IV. ÚS 406/10
IV.ÚS 406/10 ze dne 16. 3. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 16. března 2010 v senátě složeném z předsedkyně Michaely Židlické, soudců Vlasty Formánkové a Pavla Holländera, ve věci navrhovatelky R. Ch., zastoupené Mgr. Sandrou Podskalskou, advokátkou se sídlem v Brně, Dvořákova 13, o ústavní stížnosti proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 9. 12. 2009 č. j. 3 Ao 1/2009-192, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění

Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše označeného rozsudku Nejvyššího správního soudu, kterým byl zamítnut její návrh na zrušení části opatření obecné povahy, územního plánu sídelního útvaru Říčany, schváleného usnesením Zastupitelstva města Říčany ze dne 24. 6. 1998, změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Říčany, schválené usnesením zastupitelstva obecně závaznou vyhláškou č. 5/2006. Uvedla, že podstatou stížnosti je nezákonný zásah do jejího vlastnického práva napadenými opatřeními obecné povahy, která měl Nejvyšší správní soud zrušit, a poněvadž tak svým rozsudkem neučinil a neposkytl ochranu vlastnickému právu, jak se svým návrhem u soudu domáhala, jeho rozhodnutí považuje za učiněné v rozporu s čl. 11 odst. 1 a s čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Poukázala dále na judikaturu Nejvyššího správního soudu související s přezkumem opatření obecné povahy a vyslovila přesvědčení, že dle této mohlo být námitkám vyhověno, když předmětná návrhem napadená opatření jsou v rozporu se zásadou subsidiarity a minimalizace zásahů do jejího vlastnického práva. V ústavní stížnosti dále poukázala na to, že jako vlastnice dotčeného pozemku nesouhlasí s realizací plánovaného komunikačního systému jak dle původního územního plánu z r. 1998, tak i v podobě změny č. 2 územního plánu ze dne 18. 10. 2006, když by to znamenalo vyvlastnění pozemku, pro něž je mimo jiné nezbytné prokázání veřejného zájmu na tomto vyvlastnění, přičemž ten podle jejího stanoviska není dán.
Z obsahu stížností napadeného rozsudku zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolávala, shledán nebyl. Nejvyšší správní soud přezkoumal opatření obecné povahy č. 2 územního plánu sídelního útvaru Říčany v rozsahu uplatněných námitek a s poukazem na § 1, § 12 a § 13 stavebního zákona, na rozsah pravomocí Zastupitelstva města Říčany, daný zákonem č. 128/2000 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2006, na obsah dokumentace s předmětným územním plánem související, na svou ustálenou judikaturu, vztahující se k meritornímu přezkumu opatření obecné povahy, jakož i na stanovisko rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 2. 4. 2009 č. j. 1 Ao 1/2009-94 opodstatněně návrh stěžovatelky jako nedůvodný zamítl. Své rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, a proto lze na ně v dalším odkázat. Nutno dodat, že Nejvyšší správní soud závěry, o něž opírá své rozhodnutí, neučinil v rozporu se zásadou minimalizace zásahů do vlastnických práv, se zásadou, dle níž tyto zásahy musí mít výjimečnou povahu a musí být prováděny z ústavně legitimních důvodů, na základě zákona, jen v nezbytné míře a s vyloučením libovůle.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. března 2010

Michaela Židlická předsedkyně senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.