IV. ÚS 3901/13
IV.ÚS 3901/13 ze dne 8. 1. 2014


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 8. ledna 2014 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele Společenství vlastníků jednotek Herlíkovická č.p. 1021, se sídlem Herlíkovická 1021/2, Praha 9, zastoupeného Mgr. Ing. Petrou Fifkovou, advokátkou se sídlem Karlovo nám. 17, Praha 2, o ústavní stížnosti proti rozsudku Městského soudu v Praze č. j. 28 Co 288/2013-96 ze dne 25. 9. 2013 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 9 č. j. 10 C 169/2011-75 ze dne 28. 3. 2013, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

I. Dne 20. 12. 2013 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů.

Z obsahu ústavní stížnosti a jejích příloh Ústavní soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 9 rozsudkem č. j. 10 C 169/2011-75 ze dne 28. 3. 2013 zamítl žalobu stěžovatele, aby byla společnosti EXCON Development, s. r. o., uložena povinnost odstranit v žalobě specifikované vady věci. Rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") č. j. 28 Co 288/2013-96 ze dne 25. 9. 2013 bylo rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci samé potvrzeno; ve výroku o nákladech řízení došlo ke změně v tom smyslu, že stěžovatel je povinen uhradit společnosti EXCON Development, s. r. o., na nákladech řízení pouze částku 10.890,- Kč namísto původních 12.705,- Kč.
II. Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda jsou splněny veškeré zákonné předpoklady pro její meritorní projednání.

Ústavní stížnost je založena na principu její subsidiarity k jiným procesním prostředkům, které zákon stěžovateli poskytuje k ochraně jeho práva [srov. usnesení ze dne 28. dubna 2004 sp. zn. I. ÚS 236/04 (U 25/33 SbNU 475)], což znamená, že k jejímu věcnému projednání může dojít pouze za předpokladu, že stěžovatel tyto prostředky (efektivně) vyčerpal. V opačném případě by byla ústavní stížnost podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nepřípustná. Uvedený princip se před nabytím účinnosti zákona č. 404/2012 Sb. neuplatnil bezvýjimečně. Stěžovatel totiž nebyl povinen vyčerpat i mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 83/2004 Sb.). Bylo jen na jeho rozhodnutí, zda takovýto prostředek využije. Zákonem č. 404/2012 Sb. byl § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu pozměněn v tom smyslu, že na rozdíl od dosavadní právní úpravy musí být nově vyčerpán i tento mimořádný opravný prostředek. I nadále nicméně platí, že pakliže následně dojde k jeho odmítnutí pro nepřípustnost z důvodu závisejícího na uvážení příslušného soudu, je stěžovateli zachována lhůta k podání ústavní stížnosti i proti rozhodnutí odvolacího soudu.

V nyní projednávané věci mohl stěžovatel proti napadenému rozsudku městského soudu podat dovolání podle § 237 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 404/2012 Sb. Stěžovatel tak dle údajů obsažených v databázi InfoSoud (http://infosoud.justice.cz) skutečně učinil, nicméně o jeho dovolání, podaném dne 20. 12. 2013, nebylo doposud rozhodnuto.

Za těchto okolností nezbývá než konstatovat, že stěžovatel doposud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práv poskytoval. Ústavní soud proto jeho ústavní stížnost odmítl jako nepřípustnou dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení:Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. ledna 2014

Michaela Židlická, v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.