IV. ÚS 2905/09
IV.ÚS 2905/09 ze dne 18. 1. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudkyně Vlasty Formánkové a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatele J. D., zastoupeného Mgr. Ladislavem Veselým, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Rosicích, Palackého náměstí 19, směřující proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 28 Cdo 224/2009-81 ze dne 12. srpna 2009 a proti usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 16 Co 416/2007-62 ze dne 30. listopadu 2007 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Podáním učiněným ve lhůtě a po včasném odstranění vad splňujícím i další podmínky podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel s poukazem na porušení jeho práv zaručených v čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 11 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod domáhal zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Ústavní soud zjistil, že Okresní soud Brno - venkov usnesením č. j. 7 C 28/2007-46 ze dne 28. března 2007 (dále jen "rozhodnutí soudu prvního stupně") zastavil řízení o žalobě stěžovatele, kterou se domáhal, aby bylo žalované České republice, Ministerstvu zemědělství České republiky uložena povinnost zdržet se zásahu do vlastnického práva k nemovitostem ve vlastnictví stěžovatele a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení. K odvolání stěžovatele Krajský soud v Brně usnesením č. j. 16 Co 416/2007-62 ze dne 30. listopadu 2007 rozhodnutí soudu prvního stupně potvrdil a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Dovolání stěžovatele Nejvyšší soud usnesením č. j. 28 Cdo 224/2009-81 ze dne 12. srpna 2009 zamítl a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů dovolacího řízení.
Aniž by bylo zapotřebí rekapitulovat odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí a obsah ústavní stížnosti (neboť pro vyložení důvodů vedoucích k přijatému rozhodnutí Ústavního soudu toto opakování v projednávané věci nemá žádný význam), může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný.

Důvody, pro které obecné soudy rozhodly výroky, s nimiž stěžovatel nesouhlasí, v odůvodnění v záhlaví citovaných rozhodnutí v naprosto dostatečném rozsahu, přehledně a srozumitelně vysvětlují, přičemž Ústavní soud se s nimi ztotožňuje a, nemaje potřebu cokoli k nim dalšího dodávat, na tyto odkazuje. Z právě uvedeného pramení, že žádné porušení ústavně zaručených práv stěžovatele shledáno nebylo. Ústavní stížnost je pouhou polemikou se závěry obecných soudů, takže stěžovatelovy námitky důvod ke kasaci v záhlaví citovaných rozhodnutí založit nemohly.

S ohledem na uvedené skutečnosti Ústavnímu soudu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. ledna 2010

Miloslav Výborný předseda IV. senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.