IV. ÚS 30/04
IV.ÚS 30/04 ze dne 10. 3. 2004


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


IV. ÚS 30/04




Ústavní soud rozhodl dne 10. března 2004 ve věci ústavní stížnosti O. s. r. o., zastoupené JUDr. R. T. advokátem proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 23. 10 2003, čj. 29 Odo 905/2003-85, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 3. 2003, čj. 13 Cmo 218/2002-61, a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 5. 2002, čj. 25Cm 66/2001-41,

takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Formálně bezvadnou ústavní stížností doručenou osobně Ústavnímu soudu dne 23. 1. 2004 se stěžovatel řádně zastoupený advokátem domáhá kasace shora uvedených rozhodnutí obecných soudů z důvodů, jež podrobně v podané ústavní stížnosti vysvětluje a z nichž plyne, že dle jeho názoru postupovaly obecné soudy chybně, když zamítly jeho incidenční žalobu pro opožděné podání výrokem rozsudku soudu prvého stupně, který nebyl napraven ani soudem odvolacím či dovolacím. Postup soudů označil stěžovatel za rozporný s ustanovením čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Stěžovatel uvedl v ústavní stížnosti, že jím naříkané usnesení Nejvyššího soudu ČR bylo mu doručeno dne 24. 11. 2003.

Ústavní soud ověřil tento stěžovatelův údaj vyžádáním fotokopie příslušné dodejky a shledal jej správným.

Podle § 72 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen "zákon o Ústavním soudu") lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů. Tato lhůta počíná běžet dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Tímto procesním prostředkem bylo v daném případě stěžovatelem podané dovolání a rozhodnutí o něm shora citované usnesení Nejvyššího soudu.

Zmeškání uvedené lhůty nemůže Ústavní soud prominout, a to ačkoli k němu došlo pravděpodobně nikoli vinou samotného stěžovatele, jenž udělil plnou moc k zastupování v řízení o ústavní stížnosti JUDr. R. T. již dne 15. 1. 2004.

Po zjištění, že ústavní stížnost byla podána až 61. den po doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, nezbylo Ústavnímu soudu, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu bez meritorního přezkoumání odmítnout.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 10. března 2004

JUDr. Miloslav Výborný soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.