IV. ÚS 3902/12
IV.ÚS 3902/12 ze dne 18. 10. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným ve věci ústavní stížnosti J. Z., zastoupeného JUDr. Martinem Řezáčem, advokátem AK se sídlem Nad Štolou 18, 170 00 Praha 7, proti rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2012 č. j. 26 Cdo 3720/2011-84 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Z důvodů v ústavní stížnosti vyložených (aniž by tyto podpořil relevantní argumentací ústavněprávní) domáhá se stěžovatel zrušení rozsudku Nejvyššího soudu vydaného v řízení, v němž je stěžovatel žalován o vyklizení nebytových prostor. Tímto rozsudkem Nejvyšší soud k dovolání žalobce zrušil předcházející měnící rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 11. 5. 2011 č. j. 23 Co 138/2011-65.
Ústavní stížnost je nepřípustná.

Ústavní soudnictví a pravomoc Ústavního soudu jsou vybudovány především na zásadě přezkumu věcí pravomocně skončených, a to nikoli pouze ve smyslu formálním. Stěžovaným rozhodnutím Nejvyššího soudu spor mezi žalobkyní a žalovaným stěžovatelem definitivně ukončen nebyl, pročež ochranu svých základních práv může stěžovatel, a to i při vázanosti Městského soudu v Praze rozsudkem Nejvyššího soudu, plně uplatňovat v rámci dalšího řízení před obecnými soudy. Teprve měl-li by stěžovatel po definitivním ukončení řízení za to, že jemu zaručená základní práva byla postupy či rozhodnutími obecných soudů porušena, mohl by se - přirozeně za splnění předepsaných ústavních a zákonných předpokladů - domáhat ochrany těchto práv v řízení před Ústavním soudem.

K nepřípustnosti ústavní stížnosti proti kasačním rozhodnutím Nejvyššího soudu vyjádřil se Ústavní soud v desítkách rozhodnutí, z nichž pro ilustraci možno odkázat např. na nález IV. ÚS 290/03 (N 34/32 SbNU, 321) či na usnesení Pl. ÚS 38/10 (U 1/60 SbNU, 759). Tuto rezolutní judikaturu Ústavní soud nepatrně korigoval v nálezech Pl. ÚS 29/11 (odst. 26. až 30., srov. však též odlišná stanoviska soudců Ivany Janů, Vladimíra Kůrky, Jiřího Muchy, Jiřího Nykodýma a Miloslava Výborného) a nejnověji též v nálezu II. ÚS 2371/11 (odst. 32. až 44., též i právní věta) - oba tyto nálezy jsou dostupné na http://nalus.usoud.cz.

Výjimečné předpoklady přípustnosti ústavní stížnosti proti kasačnímu rozhodnutí Nejvyššího soudu citovanými nálezy postulované nejsou však v projednávané věci naplněny, a to především z toho důvodu, že řízení ve věci stěžovatelky nebylo před obecnými soudy dosud ukončeno (k tomu srov. výslovně odst. 30. nálezu Pl. ÚS 29/11: "... kasační rozhodnutí se mohou výjimečně stát předmětem přezkumu, samozřejmě za předpokladu, že byly vyčerpány prostředky, které měl stěžovatel k dispozici v návaznosti na ně ..."; stejně odst. 39. nálezu II. ÚS 2371/11: "... se ... kasační rozhodnutí může stát předmětem přezkumu až poté, co stěžovatel vyčerpal prostředky, které měl k dispozici v návaznosti na kasační rozhodnutí.").

Předčasnou ústavní stížnost musil proto Ústavní soud odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 18. října 2012

Miloslav Výborný, v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.