KSBR 29 INS 27458/2013-A-7
Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: KSBR 29 INS 27458/2013-A-7

Usnesení

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Vlastou Bruknerovou v insolvenční věci dlužníka: Robert Čevora, rč: 760530/4399, nar. 30. 5. 1976, 470 01 Česká Lípa, Okřešice 8, adresa pro doručování: Nová Dědina 1, 768 21 Kvasice,

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2013, čj. KSBR 29 INS 27458/2013-A-5

takto:

Usnesení zdejšího soudu ze dne ze dne 8. 10. 2013, čj. KSBR 29 INS 27458/2013-A-5, se mění tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč se dlužníkovi n e u k l á d á .

Odůvodnění: Dne 3. 10. 2013 byl Krajskému soudu v Brně doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z návrhu na povolení oddlužení vyplynulo, že dlužník nesplňuje jednu z podmínek pro povolení oddlužení, a sice, že nezajištění věřitelé musí v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře obdržet alespoň 30 % svých pohledávek.

Dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že má nezajištěné závazky v celkové výši 342.817,-Kč, jeho čistý měsíční příjem ze zaměstnání je ve výši 9.140,-Kč, nevlastní žádný majetek a nemá založenu žádnou vyživovací povinnost. Insolvenční soud při výpočtu hodnoty plnění, které nezajištění věřitelé v průběhu oddlužení obdrží, vycházel ze zákonem stanoveného postupu, kdy dlužníkům musí z jejich příjmu každý měsíc zůstávat základní částka stanovená nařízením vlády č. 595/2006 Sb., o nezabavitelných částkách. Podle zákonem stanoveného postupu pro výpočet základní nezabavitelné částky vyšlo, že by dlužník byl schopen ze svého aktuálního příjmu splácet měsíčně částku ve výši 2.050,-Kč, což by v pětiletém období stanoveném pro oddlužení plněním splátkového kalendáře činilo celkem 123.000,-Kč. Po odečtení částky na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, která za pětileté období trvání oddlužení činí 65.340,-Kč (včetně zákonné sazby DPH), by nezajištěným věřitelům připadla částka 57.660,-Kč, přičemž zákonem požadovaných 30 % celkové výše pohledávek, které musí v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře obdržet nezajištění věřitelé, představuje částku 102.845,-Kč.

Z těchto výše uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že nelze návrhu na povolení oddlužení vyhovět. Vzhledem k výše uvedenému bylo zřejmé, že by soud musel v souladu s § 395 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení, ve znění pozdějších předpisů (insolvenčního zákona, dále jen IZ), návrh dlužníka na povolení oddlužení odmítnout a současně rozhodnout o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem (§ 396 IZ). Insolvenční soud tedy s ohledem na rozsah majetku dlužníka a předpokládaným nákladům insolvenčního řízení při konkursu postupoval dle ust. § 108 IZ a stanovil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč, která je potřebná k úhradě minimálních předpokládaných nákladů na konkurs. Prostřednictvím usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 8. 10. 2013, čj. KSBR 29 INS 27458/2013-A-5, soud uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 10 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil výše uvedenou zálohu na náklady insolvenčního řízení na účet soudu. Usnesení o povinnosti zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení bylo dlužníkovi doručeno na adresu jím uvedenou v insolvenčním návrhu dne 15. 10. 2013.

Proti rozhodnutí ze dne 8. 10. 2013, čj.-A-5 podal dlužník v zákonné lhůtě odvolání (odvolání bylo insolvenčnímu soudu doručeno dne 23. 10. 2013), ve kterém uvedl, že se svou matkou Marií Čevorovou uzavřel smlouvu o poskytování peněžitého plnění, na základě níž se mu Marie Čevorová zavázala přispívat pro účely plnění oddlužení měsíčně částku ve výši 800,-Kč. Na základě této smlouvy došlo k navýšení příjmů dlužníka v následujících 5 letech o částku 48.000,-Kč a dlužník tak bude schopen uhradit minimálně 30 % svých nezajištěných závazků a odměnu insolvenčního správce. Své tvrzení dlužník doložil smlouvou o poskytování peněžitého plnění ze dne 15. 10. 2013.

Na základě nově doloženého listinného důkazu prokazujícího navýšení příjmu dlužníka ve spojení s přílohami insolvenčního návrhu dospěl soud k závěru, že by na základě nového výpočtu byl dlužník během následujících 5 let schopen splatit ze svého aktuálního příjmu na účel oddlužení se započtením odměny insolvenčního správce částku ve výši 171.000,-Kč, což činí 30,82 % pohledávek nezajištěných věřitelů.

Podle § 95 IZ může soud prvního stupně změnit rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení, proti kterým je odvolání přípustné, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví; to neplatí, jde-li o odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nebo o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé.

Po zvážení všech výše uvedených okolností soud tedy na základě odvolání dlužníka ze dne 17. 10. 2013 (soudu doručeno dne 23. 10. 2013) napadené usnesení ve smyslu ust. § 95 IZ změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužníkovi neukládá.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno adresátu v písemném vyhotovení (§ 74 IZ).

Krajský soud v Brně dne 31. 10. 2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vlasta Bruknerová,v.r. Kamila Prudíková soudce