KSBR 24 INS 17550/2012
NEJVYŠŠÍ SOUD ýESKÉ REPUBLIKY KSBR 24 INS 17550/2012 24 ICm 2739/2013 29 ICdo 59/2014-81

USNESENÍ

Nejvyšší soud ýeské republiky rozhodl v senátČ složeném z p edsedy JUDr. Petra Gemmela a soudc JUDr. Ji ího Zavázala a Mgr. Milana Poláška v právní vČci žalobc a) Františka Šíry, narozeného 22. kvČtna 1958, bytem v BrnČ, Tvarožná 42 a b) Ivany Šírové, narozené 8. prosince 1965, bytem ve Šlapanicích, BrnČnská 1320/85, obou zastoupených Mgr. Liborem Valentou, advokátem, se sídlem v BrnČ, K ížová 96/18, PSý 603 00, proti žalovanému Mgr. Martinu Kopilovi, se sídlem v BrnČ, Palackého 119, PSý 612 00, jako insolvennímu správci dlužnice Dagmar Kvakové, o vylouení majetku z majetkové podstaty dlužnice, vedené u Krajského soudu v BrnČ pod sp. zn. KSBR 24 ICm 2739/2013, jako incidenní spor v insolvenní vČci dlužnice Dagmar Kvakové, narozené 16. listopadu 1956, bytem v BrnČ, Šmahova 1202/11, vedené u Krajského soudu v BrnČ pod sp. zn. KSBR 24 INS 17550/2012, o dovolání žalobc proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 19. b ezna 2014, . j. 24 ICm 2739/2013, 11 VSOL 138/2013-56 (), takto:

I. Dovolání se odmítá. II. Žádný z úastník nemá právo na náhradu náklad dovolacího ízení.

Od vodnČní:

Vrchní soud v Olomouci v záhlaví oznaeným usnesením potvrdil usnesení ze dne 9. zá í 2013, . j. 24 ICm 2739/2013-20 (), jímž Krajský soud v BrnČ (dále jen insolvenní soud ) pro opoždČnost odmítl žalobu, kterou se žalobci domáhali vylouení ve výroku specifikovaných nemovitostí (dále jen sporné nemovitosti ) z majetkové podstaty dlužnice. Proti usnesení odvolacího soudu podali žalobci dovolání, opírajíce jeho p ípustnost o ustanovení § 237 zákona . 99/1963 Sb., obanského soudního ádu (dále jen o. s. . ), když napadené rozhodnutí závisí na vy ešení otázky hmotného nebo procesního práva, p i jejímž ešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vy ešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílnČ nebo má být dovolacím soudem vy ešená právní otázka posouzena jinak . Namítají, že vyrozumČní o soupisu majetku podle ustanovení § 224 odst. 1 zákona . 182/2006 Sb., o úpadku a zp sobech jeho ešení (insolvenního zákona), s pouením o právu podat proti nČmu ve stanovené lh tČ vyluovací žalobu, mČl insolvenní soud doruit nejen žalobc m, nýbrž i jejich právnímu zástupci-advokátu Mgr. Liboru Valentovi, který je zastupuje ve vČci vedené u Okresního soudu Brno-venkov pod sp. zn. 24 C 224/2002, a to v ízení o žalobČ o urení vlastnického práva žalobc ke sporným nemovitostem. Dále zd raz ují, že ve skutenosti jim vyrozumČní insolvenního soudu nebylo dorueno dne 4. ervence 2013 (respektive 3. ervence 2013), nýbrž až dne 8. ervence 2013; lh ta k podání vyluovací žaloby jim tak uplynula 7. srpna 2013, p iemž daného dne byla žaloba i podána. V této souvislosti pak žalobci p i následném šet ení na p íslušné poštČ, resp. poštách, zjistili, že v obou p ípadech dopisovaly data doruení poštovní ú ednice, a to v rozporu se skuteností . KonenČ dovolatelé poukazují na to, že usnesením Krajského státního zastupitelství v BrnČ ze dne 7. b ezna 2014, . j. 1 KZV 24/2013-72, byly sporné nemovitosti zajištČny na náhradu škody žalobc m s tím, že dosavadní výsledky vyšet ování ve vČci nasvČdují, že tyto nemovitosti získala dlužnice jako obvinČná podvodným jednáním . Proto požadují, aby Nejvyšší soud rozhodnutí soud nižších stup zrušil a vČc vrátil insolvennímu soudu k dalšímu ízení. Dovolání žalobc Nejvyšší soud podle ustanovení § 243c odst. 1 vČty první o. s. . odmítl. Uinil tak proto, že dovolání (posuzováno podle jeho obsahu-§ 41 odst. 2 o. s. .) neobsahuje žádný údaj o tom, v em dovolatelé spat ují splnČní p edpoklad p ípustnosti dovolání, tedy které z hledisek uvedených v ustanovení § 237 o. s. . považují za splnČné; k projednání dovolání nepostauje pouhá citace textu zmínČného ustanovení (i jeho ásti). K tomu srov. nap . usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. kvČtna 2013, sp. zn. 29 Cdo 1172/2013 a ze dne 25. zá í 2013, sp. zn. 29 Cdo 2394/2013, uve ejnČná pod ísly 80/2013 a 4/2014 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, jakož i usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. srpna 2013, sen. zn. 29 NSýR 55/2013 a ze dne 29. srpna 2013, sp. zn. 29 Cdo 2488/2013 a usnesení Ústavního soudu ze dne 21. ledna 2014, sp. zn. I. ÚS 3524/13 a ze dne 17. dubna 2014, sp. zn. III. ÚS 695/14. Výrok o náhradČ náklad dovolacího ízení je od vodnČn ustanoveními § 243c odst. 3 vČty první, § 224 odst. 1 a § 146 odst. 3 o. s. ., když dovolání žalobc bylo odmítnuto a žalovanému podle obsahu spisu v dovolacím ízení náklady nevznikly. Proti tomuto usnesení není p ípustný opravný prost edek.

V BrnČ dne 30. zá í 2014

JUDr. Petr G e m m e l , v. r. p edseda senátu

Za správnost vyhotovení: Marie Pezlarová