IV. ÚS 413/04
IV.ÚS 413/04 ze dne 7. 2. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


IV.ÚS 413/04

Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl dne 7. 2. 2005 soudcem zpravodajem JUDr. Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatelky J. K., o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2004, č. j. 30 Cdo 1425/2004-283, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 4. 11. 2003, č. j. 55 Co 273/2003-254, a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne 10. 3. 2003, č. j. 30 C 483/96-240, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 30. 11. 2004 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala přezkumu v záhlaví uvedených rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky, Městského soudu v Praze a Obvodního soudu pro Prahu 4, jimiž bylo určeno, že K. J. žil s dcerou stěžovatelky, M. J., nejméně po dobu jednoho roku před její smrtí ve společné domácnosti a má z tohoto titulu nárok na dědění.

Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti, požadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak není.

Stěžovatelka především nerespektovala § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jenž ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti. Stěžovatelka rovněž ve svém návrhu nesdělila, jaká opatření má Ústavní soud v rámci své pravomoci (§ 82 odst. 3 zákona o Ústavním soudu) na ochranu jejích ústavně zaručených práv přijmout.

Na existenci uvedených vad byla stěžovatelka upozorněna přípisem ze dne 13. 12. 2004, jímž jí současně byla stanovena lhůta pro jejich odstranění v délce 30 dnů.

Výzva k odstranění vad byla stěžovatelce doručena dne 17. 12. 2004, lhůta stanovená za tímto účelem tedy marně uplynula dne 15. 1. 2005, a to bez toho, že by stěžovatelka vytýkané vady odstranila. Ústavnímu soudu tedy nezbylo než ústavní stížnost odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. 2. 2005

JUDr. Michaela Židlická soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.