IV. ÚS 663/17
IV.ÚS 663/17 ze dne 23. 5. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti Ing. Milana Vinklera, t. č. ve Vazební věznici Brno, zastoupeného Mgr. Kateřinou Mikuláškovou, advokátkou se sídlem Ostrava, 28. října 2663/150, proti příkazu k domovní prohlídce vydanému soudcem Obvodního soudu pro Prahu 3 dne 21. 3. 2014 pod sp. zn. Nt 3045/2014, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

V ústavní stížnosti se stěžovatel s odvoláním na čl. 8 odst. 2, čl. 12 odst. 1 a 2, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 6 odst. 1 a čl. 8 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označený příkaz k domovní prohlídce vydaný soudcem Obvodního soudu pro Prahu 3 a aby Policii České republiky zakázal pokračovat v porušování jeho základních práv a přikázal jí vydat věci zajištěné při domovní prohlídce provedené dne 17. 4. 2014.
Dříve, než mohl Ústavní soud přistoupit k projednání návrhu, musel prověřit, zda jsou splněny všechny formální náležitosti a předpoklady stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Z ustanovení § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu vyplývá, že pokud zákon stěžovateli neposkytuje procesní prostředek k ochraně práva, lze podat ústavní stížnost ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy se stěžovatel o zásahu orgánu veřejné moci do jeho ústavně zaručených základních práv nebo svobod dozvěděl, nejpozději však do jednoho roku ode dne, kdy k takovému zásahu došlo. Tyto procesní lhůty jsou stanoveny kogentně, a proto je Ústavní soud nemůže prodloužit ani jejich zmeškání prominout.

Mezi případy, kdy zákon neposkytuje stěžovateli procesní prostředek k ochraně práva, patří i vydání příkazu k domovní prohlídce podle § 83 trestního řádu, protože proti němu nelze podat žádný řádný ani mimořádný opravný prostředek. Ústavní stížnost proti příkazu k domovní prohlídce je proto třeba podat v subjektivní dvouměsíční lhůtě i v objektivní jednoroční lhůtě stanovené ustanovením § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu (srov. např. usnesení sp. zn. II. ÚS 2775/14).

Napadený příkaz k domovní prohlídce byl vydán dne 21. 3. 2014 a samotná domovní prohlídka provedena dne 17. 4. 2014. Ústavní stížnost byla datovou zprávou odeslána 3. 3. 2017. Je tedy zřejmé, že byla podána po uplynutí objektivní jednoroční lhůty, kterou ustanovení § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu stanoví pro její podání.

Ústavnímu soudu tak nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. května 2017

JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.