IV. ÚS 416/04
IV.ÚS 416/04 ze dne 22. 3. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


IV.ÚS 416/04

Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 22. 3. 2005 soudcem zpravodajem JUDr. Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele Ing. P. Ch., zastoupeného JUDr. Ing. J. Š., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 9. 2004, č. j. 33 Odo 782/2004-65, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2003, č. j. 54 Co 355/2003-28, a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 11. 4. 2003, č. j. 25 C 66/2003-23, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 2. 12. 2004 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí obecných soudů, v nichž bylo konstatováno, že se stěžovateli v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 25 C 66/2003 nepřiznává osvobození od soudních poplatků. Stěžovatel se domníval, že předmětnými rozhodnutími bylo neoprávněně zasaženo do jeho ústavně zaručených práv vyplývajících z Listiny základních práv a svobod a z Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti, požadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že stěžovatel nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jenž ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem.

Na existenci uvedené vady byl stěžovatel upozorněn přípisem ze dne 13. 12. 2004, jímž mu současně byla stanovena lhůta pro její odstranění v délce 30 dnů. Stěžovatel v dopise ze dne 1. 2. 2005 požádal o prodloužení této lhůty do 15. 3. 2005 a Ústavní soud jeho žádosti vyhověl.

Dne 9. 3. 2005 obdržel Ústavní soud od JUDr. J. Š. návrh na stanovení nové lhůty k odstranění vad podání, přičemž k návrhu byla přiložena plná moc pro zastupování před Ústavním soudem. JUDr. Š. konstatoval, že dne 19. 1. 2005 byl Českou advokátní komorou určen k zastupování stěžovatele ve věci jeho ústavní stížnosti, přičemž než mu bylo rozhodnutí České advokátní komory doručeno a než se mu podařilo stěžovatele kontaktovat, uplynul měsíc únor a některé podklady tak obdržel až dne 3. 3. 2005. Svůj návrh na stanovení nové lhůty k odstranění vad podání odůvodnil potřebou seznámit se s podrobnostmi případu a dále uvedl, že prodlení bylo částečně zapříčiněno onemocněním, v jehož důsledku byl nucen zdržet se výkonu pracovní činnosti.

Přípisem ze dne 15. 3. 2005 informoval stěžovatel Ústavní soud o svých krocích týkajících se zajištění právního zastoupení a pro případ, že by vada podání nebyla jeho právním zástupcem odstraněna, požádal o prodloužení lhůty k odstranění vady podání do 30. 4. 2005.

Ústavní soud žádostem o další prodloužení lhůty k odstranění vad podání nevyhověl, neboť je přesvědčen, že stěžovateli byl poskytnut dostatečný prostor pro obstarání právního zastoupení, když od doručení rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 9. 2004, č. j. 33 Odo 782/2004-65, uplynulo již více než pět měsíců. Ústavní soud v této souvislosti upozorňuje, že zákonnou šedesátidenní lhůtu k podání ústavní stížnosti nelze obcházet prodlužováním soudcovských lhůt.

Zákon o Ústavním soudu stanoví v § 30 odst. 1 fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před ústavním soudem zastoupen advokátem, přičemž tato povinnost se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Ústavní soud sice obdržel plnou moc právního zástupce stěžovatele, nikoliv však již ústavní stížnost sepsanou tímto právním zástupcem.

Ústavní soud tedy konstatuje, že stěžovatel ve stanovené lhůtě neodstranil vady podání, a proto jeho ústavní stížnost odmítá podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

S ohledem na výše uvedené se již Ústavní soud obsahem ústavní stížnosti dále nezabýval, nicméně bylo-li usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 1. 9. 2004, č. j. 33 Odo 782/2004-65, stěžovateli doručeno dne 1. 10. 2004, jak ve svém podání uvádí, byl by Ústavní soud nucen ústavní stížnost odmítnout i v případě odstranění zmiňované vady, a to pro opožděnost, neboť posledním dnem lhůty k jejímu podání by v takovém případě bylo úterý 30. 11. 2004. Stěžovatel přitom předal svou ústavní stížnost k poštovní přepravě až ve středu 1. 12. 2004.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. 3. 2005 JUDr. Michaela Židlická soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.