IV. ÚS 2865/13
IV.ÚS 2865/13 ze dne 15. 10. 2013


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Michaely Židlické, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Vladimíra Sládečka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o., IČ 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou Sládek & Partners, advokátní kancelář, v. o. s., se sídlem Janáčkovo nábřeží 51/39, Praha 5, proti nákladovému výroku rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 16. 7. 2013 sp. zn. 134 EC 1225/2011, spojené s návrhem na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, takto:
Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.
Odůvodnění

Pro důvody zevrubně v ústavní stížnosti vyložené se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudečného výroku, jímž bylo žalované Anně Kučerové (ve sporu o zaplacení jízdného včetně přirážky v celkové výši 1.008,- Kč) uloženo zaplatit stěžovatelce náhradu nákladů řízení ve výši 300,- Kč.
Stejné či podobné výhrady proti náhradově nákladovým výrokům rozsudků nalézacího soudu, vydaných v obdobných sporech, uplatnila stěžovatelka předtím v celé řadě ústavních stížností, přičemž Ústavní soud ústavní stížnost projednávanou pod sp. zn. I. ÚS 988/12 zamítl, v ostatních rozhodnutých věcech byly stěžovatelčiny návrhy odmítnuty jako zjevně neopodstatněné. Rozhodovací důvody, pro něž Ústavní soud nemohl stěžovatelčině argumentaci přisvědčit, jsou pregnantně v citovaném nálezu i odmítacích usneseních Ústavního soudu vyloženy a jsou stěžovatelce nepochybně známy; postačí proto na ně pouze odkázat, neboť opakovat již mnohokráte řečené postrádá jakýkoliv smysl.

Jde-li o návrh s ústavní stížností spojený, z předchozích odmítacích usnesení Ústavního soudu, vydaných ve stěžovatelčině věci, plyne, že jde o návrh akcesorický, sdílející (tak) osud ústavní stížnosti (viz usnesení ze dne 9. 10. 2012 sp. zn. II. ÚS 3664/12 a ze dne 4. 10. 2012 sp. zn. III. ÚS 3487/12), kterému ani nelze přiznat jakoukoliv opodstatněnost, pokud by stěžovatelka snad byla osobou oprávněnou k jeho podání (viz usnesení ze dne 8. 10. 2012 sp. zn. IV. ÚS 3477/12). Bylo by přitom i v tomto bodě zcela zbytečné znovu opakovat to, co již bylo řečeno, a proto Ústavní soud stěžovatelku odkazuje na odůvodnění citovaných rozhodnutí.

Z těchto důvodů Ústavní soud podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl, a návrh na zrušení ustanovení § 202 odst. 2 občanského soudního řádu pak rovněž odmítl, a to podle § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s § 43 odst. 2 písm. a), event. odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. října 2013

Michaela Židlická, v. r. předsedkyně senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.