IV. ÚS 3089/09
IV.ÚS 3089/09 ze dne 16. 2. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 16. února 2010 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele 1) Hardit Corporation, se sídlem 40 King Street West, 3100 Toronto, Ontario, Kanada, M5H 3Y2, zastoupeného Mgr. Davidem Vosolem, MBA, advokátem se sídlem v Praze 1, Ovocný trh 1096/8, a 2) Průmstav, a. s. se sídlem Praha 2, Boženy Němcové 1881/5, zastoupeného JUDr. Oto Kunzem, advokátem se sídlem v Praze 2, V Tůních 3, o ústavní stížnosti proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 10. 2009 č. j. 2 VSPH 449/2009-B-74, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění

Navrhovatelé se domáhali zrušení výše citovaného usnesení s tím, že se jím cítí dotčení v právech, zakotvených v čl. 11 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Uvedli, že poté, co dne 28. 7. 2009 přijala schůze věřitelů dlužníka usnesení, kterým insolvenčnímu správci udělila souhlas k jeho rozhodnutí zpeněžit majetkovou podstatu dlužníka veřejnou dražbou podle § 286 písm. a) insolvenčního zákona, a to společně věci movité i nemovité (bod I.), schválila smlouvu o provedení veřejné dražby se společností NAXOS, a. s. (bod II.) a udělila souhlas k rozhodnutí insolvenčního správce zpeněžit nemajetková práva - internetovou doménu "seniori.cz" - prodejem mimo dražbu podle § 286 písm. b) označeného zákona, domáhali se u Městského soudu v Praze zrušení přijatého usnesení v bodě I. a II., když dle jejich přesvědčení odporuje zájmu věřitelů. Jmenovaný soud ve zmíněných bodech schůzi věřitelů nezrušil a jejich návrh dne 28. 7. 2009 zamítl. Vrchní soud v Praze, k němuž podali odvolání, usnesení soudu I. stupně potvrdil. Toto rozhodnutí považují za učiněné v rozporu s právními předpisy, a to zejména s Ústavou České republiky, Listinou základních práv a svobod, jakož i s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod, ve znění protokolů č. 3, 5 a 8, když dle jejich přesvědčení jim nebylo poskytnuto právo na ochranu majetku, jestliže byl soudem umožněn prodej majetku dlužníka ve veřejné dražbě, a to za nepřiměřeně nízkou vyvolávací cenu, čímž byla poškozena nejen jejich práva, ale také práva všech ostatních věřitelů.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností dotčeného usnesení Vrchního soudu v Praze zásah do práv, kterých se stěžovatelé v návrhu dovolávají, shledán nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení jeho vydání předcházející a s poukazem na učiněná skutková zjištění soudu I. stupně, opírající se o ustanovení § 286 písm. a) a § 287 odst. 2 insolvenčního zákona (v odst. 2 odůvodnění), jakož i na možnosti zpeněžení nemovitosti ve veřejné dražbě (s vyvolávací cenou 140 milionů Kč), nevylučující dosažení výtěžku, jež by umožňoval uspokojení pohledávek i nezajištěných věřitelů, je opodstatněně potvrdil.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 16. února 2010

Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.