KSBR 26 INS 1154/2012-B-25
Jednací číslo: KSBR 26 INS 1154/2012-B-25

Usnesení

Krajský soud v Brně rozhodl samosoudkyní JUDr. Ludmilou Hanzlíkovou v insolvenční věci dlužníka: Ing. Josef anonymizovano , anonymizovano , Šakvická 3, Strachotín, 693 01 Hustopeče u Brna, IČO 40366782, o návrhu navrhovatele: Českomoravský holding, a.s., Štefánikova 560/38a, 612 00 Brno, IČO 26288419, na nařízení předběžného opatření

takto:

Návrh na nařízení předběžného opatření s e o d m í t á.

Odůvodnění:

Usnesením č.j.-A-28 ze dne 10.5.2012 bylo rozhodnuto o zjištění úpadku dlužníka a prohlášení konkursu na jeho majetek. Insolvenčním správcem je Mgr. Martin Horák, Svatopetrská 35/7, 617 00 Brno.

Dne 19.2.2013 bylo soudu doručen návrh na nařízení předběžného opatření podaný společností Českomoravský holding a.s. Navrhovatel uvedl, že po prostudování zadávacích podkladů podává tímto na insolvenčním správcem zvolený typ insolvenčního řízení odpor, a to z důvodu, že nesplňuje zásady ochrany věřitelů. Jedná se především: a) Chod podniku, tak jak jej pochopil insolvenční správce nelze zastavit, neboť vzhledem k charakteru výroby-jedná se totiž o pěstování zemědělského produktu s průběžnou celoroční péčí, která zajistí výsledný produkt. Mělo by se tedy jednat o aplikaci jiného insolvenčního zákona. Insolvenční správce v polovině vegetačního období roku 2012 propustil všechny zaměstnance podniku a tím nezajistil kontinuitu výroby, což je v rozporu s postupem činnosti řádného hospodáře. b) Dalším neméně závažným problémem je právní vztah mezi neřešením současného ani budoucího majetkového vztahu z hlediska budoucího tržního hodnocení vyplývající z nájemní smlouvy uzavřené mezi dlužníkem a pronajímatelem pozemků v trvání do roku 2021. Je tedy zřejmé, že tyto výnosy nelze zahrnout do ceny tak, jak uvedl insolvenční správce ve svém návrhu.

Je tedy nutné vydat předběžné opatření, aby insolvenční správce nemohl jednat ve věci samé, a to do doby, než soud rozhodne, jaký insolvenční titul je zákonný. Tento odpor podává statutární zástupce společnosti Českomoravský holding, a.s, která má zájem v rámci svých aktivit tuto insolvenci řešit a připravit podmínky pro rozvoj další komplexní činnosti podniku.

Žádné další skutečnosti navrhovatel neuvedl. Doložil přípis zaslaný insolvenčnímu správci, v němž projevuje zájem odkoupit veškerý movitý a nemovitý majetek dlužníka. Navrhovatel není účastníkem řízení, jeho aktivní legitimaci k podání návrhu lze odvodit pouze ze skutečnosti, že je zájemcem o koupi majetku patřícího do majetkové podstaty.

Dle ust. § 7 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon) pro insolvenční řízení a pro incidenční spory se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak nebo není-li takový postup v rozporu se zásadami, na kterých spočívá insolvenční řízení.

I pro insolvenční řízení platí ustanovení občanského soudního řádu upravující předběžné opatření. Soud shledal, že návrh na nařízení předběžného opatření je nutno odmítnout, a to ze dvou následujících důvodů:

1) Dle ust. § 75b občanského soudního řádu k zajištění náhrady škody nebo jiné újmy, která by vznikla předběžným opatřením, je navrhovatel povinen složit nejpozději ve stejný den, kdy podal u soudu návrh na nařízení předběžného opatření, jistotu ve výši 10 000,-Kč a v obchodních věcech ve výši 50 000,-Kč (odst.1). Nebude-li jistota složena, předseda senátu návrh na nařízení předběžného opatření odmítne (odst. 2). Odstavce 1 a 2 neplatí , a) jde-li o předběžné opatření podle § 76a 76b; b) jde-li o předběžné opatření pro řízení, které může soud zahájit i bez návrhu; c) jde-li o předběžné opatření ve věci výživného; d) jde-li o předběžné opatření ve věci pracovní; e) jde-li o předběžné opatření ve věci náhrady škody na zdraví; f) osvědčí-li navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření, že jsou u něj splněny podmínky pro osvobození od soudních poplatků (§138); g) je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mohla navrhovateli vzniknout újma, a navrhovatel spolu s návrhem na nařízení předběžného opatření osvědčí, že jistotu bez své viny nemohl složit (odst. 3).

Dotazem na účtárně zdejšího sodu bylo zjištěno, že jistota ve výši 50 000,-Kč nebyla ke dni podání návrhu nalezena a avizována.

Dle ust. § 82 odst. 1 insolvenčního zákona předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel

předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu

V daném případě však soud neshledal žádný důvod, pro který byl nařídil předběžné opatření bez návrhu a navrhovatel ani neosvědčil skutečnosti uvedené v ust. § 75b odst.3 o.s.ř. pod písm. f) nebo g), proto není zbaven povinnosti zaplatit výše uvedenou jistotu.

2) Dle ust. § 75 odst. 2 o.s.ř. návrh na nařízení předběžného opatření musí mimo jiné obsahovat vylíčení skutečností o tom, že je třeba, aby byly zatímně upraveny poměry účastníků, nebo že je tu obava, že by výkon soudního rozhodnutí byl ohrožen, vylíčení skutečností, které odůvodňují předběžné opatření, a musí z něj být patrno, jakého předběžného opatření se navrhovatel domáhá. Dle ust. § 76 odst. 1 os.ř. předběžným opatřením může být účastníku uloženo zejména, aby a) platil výživné v nezbytné míře, b) odevzdal dítě do péče druhého z rodičů nebo do péče toho, koho označí soud, c) poskytl alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepracuje, d) složil peněžitou částku nebo věc do úschovy u soudu, e) nenakládal s určitými věcmi nebo právy, f) něco vykonal, něčeho se zdržel nebo něco snášel.

Dle ust. § 75a odst. 1 os.ř. návrh na předběžné opatření, který neobsahuje všechny náležitosti nebo který je nesrozumitelný anebo neurčitý, předseda senátu odmítne, jestliže pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení; ustanovení § 43 se nepoužije.

Podaný návrh na nařízení předběžného opatření je naprosto neurčitý. Postrádá vylíčení rozhodujících skutečností odůvodňujících předběžné opatření a především z něj není vůbec patrno, čeho se jím navrhovatel domáhá. Soudu není zřejmé, co míní navrhovatel tím, že podává odpor na insolvenčním správcem zvolený typ insolvenčního řízení , že by se mělo jednat o aplikaci jiného insolvenčního zákona , že je nutno vydat předběžné opatření, aby insolvenční správce nemohl jednat ve věci samé, a to do doby, než soud rozhodne, jaký insolvenční titul je zákonný .

Navrhovateli je nutno vysvětlit, že existuje pouze jeden insolvenční zákon, a to zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku způsobech jeho řešení, žádný jiný insolvenční zákon být aplikován nemůže. Způsobem řešení úpadku dlužníka podle tohoto zákona je konkurs, žádný jiný způsob řešení v případě dlužníka nepřichází v úvahu. Rovněž neexistuje žádný insolvenční titul, tento pojem zákon nezná.

Navrhovatel neuvedl, čeho konkrétně se svým návrhem domáhá. Jeho návrh je naprosto neurčitý a pro tyto nedostatky nelze pokračovat v řízení o tomto návrhu. Odstraňování vad návrhu podle § 43 o.s.ř. je vyloučeno.

Z obou těchto důvodů uvedených pod body 1) a 2) soud návrh na nařízení předběžného opatření odmítl.

Nad rámec věci soud navrhovateli sděluje, že v průběhu konkursu postupuje soud i insolvenční správce podle úpravy dané insolvenčním zákonem. Majetek dlužníka zpeněží správce v dražbě nebo mimo dražbu se souhlasem soudu a věřitelského výboru. Při zpeněžování majetku se řídí pokyny věřitelského výboru a zajištěných věřitelů, přitom je povinen chránit zájmy věřitelů tak, aby bylo dosaženo co nejvyššího výtěžku zpeněžení. Správce nemůže udržovat provoz podniku, pokud k tomu nemá finanční prostředky a výsledek by nebyl efektivní. Jeho povinností je co nejdříve zpeněžit majetkovou podstatu. Soud vykonává dohled nad činností insolvenčního správce, neznamená to však, že bude řešit všechny majetkové vztahy vznikající v průběhu konkursu. Řešení obchodních vztahů je v kompetenci insolvenčního správce podle pokynů věřitelů. Soud vydá insolvenčnímu správci souhlas k prodeji majetkové podstaty mimo dražbu.

Poučení:

Toto usnesení se považuje za doručené jeho zveřejněním v insolvenčním rejstříku; navrhovateli a insolvenčnímu správci se však doručuje i zvláštním způsobem.

Proti tomuto usnesení může navrhovatel podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy mu bylo doručeno zvláštním způsobem, k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

Krajský soud v Brně dne 22.2.2013

JUDr. Ludmila Hanzlíková, v.r. samosoudce Za správnost vyhotovení: Bc. Veronika Vrbová