KSBR 24 INS 24993/2013-A-6
Na všech podáních v této věci uveďte: Číslo jednací: KSBR 24 INS 24993/2013-A-6

USNESENÍ

Krajský soud v Brně rozhodl soudkyní Mgr. Evou Krčmářovou v insolvenční věci dlužníka: Radky Hobzové, narozené 11. listopadu 1975, bytem Tavíkovice 102, PSČ 671 40, o insolvenčním návrhu dlužníka, o návrhu na povolení oddlužení, o předběžném opatření

takto:

I. Návrh Mgr. Ing. Josefa Cingroše, soudního exekutora, Exekutorský úřad Brno- město, se sídlem v Brně, Bohunická 728/24a, PSČ 619 00, aby insolvenční soud nařídil předběžné opatření, kterým se omezuje účinek spojený se zahájením insolvenčního řízení uvedený v ustanovení § 109 odst. 1 písm. c) insolvenčního zákona tak, že soudnímu exekutorovi Mgr. Ing. Josefu Cingrošovi, Exekutorský úřad Brno-město, se umožňuje provést již pravomocně nařízenou exekuci vedenou pod sp. zn. 009EX 2129/10, se zamítá.

II. Insolvenční soud u k l á d á Mgr. Ing. Josefu Cingrošovi, soudnímu exekutorovi, Exekutorský úřad Brno-město, se sídlem v Brně, Bohunická 728/24a, PSČ 619 00, identifikační číslo 63386461, aby ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto usnesení zaplatil na účet Krajského soudu v Brně, č. 3703-5720621/0710, variabilní symbol 2449249933, konstantní symbol 1148, nebo kolkovými známkami soudní poplatek ve výši Kč 1.000,-za rozhodnutí o návrhu na nařízení předběžného opatření.

Odůvodnění:

Dne 9. září 2013 bylo u Krajského soudu v Brně zahájeno insolvenční řízení na základě insolvenčního návrhu dlužníka Radky Hobzové, narozené 11. listopadu 1975, bytem Tavíkovice 102, PSČ 671 40, kterým se dlužník domáhal rozhodnutí o svém úpadku. S insolvenčním návrhem dlužník spojil návrh na povolení oddlužení.

Z insolvenčního návrhu dlužníka ze dne 8. září 2013 vyplývá, že dlužník má závazek vůči obchodní společnosti REUNION, spol. s r.o. ve výši Kč 200.000,-, který měl být uhrazen do 16. září 2010 a je vymáhán exekučně, a vůči obchodní společnosti Volksbank CZ, a.s. ve výši Kč 330.000,-. Ke svému návrhu dlužník přiložil seznamy majetku a závazků a usnesení navrhovatele o určení termínu dražby ze dne 29. července 2013 čj. 009EX 2129/10-110.

Podáním doručeným insolvenčnímu soudu dne 10. září 2013 podal soudní exekutor Mgr. Ing. Josef Cingroš, Exekutorský úřad Brno-město (dále též jen navrhovatel ) návrh na vydání předběžného opatření specifikovaného ve výroku tohoto usnesení. Uvedl, že proti dlužníku jako povinnému vede exekuční řízení 0009EX 2129/10, a to na základě usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 16. 9. 2010 čj. 15EXE 6570/2010-8, kterým byla nařízena exekuce pro vymožení částky Kč 149.196,-s příslušenstvím. Dlužník s navrhovatelem nekomunikuje. V rámci exekučního řízení je prováděna exekuce prodejem nemovitostí dlužníka v katastrálním území Tavíkovice, zapsaných v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jihomoravský kraj, Katastrální pracoviště Znojmo, na LV č. 175. Pravomocným usnesením o nařízení dražebního jednání ze dne 29. května 2012 čj. 009EX 2129/10-52 byla nařízena dražba předmětných nemovitostí dlužníka na den 5. září 2012. Dne 4. září 2012, den před konáním dražby, bylo zahájeno na základě insolvenčního návrhu dlužníka spojeného s návrhem na povolení oddlužení insolvenční řízení (vedeno pod sp. zn. KSBR 27 INS 21631/2012), které skončilo odmítnutím insolvenčního návrhu. Dne 29. července 2013 bylo vydáno nové usnesení o nařízení dražebního jednání, kterým byla nařízena dražba na 11. září 2013. Den 9. září 2013 dlužník podal opětovně insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení. Navrhovatel má tedy za to, že snahou dlužníka je zabránit provedení exekuce, maří tak účel exekučního řízení a zvyšuje jeho náklady. Ke svému podání navrhovatel přiložil výše zmíněná usnesení.

Lustrací insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že dne 4. září 2012 bylo zahájeno insolvenční řízení ve věci dlužníka na základě jím podaného insolvenčního návrhu spojeného s návrhem na povolení oddlužení. Insolvenční řízení bylo vedeno pod sp. zn. KSBR 27 INS 21631/2012. V insolvenčním návrhu dlužník označil dva věřitele, a to D.S. Leasing, a.s. s pohledávkou ve výši Kč 149.196,-splatnou nejpozději 16. září 2010 a Volksbank CZ, a.s. s pohledávkou ve výši Kč 330.000,-splatnou nejpozději 16. dubna 2010. K insolvenčnímu návrhu dlužník přiložil seznamy majetku, závazků a zaměstnanců, dále seznam vyživovaných osob a usnesení navrhovatele o nařízení dražebního jednání ze dne 29. května 2012 čj. 009EX 2129/10-52. Insolvenční soud vyzval dlužníka k opravě a doplnění insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení usnesením ze dne 13. září 2012 čj. KSBR 27 INS 21631/2012-A-5, mimo jiné i k opravě seznamu závazků. Jelikož na výzvu insolvenčního soudu dlužník nereagoval, insolvenční soud insolvenční návrh dlužníka usnesením ze dne 15. ledna 2013 čj. KSBR 27 INS 21631/2012-A-7, které nabylo právní moci dne 9. února 2013, odmítl.

Z usnesení navrhovatele o nařízení dražebního jednání ze dne 29. května 2012 čj. 009EX 2129/10-52 insolvenční soud zjistil, že dražební jednání se mělo konat dne 5. září 2012 v 9:30 hodin v sídle navrhovatele a předmětem dražby měly být výše označené nemovitosti dlužníka.

Z usnesení navrhovatele o určení termínu dražby ze dne 29. července 2013 čj. 009EX 2129/10-110 insolvenční soud zjistil, že termín dražebního jednání na základě původního usnesení o nařízení dražebního jednání ze dne 29. května 2012 čj. 009EX 2129/10-52 bylo určeno na den 11. září 2013 v 11:00 hodin v sídle navrhovatele.

Podle ustanovení § 82 odst. 1 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen IZ ), předběžné opatření v insolvenčním řízení může insolvenční soud nařídit i bez návrhu, nestanoví-li zákon jinak. Navrhovatel předběžného opatření, které by insolvenční soud mohl nařídit i bez návrhu, není povinen složit jistotu. Povinnost složit jistotu jako navrhovatel předběžného opatření nemá dlužník.

Podle ustanovení § 82 odst. 2 písm. b) IZ předběžným opatřením může insolvenční soud v době do rozhodnutí o insolvenčním návrhu také omezit z důvodů hodných zvláštního zřetele způsobem stanoveným v předběžném opatření některý z účinků spojených se zahájením insolvenčního řízení uvedených v § 109 odst. 1 písm. b) a c), neodporuje-li to společnému zájmu věřitelů.

Insolvenční soud posoudil návrh navrhovatele na nařízení předběžného opatření, kterým by byly vyloučeny některé účinky zahájeného insolvenčního řízení, a dospěl k závěru, že v daném případě nejsou dány důvod hodné zvláštního zřetele k tomu, aby návrhu bylo vyhověno. V předmětném insolvenčním řízení dosud insolvenční soud nevyzval dlužníka k doplnění insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení. V dané chvíli je proto předčasné předvídat budoucí vývoj předmětného insolvenčního řízení, např. že dlužník, stejně jako v případě svého prvního insolvenčního návrhu a návrhu na povolení oddlužení (vedeného pod sp. zn. KSBR 27 INS 21631/2012), nebude na výzvy insolvenčního soudu reagovat a řízení bude ukončeno jinak, než rozhodnutím o úpadku. Dlužník spojil insolvenční návrh s návrhem na povolení oddlužení, přičemž oddlužení může probíhat i formou zpeněžení majetkové podstaty. V takovém případě rozhoduje o způsobu zpeněžení dlužníkova majetku insolvenční správce spolu s věřitelským orgánem. Není vyloučeno, že by byl zvolen jiný způsob zpeněžení dlužníkova majetku než dražba, např. prodej mimo dražbu, který by pro věřitele mohl být z důvodu vyššího příjmu do majetkové podstaty výhodnější. Insolvenční soud považuje možnost volby způsobu zpeněžení majetku dlužníka za zcela zásadní právo věřitelů, přičemž zpeněžením nemovitostí dlužníka v dražbě mimo insolvenční řízení by bylo toto právo věřitelům upřeno.

S ohledem na výše uvedené insolvenční soud návrh navrhovatele zamítl.

Soudní poplatek byl navrhovateli vyměřen podle ustanovení § 4 odst. 1 písm. h), § 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a položky 5 Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona o soudních poplatcích, za návrh na nařízení předběžného opatření ve výši Kč 1.000,-.

P o u č e n í: Toto rozhodnutí se považuje za doručené okamžikem zveřejnění v insolvenčním rejstříku, dlužníku a navrhovateli se však doručuje i zvláštním způsobem, a to do vlastních rukou. Lhůta pro podání odvolání začne těmto osobám běžet ode dne, kdy jim bude usnesení doručeno zvláštním způsobem.

Proti usnesení je možno podat odvolání ve lhůtě 15 dnů ode dne jeho doručení, k Vrchnímu soudu v Olomouci prostřednictvím Krajského soudu v Brně.

V Brně dne 17. září 2013

Mgr. Eva Krčmářová, v.r. samosoudkyně Za správnost vyhotovení: Vladimíra Polanská