IV. ÚS 3099/09
IV.ÚS 3099/09 ze dne 24. 2. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou ve věci ústavní stížnosti K. Š., zastoupené obecným zmocněncem J. K. mladším, proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 18. 8. 2009 sp. zn. 9 Co 789/2008, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 1. 12. 2009 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu ), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozsudku.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost nebyla sepsána advokátem. Z toho důvodu vyzval stěžovatelku k odstranění této vady a stanovil jí lhůtu 20 dnů. Výzva k odstranění vad byla zmocněnci stěžovatelky doručena dne 3. 2. 2010. Téhož dne byl Ústavnímu soudu doručen přípis obecného zmocněnce, v němž požaduje, aby Ústavní soud rozhodl ve věci bez právního zástupce, obdobně jako tomu bylo ve věci sp. zn. IV. ÚS 893/09. Současně s tím dal zmocněnec soudu na vědomí, že stěžovatelka ve věci advokátem zastoupena nebude.

Výzva k odstranění vad návrhu byla doručena dne 3. 2. 2010 a lhůta k odstranění vad počala plynout dne 4. 2. a skončila dne 23. 2. 2010. Vada návrhu odstraněna nebyla.
Nad nezbytně nutný rozsah odůvodnění soudce zpravodaj k noticce stran usnesení Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 893/09 konstatuje následující. Zákon o Ústavním soudu stanoví v ustanovení § 30 jednoznačnou povinnost být zastoupen advokátem. Pokud Ústavní soud přistoupil v citovaném případě k senátnímu projednání věci bez splnění této podmínky, bylo tomu pouze a jedině z toho důvodu, že jakoukoli výzvu k odstranění vad návrhu považoval za nadbytečnou. V dotčeném případě bylo zjevné, že i kdyby stěžovatelé vady odstranili, nebylo by možné návrhu vyhovět. S ohledem na věk stěžovatelů nepovažoval tedy Ústavní soud za vhodné trvat na obligatorním právním zastoupení advokátem, neboť by to znamenalo čirý formalizmus, který by zcela neodůvodněně zatěžoval stěžovatele za situace, kdy by jejich snaha o naplnění dikce zákona byla ve vztahu k ústavní stížnosti jako takové, zcela marná. Jednalo se zde tedy ze strany Ústavního soudu o jakési dobrodiní. Aplikovaný postup nelze v žádném případě chápat jako pravidlo, které by mělo obecnou platnost.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavnímu soudu nezbylo, než aby předmětný návrh v souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl pro neodstranění vad návrhu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 24. února 2010

Michaela Židlická, v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.