IV. ÚS 2833/09
IV.ÚS 2833/09 ze dne 9. 2. 2010


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 9. února 2010 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou v právní věci stěžovatele P. C., zastoupeného Mgr. Petrem Kallou, advokátem se sídlem Jana Zajíce 32, Praha 7, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze č. j. 1 Nc 133/2009-206 ze dne 12. 8. 2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Dne 4. 11. 2009 byl Ústavnímu soudu doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), doplněný přípisem ze dne 27. 1. 2010, jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Městského soudu v Praze (dále jen "městský soud") č. j. 1 Nc 133/2009-206 ze dne 12. 8. 2009, v němž bylo konstatováno, že soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 4 (dále jen "obvodní soud") JUDr. Jana Holubová není vyloučena z projednávání a rozhodování věci vedené u obvodního soudu pod sp. zn. 15 C 20/2007. Stěžovatel měl za to, že nevyloučením soudkyně, která sama uvedla, že se cítí podjatá, a také v důsledku toho, že příslušné rozhodnutí vydal soudce městského soudu, který k tomu nebyl povolán v souladu s pravidly pro přidělování agendy jednotlivým senátům, došlo k porušení jeho ústavně zaručených práv zakotvených v čl. 36 a čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Stěžovatel rovněž uvedl, že předmětné usnesení napadl žalobou pro zmatečnost, o jejíž přípustnosti však má pochybnosti, proto z procesní opatrnosti podal i ústavní stížnost.
Dříve než mohl Ústavní soud přistoupit k věcnému projednání ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda tato splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Pojmovým znakem institutu ústavní stížnosti je její subsidiarita, jež se po formální stránce projevuje v požadavku předchozího vyčerpání všech procesních prostředků, které právní řád stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu) a po stránce materiální v požadavku, aby Ústavní soud zasahoval na ochranu ústavně zaručených základních práv a svobod až v okamžiku, kdy ostatní orgány veřejné moci nejsou schopny protiústavní stav napravit.

Stěžovateli lze přisvědčit v tom, že by odporovalo ústavním principům, jestliže by v jeho věci rozhodovala soudkyně, která měla být z jejího projednávání vyloučena [§ 14, § 16, § 16a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "občanský soudní řád")]. Nelze ovšem pominout, že ústavní stížnost byla podána za situace, kdy řízení vedené u obvodního soudu pod sp. zn. 15 C 20/2007 není pravomocně skončeno, a stěžovatel tedy stále má možnost uplatnit své námitky stran nevyloučení soudkyně prostřednictvím soustavy řádných a mimořádných opravných prostředků, tzn. zejména v odvolacím řízení a v rámci řízení o žalobě pro zmatečnost proti pravomocnému rozhodnutí ve věci samé dle § 229 odst. 1 písm. e) občanského soudního řádu. Jak vyplývá z výše uvedeného, stěžovatel doposud nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu právní řád k ochraně jeho práv poskytoval, a ústavní stížnost tak byla podána předčasně (srov. např. usnesení Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 2815/09, I. ÚS 2222/09, II. ÚS 839/09, IV. ÚS 237/09, I. ÚS 2617/08, IV. ÚS 1643/08, II. ÚS 520/07, II. ÚS 515/07, II. ÚS 57/07, II. ÚS 558/07, II. ÚS 565/06 a další, všechna dostupná na http://nalus.usoud.cz). Ústavnímu soudu proto nezbylo než ústavní stížnost odmítnout jako nepřípustnou dle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. února 2010

Michaela Židlická, v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.