IV. ÚS 3140/09
IV.ÚS 3140/09 ze dne 17. 12. 2009


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatelky V. P., o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Brně č. j. 29 C 36/2005-51 ze dne 12. 12. 2007 a rozsudku Městského soudu v Brně č. j. 29 C 36/2005-46 ze dne 23. 8. 2007, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Dne 4. 12. 2009 bylo Ústavnímu soudu doručeno podání označené jako odvolání , jež Ústavní soud posoudil dle jeho obsahu jako návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu ), jehož prostřednictvím se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví označených rozhodnutí.

Rozsudkem Městského soudu v Brně (dále jen městský soud ) č. j. 29 C 36/2005-46 ze dne 23. 8. 2007 byla stěžovatelce uložena povinnost vyklidit bezpečnostní schránku č. 165 C, nacházející se v trezoru České spořitelny, a. s., v Brně, ul. Jánská 6 a uhradit České spořitelně, a. s., částku 4 268,50 Kč se sankčním poplatkem 50, -Kč měsíčně za dobu od 1. 3. 2005 do zaplacení. V části, v níž byl požadován sankční poplatek za období leden a únor 2001, byla žaloba zamítnuta a současně bylo rozhodnuto o nákladech řízení. Usnesením městského soudu č. j. 29 C 36/2005-51 ze dne 12. 12. 2007 bylo odvolání proti tomuto rozsudku pro opožděnost odmítnuto.
Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda jsou splněny veškeré zákonné předpoklady pro její meritorní projednání. Institut ústavní stížnosti je založen na principu subsidiarity, tzn. platí, že ústavní stížnost je přípustná pouze tehdy, jestliže stěžovatel vyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytoval (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Tato podmínka nebyla v projednávané věci splněna, neboť stěžovatelka nepodala proti napadeným rozhodnutím v zákonné lhůtě odvolání. Odvolání proti rozsudku městského soudu č. j. 29 C 36/2005-46 ze dne 23. 8. 2007 bylo pro opožděnost odmítnuto, odvolání proti usnesení městského soudu č. j. 29 C 36/2005-51 ze dne 12. 12. 2007 pak nebylo vůbec podáno.

Jelikož stěžovatelka ve vztahu k napadeným rozhodnutím nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejích práv poskytoval, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla shledána nezpůsobilou věcného projednání, nevyzýval již Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vady podání spočívající v absenci právního zastoupení (§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu), resp. nezabýval se její žádostí o ustanovení právního zástupce, neboť na výsledku řízení o ústavní stížnosti by to nemohlo nic změnit.

Z odůvodnění ústavní stížnosti rovněž vyplývalo, že stěžovatelka spatřovala nepřípustný zásah do svých ústavně zaručených práv i v tom, že je po ní částka, k jejímuž uhrazení byla povinna na základě rozsudku městského soudu č. j. 29 C 36/2005-46 ze dne 23. 8. 2007, exekučně vymáhána. V této souvislosti ovšem stěžovatelka neuvedla žádné konkrétní rozhodnutí, jehož zrušení by se domáhala. Jak vyplynulo ze sdělení městského soudu, exekuce byla v projednávané věci nařízena usnesením tohoto soudu sp. zn. 69 Nc 711/2008 ze dne 10. 4. 2008, přičemž proti tomuto rozhodnutí nebyl podán opravný prostředek a toto nabylo právní moci dne 21. 6. 2008. Ústavní soud tedy pro úplnost podotýká, že závěr o nepřípustnosti ústavní stížnosti by se v plné míře vztahoval rovněž na usnesení o nařízení exekuce, měla-li snad stěžovatelka v úmyslu je rovněž napadnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. prosince 2009

Michaela Židlická soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.