IV. ÚS 3993/12
IV.ÚS 3993/12 ze dne 1. 11. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhů J. H., bez právního zastoupení, směřujícím proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 7. května 2012, č.j. 59 Af 25/2011-57, a Nejvyššího správního soudu ze dne 26. července 2012, č.j. 5 Afs 51/2012-15, ve spojení s návrhem, aby Ústavní soud odstranil z právních předpisů povinné zastoupení advokátem při podání dovolání, kasační stížnosti, ústavní stížnosti a jejich zpoplatnění soudními poplatky, takto:
Návrhy se odmítají.
Odůvodnění:

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 18. října 2012, se navrhovatel domáhal zrušení napadených rozhodnutí, jimiž mělo být porušeno jeho právo na spravedlivý proces protiústavním ale i protizákonným postupem, neboť věc nebyla projednána za přítomnosti navrhovatele.
Ústavní soud se nejprve zaměřil na splnění procesních náležitosti projednávaného podání k Ústavnímu soudu, přičemž především zjistil, že navrhovatel není právně zastoupen. Z lustra podání navrhovatele se přitom podává, že se na Ústavní soud obrátil opakovaně, v různých věcech, opakovaně však bez právního zastoupení a i s identickým návrhem na zrušení poplatkové povinnosti a povinnosti právního zastupování. Navrhovatel byl v minulosti poučen o náležitostech ústavní stížnosti. Ústavní soud v řadě případů judikoval, že není nutnou podmínkou, aby se navrhovateli takovéhoto poučení, respektive výzvy k odstranění vad podání, dostávalo vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze totiž přitom vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé navrhovateli zprostředkovat zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem. Tím spíše za situace, kdy podání brojí proti zákonné povinnosti právního zastoupení, což je i vytýkaná vada podání. Za této situace by nové poučování navrhovatele o vadách podání a možnostech jejich odstranění bylo jen postupem neefektivním a formalistickým.

Za tohoto stavu věci Ústavní soud konstatuje, že navrhovatel zjevně nerespektoval ustanovení § 30 odstavce 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), který ukládá fyzickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem.

Podle ustanovení § 43 odstavce 1 písmene a) zákona o Ústavním soudu soud mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne. V projednávaném případě tato situace nastala, a proto Ústavní soud návrh odmítl, aniž by vyzýval navrhovatele k odstranění vad podání.

Návrh na zrušení právního předpisu je možné podat v souvislosti s ústavní stížností, pokud však tato je z procesních důvodů, zaviněných přímo navrhovatelem, odmítnuta, sdílí osud jejího návrhu.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. listopadu 2012

Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.