rámci exekuce vedené na jeho majetek. V předchozím insolvenčním řízení byla dlužníkům uložena povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť dlužnice b) má závazky z podnikání, u kterých nepředložila souhlas dotčených věřitelů s řešením úpadku oddlužením. Dlužníci však uloženou zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatili a insolvenční soud s odkazem na ustanovení § 108 odst. 3 insolvenčního zákona insolvenční řízení zastavil. Dlužníci však bez ohledu na tuto skutečnost podali znovu obsahově naprosto totožný insolvenční návrh spojený se společným návrhem manželů na povolení oddlužení, když souhlas věřitelů opětovně nedoložili, přičemž je nasnadě, že i toto řízení bude skončeno zastavením pro nezaplacení zálohy. Lze se proto důvodně domnívat, že skutečným cílem dlužníků není řešení jejich úpadkové situace oddlužením, nýbrž zamezit prodeji nemovitostí dlužníka a) v rámci exekuce. Navrhované předběžné opatření neodporuje společnému zájmu věřitelů, neboť zpeněžení majetku elektronickou dražbou představuje nejtransparentnější způsob, při kterém bývá zpravidla dosahováno nejvyšších výtěžků. Výtěžek zpeněžení by pak byl k dispozici pro uspokojení pohledávek v insolvenčním řízení a v případě rozhodnutí o úpadku by byl vydán do majetkové podstaty.

Z ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) vyplývá, že výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek ve vlastnictví dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze po zahájení insolvenčního řízení nařídit nebo zahájit, nelze jej však provést. Pro pohledávky za majetkovou podstatou (§ 168) a pohledávky jim na roveň postavené (§ 169) však lze provést nebo vést výkon rozhodnutí či exekuci, která by postihovala majetek náležející do majetkové podstaty dlužníka, na základě rozhodnutí insolvenčního soudu vydaného podle § 203 odst. 5 a s omezeními tímto rozhodnutím založenými. Není-li dále stanoveno jinak, výkon rozhodnutí nebo exekuce se i nadále nařizuje nebo zahajuje a provádí proti povinnému.

Podle § 82 odst. 1 insolvenčního zákona může insolvenční soud předběžné opatření v insolvenčním řízení nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Dle § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona může insolvenční soud předběžným opatřením v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Podle § 394a odst. 3 insolvenčního zákona manželé, kteří podali společný návrh na povolení oddlužení, mají po dobu trvání insolvenčního řízení o tomto návrhu a po dobu trvání účinků oddlužení postavení nerozlučných společníků a považují se za jednoho dlužníka.

Z obsahu insolvenčního spisu a z insolvenčního rejstříku vyplývá tento skutkový stav:

-pověřením Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 29. 6. 2015, č. j. 16 EXE 1074/2015-1, byl na základě žádosti ze dne 16. 6. 2015 soudní exekutor Mgr. Martin Tunkl, Exekutorský úřad Plzeň-město (dále jen soudní exekutor ) pověřen provedením exekuce na majetek povinného Josefa Kaši (dlužník a\),

-z výpisu z katastru nemovitostí vedeného anonymizovano úřadem pro Vysočinu, anonymizovano pracoviště Žďár nad Sázavou, list vlastnictví č. 46 pro katastrální území Divišov, obec Bystřice nad Pernštejnem, vyplývá, že vlastníkem zde uvedených nemovitostí (dále jen předmětné nemovitosti ) je dlužník a),

-usnesením ze dne 14. 1. 2016 vydal soudní exekutor pod č. j. 94 EX 3151/15-70 dražební vyhlášku, kterou nařídil elektronickou předmětných nemovitostí na 18. 2. 2016,

-dne 21. 1. 2016 podali dlužníci u Krajského soudu v Brně insolvenční návrh spojený se společným návrhem manželů na povolení oddlužení, kdy toto insolvenční řízení bylo vedeno pod sp. zn. KSBR 39 INS 1303/2016,

-nařízená dražba předmětných nemovitostí v důsledku účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení neproběhla,

-usnesením ze dne 1. 3. 2016, č. j. KSBR 39 INS 1303/2016-A-7 uložil insolvenční soud dlužníkům povinnost společně a nerozdílně zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000 Kč, neboť dlužnice b) měla ze své podnikatelské činnosti nezajištěné závazky z podnikání vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR a Okresní správě sociálního zabezpečení Žďár nad Sázavou, když souhlas těchto věřitelů s řešením úpadku oddlužením nepředložila. Řešení úpadku dlužníků oddlužením tak bylo vyloučeno a v případě zjištění jejich úpadku by byl na majetek dlužníků prohlášen konkurs. S ohledem na skutečnost, že vyjma předmětných nemovitostí, movitých věcí tvořících běžné vybavení domácnosti a zůstatek na penzijním připojištění neměli dlužníci žádný majetek, shledal insolvenční soud potřebu uložit dlužníkům povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

-usnesením ze dne 7. 4. 2016, č. j. 39 INS 1303/2016-A-9, insolvenční soud insolvenční řízení zastavil (§ 108 odst. 3 insolvenčního zákona), neboť dlužníci ve stanovené lhůtě zálohu na náklady insolvenčního řízení nezaplatili.

-dne 18. 4. 2016 vydal soudní exekutor pod č. j. 94 EX 3151/15-116 usnesení, kterým nařídil elektronickou dražbu předmětných nemovitostí na 19. 5. 2016.

-dne 18. 5. 2016 podali dlužníci u insolvenčního soudu insolvenční návrh spojený se společným návrhem manželů na povolení oddlužení (řízení probíhá pod sp. zn. KSBR 30 INS 11893/2016), jehož obsah je zcela totožný s obsahem insolvenčního návrhu ze dne 21. 1. 2016, a to včetně příloh (č. d. A-4 a A-5).

-z předloženého seznam závazků (č. d. A-4) vyplývá, že dlužnice b) má nezajištěné závazky z podnikání vůči Všeobecné zdravotní pojišťovně ČR ve výši 85.000 Kč a Okresní správě sociálního zabezpečení Žďár nad Sázavou ve výši 74.034 Kč, když souhlas těchto věřitelů s řešením úpadku oddlužením nebyl nepředložen,

-o insolvenčním návrhu dlužníků ze dne 28. 5. 2016 nebylo insolvenčním soudem dosud rozhodnuto.

Změna insolvenčního zákona provedená zákonem č. 334/2012 Sb., účinná od 1. 11. 2012, rozšířila mimo jiné pravomoc insolvenčního soudu tak, že mu umožnila formou nařízení předběžného opatření přijmout taková opatření, jež mají přispět k efektivnímu zásahu soudu proti pokusům zneužít transparentnosti insolvenčního řízení a účinků spojených s jeho zahájením, s tím, že přitom může jít i o záměr sledovaný dlužníkem (blokace exekučních řízení insolvenčními návrhy, jež nejsou míněny vážně). Podle důvodové zprávy se přiznává insolvenčnímu soudu (v § 82 písm. b) insolvenčního zákona) možnost z důvodů zvláštního zřetele hodných předběžným opatřením, způsobem stanoveným v předběžném opatření, např. povolit v exekuci dokončení exekuce (s omezením nastaveným tak, aby např. výtěžek dosaženého zpeněžení majetku byl po dobu probíhajícího insolvenčního k dispozici v tomto řízení).

Z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 19. 8. 2013, č. j. KSCB 25 INS 12826/2013, 1 VSPH 1262/2013-A-14, vyplývá, že ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) insolvenčního zákona dopadá nejen na situaci vyvolanou šikanózními návrhy podanými věřiteli vůči dlužníku, ale též na případy, kdy obstrukční jednání dlužníka znemožňuje jak řádný postup v insolvenčním řízení, tak i individuální výkon práva jednotlivými věřiteli. Důvody zvláštního zřetele hodné pro vydání předběžného opatření proto lze spatřovat i v jednání dlužníka, který opakovaným podáváním insolvenčních návrhů, jejichž řádnému projednání následně svým procesním jednáním brání, zneužívá účinků zahájení insolvenčního řízení znemožňujících pokračování v zahájených exekučních řízeních.

Insolvenční soud je s ohledem na zjištěné skutečnosti toho názoru, že v projednávané věci je skutečně dána zjevná časová souvislost mezi podáním insolvenčního návrhu spojeného se společným návrhem manželů na povolení oddlužení ze strany dlužníků a termínem nařízené dražby nemovitostí v probíhající exekuci na majetek dlužníka a), když dlužníci svůj návrh podali pouhý den před datem konání dříve nařízené dražby.

Opakované podání obsahově zcela totožného insolvenčního návrhu spojeného se společným návrhem manželů na povolení oddlužení vede za situace, kdy řízení o předchozím insolvenčním návrhu bylo z důvodu nezaplacení zálohy na náklady insolvenčního zastaveno k závěru, že postup dlužníků nelze označit za snahu poctivě uspořádat cestou oddlužení v rámci insolvenčního řízení své majetkové poměry ve vztahu k věřitelům, nýbrž za účelový krok, kterým se za využití účinků spojených se zahájením tohoto řízení snaží znemožnit zpeněžení svého majetku (předmětných nemovitostí) v již probíhajícím řízení exekučním. Uvedenému závěru pak přisvědčuje i skutečnost, že si dlužníci musí být plně vědomi toho, že nedošlo-li od předchozího insolvenčního řízení k žádné změně (nadále jsou zde nezajištěné závazky z podnikání a dlužníci nemají k dispozici souhlas dotčených věřitelů s řešením úpadku oddlužením) je řešení jejich úpadku oddlužením i nadále vyloučeno (srovnej závěry obsažené v usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 23. 9. 2015, č. j KSBR 15846/2015, 1 VSOL 918/2015-A-18, publikovaném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 49/2016), bude jim opětovně vyměřena záloha na náklady insolvenčního řízení, kterou s ohledem na své nezměněné majetkové poměry (zjištěné z předloženého seznamu majetku) nejsou objektivně schopni uhradit, což bude mít s velkou mírou pravděpodobnosti za následek zastavení insolvenčního řízení.

Insolvenční soud je proto přesvědčen, že důvody zvláštního zřetele hodné pro vydání předběžného opatření jsou v tomto případě dány a spočívají v jednání dlužníků, kteří opakovaným podáváním insolvenčních návrhů účelově zneužívají účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení s cílem znemožnit pokračování v zahájeném exekučním řízení.

Provedení dražby, jež se týká pouze nemovitého majetku ve vlastnictví dlužníka a), neodporuje dle přesvědčení insolvenčního soudu společnému zájmu věřitelů, neboť při jeho zpeněžení bude postupováno transparentně formou elektronické dražby, získaný výtěžek tak bude odrážet skutečnou tržní hodnotu nemovitostí a bude k dispozici pro případné uspokojení věřitelů v rámci insolvenčního řízení.

Insolvenční soud proto dospěl k závěru, že jsou splněny zákonem stanovené předpoklady pro nařízení předběžného opatření dle podaného návrhu a nařídil předběžné opatření, jímž navrhovateli, soudnímu exekutorovi Mgr. Martinu Tunklovi, Exekutorský úřad Plzeň-město, umožnil, aby v rámci probíhající exekuce na majetek dlužníka a) provedl dražbu předmětných nemovitostí s omezením, aby výtěžek dosažený zpeněžením tohoto majetku byl pro probíhající insolvenční řízení k dispozici (výtok I.).

Soudní poplatek za návrh na nařízení předběžného opatření je povinen zaplatit navrhovatel (§ 2 odst. 1 písm. a) zákona o soudních poplatcích) a poplatková povinnost vzniká uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o návrhu na nařízení předběžného opatření (§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích). Výše soudního poplatku činí dle Položky 5 sazebníku poplatků částku 1.000 Kč (výrok II.).

P o u č e n í : Proti tomuto usnesení lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci, prostřednictvím Krajského soudu v Brně, pracoviště Husova 15, 601 95 Brno.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku; dlužníku a navrhovateli předběžného opatření se však doručuje i zvlášť. Těmto osobám začíná lhůta k podání odvolání běžet ode dne, kdy jim usnesení bylo doručeno zvláštním způsobem.

Předběžné opatření nabývá účinnosti okamžikem zveřejnění tohoto usnesení v insolvenčním rejstříku.

V Brně dne 27. 5. 2016

Mgr. Martin Hejda, v.r. soudce Za správnost vyhotovení: Zuzana Štěpánková