IV. ÚS 939/13
IV.ÚS 939/13 ze dne 14. 10. 2013


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka, ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Mgr. Adély Gajdové, právně zastoupené advokátem Mgr. Vratislavem Urbáškem, Národní 973/41, Praha 1, jíž se stěžovatelka domáhala vyslovení zákazu pokračování v porušování jejich ústavně zaručených základních práv a svobod a vyslovení příkazu obnovit stav před porušením tím, že Policie ČR vydá PC Mcbook, sériové číslo c026V90SDJWT, externí disk WD a flash disk T-Mobile zajištěné JUDr. Pavlu Peškovi při domovní prohlídce provedené dne 18. 1. 2013 v rodinném domě na adrese N.B., v prostorách sloužících k bydlení a prostorách k nim přináležejících a návrhu na vydání předběžného opatření, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění:

I.

Ústavnímu soudu byl dne 18. 3. 2013 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu ), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zabránění zásahu do jejích ústavně zaručených základních práv a svobod ze strany Policie ČR. Stěžovatelka se v rámci svého návrhu dále domáhala vydání předběžného opatření. Dále se stěžovatelka domáhala přednostního projednání věci.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II.

Dne 18. 1. 2013 byla orgánem činným v trestním řízení, Policií ČR, Krajským ředitelstvím policie hl. města Prahy, Službou kriminální policie a vyšetřování, Odborem hospodářské kriminality, provedena domovní prohlídka a prohlídka jiných prostor a pozemků na adrese trvalého bydliště podezřelého Ing. Petra Peška a současně sídla společnosti Amazing Golf, a. s., a to v rodinném domě na adrese N. B., v prostorách sloužících k bydlení a v prostorách k nim přináležejících, vše zapsané v katastru nemovitostí pro katastrální území Žižkov, obec Praha. Domovní prohlídka byla provedena na základě příkazu k domovní prohlídce ze dne 10. 1. 2013, který vydala soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 3, JUDr. Jana Pěchotová, v trestní věci vedené pod sp. zn. Nt 3001/2013 proti podezřelému Ing. Petru Peškovi. Spoluvlastníkem nemovitosti a uživatelem prostor, kde domovní prohlídka probíhala, je i JUDr. Pavel Pešek, advokátní koncipient, který na shora uvedené adrese také bydlí a je zaměstnancem stěžovatelky. Z odůvodnění příkazu vyplývá, že domovní prohlídka měla být uskutečněna za účelem zajištění účetnictví Tělovýchovné jednoty Spoje Praha o. s.

V rámci praxe advokátního koncipienta u stěžovatelky JUDr. Pavel Pešek využívá mimo jiné nosič informací PC Mcbook. Tento PC navíc obsahuje advokátní systém LOTUS, přičemž v tomto systému jsou uložena klientská data, včetně příchozí a odchozí pošty, kopie dokumentů předložených klienty, jakož i komunikace vedená s klienty, tedy důvěrné informace, na něž se vztahuje zákonná povinnost mlčenlivosti advokáta. Stejně tak měl JUDr. Pavel Pešek v prostorách jím užívaných, a sice v pracovně v přízemí označené nemovitosti, kopie dokumentů nutných pro výkon své praxe a poskytování právních služeb.

Při zahájení výše zmíněné domovní prohlídky byl JUDr. Pavel Pešek osobně přítomen a orgány činné v trestním řízení upozornil na skutečnost, že v jím užívaných místnostech jsou věci, na které se vztahuje advokátní tajemství, tyto konkrétně označil a požadoval zajištění přítomnosti zástupce České advokátní komory. Z označeného příkazu k domovní prohlídce vyplývá, že se netýká JUDr. Pavla Peška, domovní prohlídka byla přesto učiněna i v jeho pracovně a byly zajištěny výše zmíněné věci, a to navzdory tomu, že v příkazu k domovní prohlídce byl vydán jen souhlas k zajištění dat v listinné a datové podobě uložené v notebooku či stolním PC. Orgány činné v trestním řízení nezajistily součinnost České advokátní komory a proto je na jejich jednání třeba hledět jako na protiprávní. Výše uvedeným postupem pak došlo k zásahu do základních práv a svobod stěžovatelky, neboť JUDr. Pavel Pešek je jejím zaměstnancem a věci zabavené slouží k výkonu advokacie. Výše uvedeným postupem pak mělo dojít k zásahu do jejích ústavně zaručených základních práv a svobod.

III.

K předmětné ústavní stížnosti se přípisem ze dne 25. 5. 2013 vyjádřil vrchní komisař kapitán Mgr. Ondřej Šrám, který uvedl, že v předmětném případě se jednalo o domovní prohlídku a prohlídku jiných prostor a pozemků u Ing. Petra Peška, přičemž cílem prohlídky bylo především zajištění účetnictví TJ Spoje Praha o. s., a to jak v listinné, tak i v datové podobě, uložené v notebooku, stolním PC či jiném obdobném záznamovém zařízení. Prohlídka byla prováděna v nemovitosti, k níž má vlastnické právo JUDr. Petr Pešek, Ing. Petr Pešek a Ing. Hana Pešková. Prohlídka proběhla za přítomnosti nezúčastněné osoby a dále za účasti advokáta Mgr. Vratislava Urbáška, JUDr. Pavla Peška a Ing. Petra Peška. V průběhu prohlídky označil JUDr. Pavel Pešek svoji pracovnu (jednu samostatnou místnost), která se nenacházela v jeho bytě ani v nebytových prostorách a iniciativně umožnil orgánům Policie ČR, tuto prohlédnout. V této místnosti nebyly zajištěny žádné důkazy a jako nezájmová byla po zběžném zhlédnutí opuštěna a následně bylo přikročeno k prohlídce nebytových prostor, jež měly samostatný vchod a nacházely se v přízemí objektu. Nebytové prostory, kanceláře nebyly označeny žádnými jmenovkami zde sídlících společností. Rovněž nezazněla námitka, že by v těchto prostorách měl kancelář advokát. Předmětem zájmu Policejního orgánu nebyl advokátní koncipient JUDr. Pavel Pešek, z toho důvodu nebyla prováděna domovní prohlídka v jeho bytě a v jeho pracovně byla provedena prohlídka jen zevrubná, a to na základě iniciativy samotného advokátního koncipienta. V jedné z kanceláří v nebytových prostorách byly zajištěny jako důkazy notebook Mcbook, externí disk WD, nabíječka, kabel, flash disk T-mobile. Vzhledem ke skutečnosti, že k těmto důkazům Ing. Petr Pešek doložil faktury za jejich pořízení, vystavené odběrateli GENERAL ASSISTANCE a. s., kde nebyl JUDr. Pešek v představenstvu ani v dozorčí radě, ani nebyl znám titul, z jakého by měl mít listiny obsahující informace podléhající mlčenlivosti advokáta v cizím počítači, který zcela prokazatelně nebyl počítačem jeho, ani počítačem advokátní kanceláře, bylo v průběhu zásahu vyhodnoceno, že se jedná o argumentaci zcela účelovou. Dozorující státní zástupkyně se ztotožnila s postupem a způsobem zajištění uvedených důkazů policejním orgánem (tj. zabalení převázáním, přelepením, opatřením úředními pečetěmi a přes tyto provedeným vlastnoručním podpisem Ing. Petra Pešky a JUDr. Pavla Pešky), neboť v této chvíli hrozilo nebezpečí z prodlení a tyto důkazy mohly být zničeny. Z uvedených důvodů se jevilo policejnímu orgánu bezpředmětným vyžadovat součinnost České advokátní komory a v případě potřeby tuto součinnost vyžádat až následně při rozhodnutí o potřebě součinnosti ČAK při úředním rozpečetění těchto důkazů, aby byly rozptýleny pochybnosti ve vztahu obsahu datových nosičů, snad obsahujících některé soubory podléhající mlčenlivosti advokáta.

Přípisem ze dne 16. 9. 2013 využila stěžovatelka svého práva k replice, v němž konstatuje, že JUDr. Pavel Pešek umožnil sice orgánům činným v trestním řízení provedení domovní prohlídky, nicméně od počátku důsledně a soustavně upozorňoval na fakt, že je advokátním koncipientem a v prostorách, kde je prohlídka prováděna, má umístěny věci, které podléhají advokátnímu tajemství. Tvrzení Policie ČR o tom, že nebyl prokázán vlastnický titul k zajišťovaným věcem, se nezakládá na pravdě. Kdykoli byl předložen v průběhu vyšetřování doklad prokazující vlastnictví zajištěných věcí, byl tento odmítnut. Navíc je třeba uvést, že JUDr. Pavel Pešek byl od 1. 1. 2013 členem představenstva společnosti GENERAL ASSISTANCE a. s. Institut součinnosti České advokátní komory při provádění domovní prohlídky je upraven pouze a jen při jejím provádění a nikoli po její realizaci. Zástupci České advokátní komory upozornili, že jejich účast v žádném případě nelze považovat za poskytnutí součinnosti ve smyslu ustanovení § 85 b zákona č. 141/1961 Sb. trestní řád, ve znění pozdějších předpisů, s tím, že svou účast na jednání považují za nutnou v zájmu zachování ochrany práv třetích osob, advokátního tajemství a práv advokáta. V rámci jednání dne 21. 3. 2013 odmítl zástupce České advokátní komory udělit Policii ČR souhlas seznámit se s obsahem předmětných datových nosičů. Kapitán Mgr. Ondřej Šrám následně stěžovatelce sdělil, že požádal soud o nahrazení souhlasu zástupce České advokátní komory rozhodnutím soudu. Postupem stěžovatelky bylo zjištěno, že takový návrh na soud podán nebyl. Stěžovatelka opakovaně zdůrazňuje, že postupem orgánů Policie ČR došlo k zásahu do jejích ústavně zaručených základních práv a svobod.
IV.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud je podle čl. 83 Ústavy České republiky (dále jen Ústava ) soudním orgánem ochrany ústavnosti a tuto svoji pravomoc vykonává mimo jiné tím, že ve smyslu jejího čl. 87 odst. 1 písm. d) rozhoduje o ústavní stížnosti proti pravomocnému rozhodnutí a jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod [srov. též ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

Při posuzování předmětného případu vyšel Ústavní soud jednak z vyjádření účastníků řízení a rovněž tak ze svého vlastního šetření, kterým byla u České advokátní komory uvěřena informace stěžovatelky, že ve věci příslušný policejní orgán v souladu s ustanovením § 85b tr. ř. nepodal do 15 dnů od odmítnutí souhlasu zástupce České advokátní komory návrh na nahrazení tohoto souhlasu rozhodnutím soudu. Z toho důvodu se další zadržování věci stalo bezpředmětným a ČAK, jíž byly věci policejním orgánem předány, je vydala stěžovatelce.

Tímto vydáním věci stěžovatelce nastala situace, kdy není dána aktuálnost zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod. Teorie a praxe ústavního soudnictví vyžaduje, aby ústavní stížnost byla projednávána ve stavu bezprostředního a přítomného zásahu, tzv. mootness [např. v praxi Spolkového ústavního soudu SRN unmittelbare und gegenwärtige Betroffenheit - srov. k tomu např. Bundesverfassungsgerichtsgesetz. Mitarbeiterkommentar und Handbuch. Heidelberg 1992 (Hrsg. von Dieter C. Umbach und Thomas Clemens), s. 1174n.], tj. ve stavu, kdy spor ještě neodezněl nebo nebyl vyřešen jinou cestou, a to s ohledem na princip minimalizace zásahů do pravomocných rozhodnutí a ekonomie soudního řízení. Jinými slovy řečeno, z povahy institutu ústavní stížnosti vyplývá, že Ústavní soud je zásadně povolán zasáhnout jen tehdy, byla-li rozhodnutím, popř. jiným zásahem orgánu veřejné moci, porušena ústavně zaručená práva a svobody stěžovatele, jestliže je takové porušení v době rozhodování o ústavní stížnosti stále aktuální a bezprostřední.

Domáhá-li se stěžovatelka vydání předběžného opatření, nutno konstatovat, že pro tento postup Ústavní soud neshledal podmínky, neboť dotčené věci byly zapečetěny, čímž bylo postavení advokáta a jeho klientů dostatečně zajištěno.

Výše uvedené však nebrání Ústavnímu soudu pozastavit se nad tím, že již před nařízením domovní prohlídky nebyl z veřejně dostupných zdrojů ověřen status spoluvlastníků nemovitosti, v jejímž rámci byla předmětná domovní prohlídka realizována. Zde je třeba upozornit na to, že policejní orgán si musí vždy počínat tak, aby při jeho postupu byl minimalizován zásah do práv a svobod občanů. Pokud však taková situace nastala a policejní orgán prohlídku již zahájil, je třeba na místě samém postupovat tak, aby nebyly ohroženy práva a povinnosti advokáta, resp. jeho klientů, vyplývající z příslušných stavovských předpisů. V projednávaném případě tak fakticky nastal stav, jenž by bylo lze připodobnit situaci, kdy by byla prováděna prohlídka v domě, kde se advokát nachází pouze shodou okolností a jeho přítomnost tak byla pro policejní orgán nepředvídatelná. Za situace, kdy byla domovní prohlídka již zahájena a teprve poté se policejní orgán dozví o přítomnosti advokáta, resp. jeho pracovních materiálů na místě samém, je nezbytné vyvážit práva a povinnosti advokáta s účelem domovní prohlídky (u níž moment překvapení může hrát svoji roli). Za nastíněných situací lze spatřovat kompromisní řešení ve spolupráci advokáta s orgány činnými v trestním řízení, jejímž výstupem by bylo označení věcí či místností, které by zůstaly mimo dosah domovní prohlídky a až do příchodu zástupce České advokátní komory by zůstaly zapečetěny.

Za daného stavu Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 14. října 2013

Michaela Židlická, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.