IV. ÚS 612/17
IV.ÚS 612/17 ze dne 3. 5. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 3. května 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu Sdružení na ochranu klientů EDBUSY a. s., se sídlem U Sboru 173, 688 01 Uherský Brod, IČ: 22675566, bez právního zastoupení, jímž se stěžovatel domáhá, aby Ústavní soud nařídil ministru spravedlnosti zahájit časově omezené šetření ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. 10 T 1/2010, dále aby Ústavní soud nařídil ministru spravedlnosti přijmout účinná opatření a stanovil ministru spravedlnosti postup úročení a způsob výplaty peněžních prostředků poškozených klientů v kauze EDBUSY, aby Ústavní soud ve spolupráci s ministrem vnitra došetřil nevyjasněné otázky týkající se výše zůstatku neoprávněně zadržených či převedených peněžních prostředků klientů v kauze EDBUSY a zveřejnil důvody sebevraždy soudce Krajského soudu v Brně, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavní soud obdržel dne 28. února 2017 návrh ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jímž se Sdružení na ochranu klientů EDBUSY a. s. (dále jen "stěžovatel") domáhá shora uvedeného postupu Ústavního soudu.
Dříve než Ústavní soud může přistoupit k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je třeba zkoumat, zda návrh splňuje formální náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu.

V posuzované věci tyto náležitosti splněny nejsou. Návrh stěžovatele trpí řadou vad; stěžovatel především v rozporu s § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu není zastoupen advokátem. Z obsahu podání rovněž není zřejmé, jakým způsobem mělo dojít k zásahu do ústavně zaručených základních práv a svobod ve smyslu § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, popřípadě čeho se stěžovatel domáhá (petit). Podání stěžovatele proto nelze považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem.

Z těchto důvodů byl stěžovatel vyzván dopisem ze dne 9. března 2017 č. j. IV. ÚS 612/17-8 (náhradní doručení ve smyslu § 49 odst. 4 o. s. ř. ve spojení s § 63 zákona o Ústavním soudu vykázáno dne 24. března 2017; písemnost byla stěžovateli vhozena do domovní schránky dne 27. března 2017) k odstranění vad svého podání, přičemž byl upozorněn, že pokud tak neučiní ve stanovené lhůtě 30 dnů, bude jeho návrh odmítnut podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu. Součástí výzvy bylo i poučení o možnosti požádat Českou advokátní komoru - pobočku v Brně o určení advokáta ve smyslu § 18 odst. 2 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o advokacii").

Na výzvu Ústavního soudu stěžovatel do dnešního dne nereagoval.

Ústavní soud přitom opakovaně konstatoval, že smyslem povinného zastoupení advokátem je, aby (s ohledem na mimořádnou závažnost řízení) Ústavní soud jako specializovaný soud nebyl neúměrně zatěžován nekvalifikovanými návrhy a nekvalifikovaným přístupem účastníků k jednání. Příkladem takové situace je právě postup stěžovatele, který svůj návrh nijak ústavněprávně neodůvodnil a zejména neuvedl petit (ve smyslu ustanovení § 82 odst. 2 a 3 zákona o Ústavním soudu), o kterém by mohl Ústavní soud rozhodnout. Jakkoliv si je Ústavní soud vědom omezených možností stěžovatele předestřít zásadní ústavněprávní argumentaci, bylo na něm, aby vyslyšel výzvu Ústavního soudu a zvolil si advokáta, jenž by vylíčil, v čem spočívalo omezení základních lidských práv a svobod, jaká rozhodnutí vlastně napadá a rovněž by uvedl, zda před podáním ústavní stížnosti stěžovatel vyčerpal všechny přípustné prostředky k ochraně svých práv.

Pokud tak stěžovatel neučinil, nemůže tuto jeho nečinnost Ústavní soud nikterak nahrazovat a návrh stěžovatele nemůže jakkoliv meritorně hodnotit (srov. nález Ústavního soudu ze dne 29. listopadu 1994 sp. zn. I. ÚS 89/94, či usnesení Ústavního soudu ze dne 23. srpna 2016 sp. zn. II. ÚS 2298/16, jež jsou veřejnosti dostupné, stejně jako ostatní rozhodnutí Ústavního soudu, na stránce http://nalus.usoud.cz).

Z tohoto důvodu Ústavnímu soudu nezbylo, než návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. května 2017

Jan Musil v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.