KSBR 29 INS 21858/2013-A-9
Na všech podáních v této věci uveďte: Jednací číslo: KSBR 29 INS 21858/2013-A-9

Usnesení

Krajský soud v Brně rozhodl soudcem JUDr. Vlastou Bruknerovou v insolvenční věci dlužníka: Lenka Juřenová, RČ 785802/4427, nar. 2. 8. 1978, 767 01 Lubná 171,

o odvolání dlužníka proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2013, čj. KSBR 29 INS 21858/2012-A-7,

takto: I. Usnesení zdejšího soudu ze dne ze dne 28. 8. 2013, čj. KSBR 29 INS 21858/2012-A-7, se mění tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč se dlužníkovi n e u k l á d á .

II. Insolvenční soud u k l á d á dlužníkovi, aby do 5 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč, a to a) na účet Krajského soudu v Brně vedený u České národní banky-pobočka Brno, číslo účtu 6015-5720621/0710, variabilní symbol 2949218583, konstantní symbol 1148 nebo b) v hotovosti na pokladně Krajského soudu v Brně-pracoviště Husova 15. Zálohu nelze platit kolkovými známkami.

Odůvodnění: Dne 7. 8. 2012 byl Krajskému soudu v Brně doručen insolvenční návrh dlužníka spojený s návrhem na povolení oddlužení, kterým se domáhal rozhodnutí o úpadku a povolení oddlužení plněním splátkového kalendáře.

Z návrhu na povolení oddlužení vyplynulo, že dlužník nesplňuje jednu z podmínek pro povolení oddlužení, a sice, že nezajištění věřitelé musí v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře obdržet alespoň 30 % svých pohledávek. Dlužník v insolvenčním návrhu uvedl, že má dva nezajištěné závazky vůči dvěma věřitelům v celkové výši 179.146,-Kč, závazek vůči věřiteli Českomoravská stavební spořitelna, a.s., nehradí od roku 2011, platby vůči věřiteli JET Money, s.r.o., pak pozastavil v měsíci červenci 2013. Celková výše měsíčních splátek dlužníka činí 19.250,-Kč. Dále dlužník uvedl, že jeho současný příjem je tvořen příjmem plynoucím z pracovního poměru u zaměstnavatele MONTIS CZ, s.r.o., v průměrné měsíční výši 12.100,-Kč a má zákonnou vyživovací povinnost ke svému manželovi a nezletilému dítěti.

Na základě doložených listinných důkazů (mzdového listu za období 1. 1. 2013 až 31. 7. 2013 a mzdového listu za rok 2012) vzal insolvenční soud za zjištěné, že dlužníkův průměrný čistý měsíční příjem v roce 2013 byl ve výši 11.328,-Kč, nikoliv ve výši 12.100,-Kč, jak ve svém insolvenčním návrhu uvedl dlužník. Čistý průměrný měsíční příjem dlužníka v roce 2012 pak dle doloženého mzdového listu za daný rok byl ve výši 9.236,-Kč. Při předběžném posouzení, zda je dlužník schopen uhradit za 5 let trvání oddlužení alespoň 30 % svých závazků, insolvenční soud vycházel z průměrného příjmu dlužníka za rok 2013, který je dle doložených listinných důkazů ve výši 11.328,-Kč.

Podle zákonem stanoveného postupu pro výpočet základní nezabavitelné částky vycházelo, že by dlužník byl schopen splácet měsíčně částku ve výši 1.486,-Kč, což by v pětiletém období stanoveném pro oddlužení plněním splátkového kalendáře činilo celkem 89.160,-Kč. Po odečtení částky na úhradu odměny a hotových výdajů insolvenčního správce, která za pětileté období trvání oddlužení činí 65.340,-Kč (včetně zákonné sazby DPH), by nezajištěným věřitelům připadla částka 23.820,-Kč, přičemž zákonem požadovaných 30 % celkové výše pohledávek, které musí v průběhu oddlužení plněním splátkového kalendáře obdržet nezajištění věřitelé, představuje částku 53.744,-Kč. Dlužník by byl schopen během následujících 5 let splatit na účel oddlužení částku ve výši 53.744,-Kč (při započtení odměny a hotových výdajů insolvenčního správce ve výši 65.340,-Kč) což odpovídá 13,29 % nezajištěným závazkům dlužníka.

S ohledem na výše uvedené bylo zřejmé, že by soud musel v souladu s § 395 IZ návrh dlužníka na povolení oddlužení odmítnout a současně rozhodnout o způsobu řešení úpadku dlužníka konkursem (§ 396 IZ). Minimální odměna insolvenčního správce při způsobu řešení dlužníkova úpadku konkursem přitom činí 45.000,-Kč (§ 5 vyhlášky č. 313/2007 Sb., rozhodnutí Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. 5. 2009 č.j. KSBR 31 INS 4670/2008, 2 VSOL 119/2009-B-19) a insolvenční správce má dále právo na náhradu hotových výdajů dle § 7 vyhlášky č. 313/2007 Sb. Bylo by v rozporu s celospolečenským zájmem, aby tyto náklady nesl stát, přičemž smyslem úpravy zálohy na náklady insolvenčního řízení je právě zabránění této situaci. Z uvedených důvodů insolvenční soud tedy s ohledem na rozsah majetku dlužníka a předpokládaným nákladům insolvenčního řízení při konkursu postupoval dle ust. § 108 IZ, stanovil zálohu ve výši potřebné k úhradě minimálních předpokládaných nákladů na konkurs a prostřednictvím usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2013, čj.-A-7, uvedeným ve výroku tohoto rozhodnutí, soud uložil dlužníkovi, aby ve lhůtě 10 dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na účet soudu č. 6015-5720621/0710, konstantní symbol 1148, variabilní symbol 2949218583, vedený u ČNB Brno-město, zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 50.000,-Kč.

Současně byl dlužník v usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 28. 8. 2013, čj.-A-7, upozorněn, aby před opětovným podáním návrhu zvážil, zda část jeho příjmů, kterou budou dostávat nezajištění věřitelé po dobu oddlužení plněním splátkového kalendáře, bude stačit na uspokojení alespoň 30 % všech jeho závazků. S ohledem na skutečnost, že dlužník současný měsíční příjem v podobě mzdy činí 11.328,-Kč měsíčně, na základě předběžného výpočtu, který provedl insolvenční soud, dospěl soud k závěru, že by dlužník se svým příjmem nebyl schopen za dobu pěti let trvání oddlužení uhradit požadovaných 30 % svých závazků nezajištěných věřitelů.

Dne 16. 9. 2013 bylo soudu doručeno odvolání dlužníka ze dne 3. 9. 2013 proti rozhodnutí ze dne 28. 8. 2013, čj.-A-7, přičemž dlužník ve svém odvolání uvádí, že došlo k navýšení dlužníkových příjmů o finanční dar ve výši 1.000,-Kč měsíčně, který se mu na základě darovací smlouvy ze dne 14. 9. 2013 zavázal poskytovat dárce Josef Baránek. Na základě této darovací smlouvy je dlužník schopen splnit podmínku zaplacení 30 % svých nezajištěných závazků. Své tvrzení dlužník doložil příslušnými listinami. Na základě nových dlužníkem tvrzených skutečností soud opětovně provedl předběžný výpočet a dospěl k závěru, že dlužník bude s jeho čistým měsíčním příjmem ve výši 12.328,-Kč (tvořený darem ve výši 1.000,-Kč a průměrným měsíčním příjmem ve výši 11.328,-Kč) schopen za dobu pěti let trvání oddlužení uhradit více jak požadovaných 30 % svých závazků nezajištěným věřitelům.

Podle § 95 zákona č. 182/2006 Sb., zákona o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ), může soud prvního stupně změnit rozhodnutí vydaná v insolvenčním řízení, proti kterým je odvolání přípustné, pokud odvolání v celém rozsahu vyhoví; to neplatí, jde-li o odvolání proti rozhodnutí o nařízení předběžného opatření nebo o odvolání proti rozhodnutí ve věci samé.

Po zvážení všech výše uvedených okolností soud tedy na základě odvolání dlužníka ze dne 3. 9. 2013 (soudu doručeno dne 16. 9. 2013) napadené usnesení ve smyslu ust. § 95 IZ změnil tak, že povinnost zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení se dlužníkovi neukládá.

Výrokem II. tohoto rozhodnutí insolvenční soud ukládá dlužníkovi, aby do 5 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení ve výši 3.000,-Kč.

Ustanovení § 108 odst. 1 a 2 IZ dává insolvenčnímu soudu možnost před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli (zde dlužníkovi), aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, je-li to nutné ke krytí nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak. Výši zálohy může insolvenční soud určit až do částky 50.000,-Kč.

Insolvenční soud v souladu s citovaným ustanovením § 108 insolvenčního zákona uložil dlužníkovi, aby v určené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení, neboť z obsahu spisu zjistil, že je to nutné ke krytí budoucích nákladů řízení a prostředky k tomu nelze zajistit jinak.

Smyslem zálohy je umožnit působení insolvenčního správce bezprostředně po vydání rozhodnutí o úpadku, tedy v době, kdy výdaje na činnost insolvenčního správce nelze dosud krýt z výtěžku zpeněžení podstaty. Za takové nutné výdaje lze především považovat poštovné a platby za telekomunikační služby, cestovné, dále pak náklady soupisu majetkové podstaty, jejího ocenění a zpeněžení (inzerce, znalecké posudky), správní poplatky, náklady účetních, daňových a archivačních služeb apod. Jak se zpravidla ukazuje, není možné úhradu těchto výdajů odkládat až do doby, kdy se podaří zpeněžením majetkové podstaty získat finanční prostředky. Právě naopak, tyto výdaje, zejména poštovné, telekomunikační služby, cestovné, inzerce (tedy zvlášť náklady spojené se zpeněžováním), je nutno hradit ihned. Vzhledem k tomu, že nelze spravedlivě požadovat, aby tyto výdaje byly hrazeny insolvenčním správcem z jeho vlastních zdrojů a následně pak z rozpočtových prostředků Krajského soudu v Brně, bylo dlužníkovi uloženo zaplatit zálohu na náklady insolvenčního řízení.

P o u č e n í: Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Toto usnesení se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Lhůta k podání odvolání však začíná běžet ode dne, kdy bylo toto usnesení doručeno adresátu v písemném vyhotovení (§ 74 IZ).

Krajský soud v Brně dne 23.9.2013

Za správnost vyhotovení: JUDr. Vlasta Bruknerová, v.r. Martina Žílová soudce