IV. ÚS 425/04
IV.ÚS 425/04 ze dne 30. 6. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


IV.ÚS 425/04

Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu

Ústavní soud České republiky rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, soudcem zpravodajem ve věci stěžovatele J. K., o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Městského soudu v Brně, č.j. 48 C 55/98-96, ze dne 30. 9. 2002, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I.

Dne 8. 12. 2004 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost Jana Kubiše, jíž brojí proti usnesení Městského soudu v Brně, č.j. 48 C 55/98-96, ze dne 30. 9. 2002, jímž bylo z důvodu opožděnosti odmítnuto odvolání proti rozhodnutí Městského soudu v Brně, č.j. 48 C 55/98-61, ze dne 19. 10. 2000.

K odvolání žalovaného Krajský soud v Brně (soud odvolací) usnesením ze dne 24. 2. 2003, č.j. 19 Co 356/2002-114, usnesení soudu prvního stupně ve výroku o odmítnutí odvolání potvrdil a změnil je ve výroku o nákladech řízení. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem soudu prvního stupně o opožděnosti odvolání - jak vyplývá z odůvodnění usnesení - vycházel z občanského soudního řádu ve znění účinném od 1. 1. 2001.

Proti tomuto usnesení podal žalovaný včasné dovolání, v němž navrhl, aby napadené usnesení bylo zrušeno a věc byla vrácena odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Nejvyšší soud ČR jako soud dovolací věc projednal a ve svém rozhodnutí, sp. zn. 20 Cdo 1244/2004, ze dne 20. července 2004, dospěl k závěru, že dovolání žalovaného proti usnesení odvolacího soudu není přípustné.

II.

Dříve než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu stěžovaného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny podmínky kladené na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), tedy mj. též to, zda byla ústavní stížnost podána včas a zda byl účastník zastoupen advokátem.

Vzhledem ke skutečnosti, že návrh stěžovatele byl v okamžiku podání zatížen řadou procesních vad, vyzval Ústavní soud stěžovatele přípisem ze dne 17. 2. 2005 k jejich odstranění.

Přípisem ze dne 17. 3. 2005 sdělil stěžovatel Ústavnímu soudu, že si podal žádost u České advokátní komory (dále jen "ČAK") o bezplatné přidělení advokáta, jenž byl posléze odvolán s tím, aby si stěžovatel zažádal o přidělení bezplatného právního zástupce místně příslušný soud, tj. Městský soud v Brně. Vzhledem k tvrzenému si Ústavní soud vyžádal kopie vyjádření ČAK, z něhož vyplynuly následující skutečnosti. Rozhodnutím ČAK ze dne 25. 10. 2004 byl stěžovateli ustanoven právní zástupce JUDr. M. D. Jak vyplývá z přípisu ČAK ze dne 1. 12. 2004, bylo uvedené rozhodnutí zrušeno, neboť ze zprávy o zastupování vyplynulo, že stěžovatel nekontaktoval určeného právního zástupce ve lhůtě pro podání ústavní stížnosti. Na opětovnou žádost o přidělení právního zástupce reagovala ČAK sdělením, že institut určení právního zástupce je pouze doplňkový, kdy se na komoru může obrátit stěžovatel až v případě, kdy neustanoví právního zástupce soud.

Za účelem ověření informace vyplývající ze sdělení ČAK ze dne 1. 12. 2004 si Ústavní soud, bez toho aniž by trval na odstranění vad podání, vyžádal doručenku rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, na níž je uvedeno datum 16. září 2004 jako den převzetí rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. 48 C 55/98.

Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, popř. jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Ve stejné lhůtě lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, byl-li mimořádný ochranný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodu závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu). Uvedená lhůta je lhůtou procesní a současně lhůtou, jež nemůže být prominuta ani prodloužena.

Vzhledem ke skutečnosti, že ústavní stížnost stěžovatele byla podána k poštovní přepravě dne 7. 12. 2004, je zjevné, že výše uvedená 60denní lhůta pro podání ústavní stížnosti nebyla dodržena. Z uvedeného důvodu Ústavní soud netrval na odstranění vad podání, neboť toto je zatíženo vadou, již objektivně nelze zhojit.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení usnesením podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené zákonem pro jeho podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 30. června 2005

Michaela Židlická soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.