IV. ÚS 3291/12
IV.ÚS 3291/12 ze dne 3. 9. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně zpravodajky Michaely Židlické ve věci stěžovatelky GRATO, spol. s r. o., Palackého 796/57a, Mariánské Lázně, právně zastoupené advokátkou Mgr. Ivanou Sládkovou, Janáčkovo nábřeží 39/51, Praha 5, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2012 sp. zn. 156 EC 799/2010, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 27. 8. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení výroku II. výše citovaného usnesení okresního soudu.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II. Ústavní stížností napadeným usnesením nebyla stěžovatelce přiznána náhrada nákladů řízení podle vyhlášky č. 484/2000 Sb., kterou se stanoví paušální sazby výše odměny za zastupování účastníka advokátem nebo notářem při rozhodování o náhradě nákladů v občanském soudním řízení, protože je soud nepovažoval za účelně vynaložené.

Stěžovatelka s tímto postupem zásadně nesouhlasí, neboť musí platit náklady na tým svých zaměstnanců, příslušný software, nájemné a odbornou pomoc advokáta. Stěžovatelka musí platit soudní poplatek i v situaci, kdy je žalobní petit naprosto stejný a nemůže se spolehnout na to, že tento nutně vynaložený výdaj jí bude, jako vítězné straně, uhrazen. Příslušný okresní soud své rozhodnutí o výrazném snížení nákladů řízení nijak neodůvodnil. Ústavní stížností napadené usnesení dle stěžovatelky překročilo meze předvídatelného rozhodování obecných soudů. Nalézací soud posoudil náklady řízení jako neúčelně vynaložené, neboť v minulosti již mu byla přiznána jak žalovaná částka s příslušenstvím, tak i náhrada nákladů řízení. Stěžovatelka dále konstatuje, že není v její možnosti žalovat pohledávky najednou, neboť při správě 10.000 pohledávek vůči černým pasažérům, které vznikají a jsou žalovány postupně, nelze rozumně očekávat, že stěžovatelka bude vyčkávat, zda některé osobě vzniklo více pohledávek. Dle náhledu stěžovatelky došlo v předmětném případě k zásahu do jejího základního práva garantovaného čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a stejně tak došlo k porušení ustanovení čl. 90 Ústavy.
III. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Čtvrtý senát Ústavního soudu se ústavní stížností zabýval, načež uzavřel, že na předmětný případ lze aplikovat závěry obsažené ve stěžovatelce známém zamítavém nálezu Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012 sp. zn. I. ÚS 988/12, a na který lze v podrobnostech odkázat.

Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o existenci neoprávněného zásahu do stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, nezbylo mu než její ústavní stížnost odmítnout jako zjevně neopodstatněnou dle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. září 2012

Vlasta Formánková, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.