IV. ÚS 2634/09
IV.ÚS 2634/09 ze dne 7. 12. 2009


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 7. prosince 2009 v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti obchodní společnosti EGERMANN, s. r. o., se sídlem Maiselova 38/15, 110 01 Praha 1, zastoupené JUDr. Ivanou Psůtkovou, advokátkou, AK se sídlem Slavíkova 19, 120 00 Praha 2, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 10. 2. 2009 č. j. 40 K 248/96-1687 a usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 28. 7. 2009 č. j. 1 Ko 114/2009-1722 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí s tím, že jimi byla porušena její ústavně zaručená práva, jež jsou zakotvena v ustanovení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a v ustanoveních čl. 6 odst. 1 a čl. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Porušení svých ústavně zaručených práv spatřuje stěžovatelka v tom, že byl zamítnut její návrh na zastavení konkursního řízení ve věci úpadce EGERMANN EXBOR - NOVOBOR, spol. s r. o. Její právo na spravedlivý proces a účinný prostředek nápravy mělo být porušeno zejména v důsledku názoru odvolacího soudu, že v dané fázi konkursního řízení (více než deset let po právní moci usnesení o prohlášení konkursu) již nelze posuzovat, zda mělo být řízení o prohlášení konkursu zastaveno.

Bližší obsah ústavní stížnosti, napadených rozhodnutí, jakož i průběh řízení před obecnými soudy, které jejich vydání předcházelo, netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak stěžovaná rozhodnutí, tak průběh procesu jsou stěžovatelce i ostatním účastníkům řízení známy.

Formálně bezvadná ústavní stížnost byla podána včas osobou oprávněnou a řádně zastoupenou. K jejímu projednání je Ústavní soud příslušný; jde přitom o návrh sice přípustný, ale z důvodů dále vyložených zjevně neopodstatněný.
Ústavní soud připomíná, že jeho úkolem je jen ochrana ústavnosti a nikoliv "běžné" zákonnosti (čl. 83 Ústavy). Ústavní soud není povolán k přezkumu správnosti aplikace jednoduchého práva a zasáhnout do rozhodovací činnosti obecných soudů může jen tehdy, shledá-li současně porušení základního práva či svobody. Ústavní soud proto posoudil, zda obecné soudy v řízení svévolně neaplikovaly právní normy bez rozumného odůvodnění či zda právní závěry učiněné obecnými soudy nejsou v extrémním nesouladu s vykonanými skutkovými a právními zjištěními. Tyto skutečnosti odůvodňující zásah Ústavního soudu však ve věci splněny nebyly.

V projednávané věci brojí stěžovatelka proti názoru Vrchního soudu v Praze, že se konkursní řízení skládá z několika relativně samostatných fází a že poté, co usnesení o prohlášení konkursu na majetek úpadce nabylo právní moci, nelze v navazujících fázích rozhodovat o tom, zda má být řízení o prohlášení konkursu zastaveno. Takovouto interpretaci - byť ústící v zamítnutí stěžovatelčina návrhu na zastavení řízení - Ústavní soud považuje za přesvědčivou a nemá proti ní žádných ústavněprávních výhrad; uvedené pojetí konkursního řízení jeho účastníkům nikterak nebrání, aby své námitky proti postupu soudu uplatnili. Skutečnost, že tak musejí učinit pouze do určité doby (resp. v určité fázi), je projevem zájmu na právní jistotě, rychlosti a efektivitě řízení a nelze ji považovat za protiústavní zásah do práva na spravedlivý proces. Jak v odůvodnění svého rozhodnutí uvádí i Vrchní soud v Praze, účastníkům řízení se otevírala - samozřejmě v příslušných lhůtách - možnost napadat opravnými prostředky samotné usnesení o prohlášení konkursu ze dne 28. 4. 1997.

Na okraj lze podotknout, že názor o členění konkursního řízení na relativně samostatné fáze je v souladu s ustálenou judikaturou obecných soudů (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 1. 2006 sp. zn. 29 Odo 208/2003, www.nsoud.cz).

Z uvedených důvodů Ústavní soud odmítl ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb. Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. prosince 2009

Vlasta Formánková předsedkyně senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.