IV. ÚS 81/14
IV.ÚS 81/14 ze dne 27. 1. 2014


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 27. ledna 2014 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele Václava Matušky, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 12 Co 639/2013-820 ze dne 14. 10. 2013 a rozsudku Okresního soudu v Šumperku č. j. 7 C 257/92-802 ze dne 25. 4. 2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Dne 7. 1. 2014 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení výroku I. rozsudku Okresního soudu v Šumperku (dále jen "okresní soud") č. j. 7 C 257/92-802 ze dne 25. 4. 2013 a výroku I. usnesení Krajského soudu v Ostravě (dále jen "krajský soud") č. j. 12 Co 639/2013-820 ze dne 14. 10. 2013.
Okresní soud napadeným výrokem zamítl návrh stěžovatele ve věci uzavření dohody o vydání věcí dle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů. Stěžovatel podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, které krajský soud odmítl s odůvodněním, že podání stěžovatele trpělo nedostatky, které bránily jeho projednání, přičemž stěžovatel předmětné vady ani po výzvě ze strany okresního soudu neodstranil.

Dříve než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda tato splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). S účinností od 1. 1. 2001 byl do českého právního řádu zařazen nový mimořádný opravný prostředek, a to žaloba pro zmatečnost. Dle § 229 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů lze žalobou pro zmatečnost napadnout i pravomocné usnesení odvolacího soudu, kterým bylo odmítnuto odvolání nebo kterým bylo zastaveno odvolací řízení. Jestliže tedy stěžovatel podal ústavní stížnost proti usnesení odvolacího soudu, jímž bylo odmítnuto jeho odvolání, aniž by předtím využil institut žaloby pro zmatečnost, nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytoval (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 26/08 ze dne 16. 12. 2008, dostupné na http://nalus.usoud.cz), a Ústavnímu soudu nezbylo než jeho ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Ústavní soud již nevyzýval stěžovatele k odstranění vady podání, spočívající v absenci právního zastoupení, neboť na výsledku řízení o ústavní stížnosti by to nemohlo nic změnit.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 27. ledna 2014

Michaela Židlická, v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.