IV. ÚS 25/04
IV.ÚS 25/04 ze dne 1. 12. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


IV.ÚS 25/04

Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele D. P., právního nástupce původního stěžovatele Ing. F. P., zastoupeného JUDr. J. K., proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 26. 2. 2003, č.j. 11 Co 162/2002, a proti rozsudku Okresního soudu Plzeň-město ze dne 29. 1. 2002, č.j. 14 C 264/2001, t a k t o :

Ústavní stížnost se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í :

Původní stěžovatel v ústavní stížností uvedl, že mu vznikla škoda nesprávným úředním postupem, tj. nesprávným poučením stavebním úřadem o jeho procesních právech. Původní stěžovatel proto, "aby mohl svá práva poznat a uplatnit, musel ze svého vydat finanční prostředky, jejichž ztrátu žádá nahradit", neboť má dle ustanovení § 3 odst. 2 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, ve znění pozdějších předpisů, nárok na bezplatné poskytnutí pomoci a poučení, kterého se mu však od správního orgánu nedostalo. Původní stěžovatel poukázal na to, že napadené rozsudky obou soudů jsou porušením jeho ústavních práv, a to "ústavního práva na náhradu škody způsobené mu nesprávným úředním postupem, zaručeného mu v čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, a ústavního práva na soudní ochranu, zaručeného mu v čl. 90 Ústavy". Původní stěžovatel proto navrhl, aby Ústavní soud vydal nález, kterým se obě ústavní stížností napadená rozhodnutí zrušují. Původní stěžovatel konečně navrhl, aby Ústavní soud rozhodl o odložení vykonatelnosti obou rozhodnutí ve výrocích o náhradě nákladů řízení.

Právní zástupce původního stěžovatele následně Ústavnímu soudu předložil "návrh na vstup do řízení nabyvatele práva". Ústavnímu soudu oznámil, že původní stěžovatel dne 26. 1. 2004 uzavřel s panem D. P., smlouvu o přechodu práv a postoupení pohledávek (dále jen "smlouva"), podle které se D. P. stal věřitelem v pohledávce na náhradu škody ve výši 70.000,- Kč vůči českému státu, způsobené nesprávným úředním postupem. Uvedená smlouva prý nabyla účinnosti dne 30. 1. 2004, kdy byla úředně ověřena. (Poznámka: uvedená smlouva byla Ústavnímu soudu doručena s pouhou kopií ověření Úřadem městské části Plzeň 1.) Původní stěžovatel proto navrhl, aby v souladu s ustanovením § 107a odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ustanovením § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), D. P. vstoupil do řízení o ústavní stížnosti na místo původního stěžovatele.

Ústavní soud proto v prvé řadě vyzval právního zástupce původního stěžovatele, aby mu ve stanovené lhůtě doručil originál předmětné smlouvy nebo její úředně ověřenou kopii, včetně ověření ze dne 30. 1. 2004. Ústavní soud souběžně vyzval D. P., aby se ve stanovené lhůtě (20 dnů od doručení této výzvy) vyjádřil, zda souhlasí se svým vstupem do řízení o ústavní stížností a upozornil jej, že v případě souhlasu s tímto vstupem je nutné být zastoupen advokátem, a že v plné moci k zastupování musí být výslovně uvedeno, že je udělena pro zastupování před Ústavním soudem. D. P. byl současně poučen, že pokud ve stanovené lhůtě nesdělí své stanovisko, bude mít Ústavní soud zato, že do řízení o ústavní stížnosti nevstupuje. D. P. (dále jen "stěžovatel") dopisem ze dne 19. 8. 2005 Ústavnímu soudu sdělil, že souhlasí se svým vstupem do řízení o předmětné ústavní stížnost. Stěžovatel následně, a to dopisem doručeným dne 2. 9. 2005, Ústavnímu soudu sdělil, že byl od právního zástupce původního stěžovatele informován o požadavku na doplnění podání o úředně ověřenou kopii citované smlouvy; to - jako nástupce původního stěžovatele - učinil a přiloženě úředně ověřenou kopii této smlouvy zaslal.

Původní stěžovatel pak dopisem datovaným dne 20. 10. 2005 (poznámka: jehož podpis na dopise byl notářsky legalizován dne 20. 10. 2005, č. ověřovací knihy O 651/2005) Ústavnímu soudu sdělil, že mu byla Ústavním soudem zaslána kopie (poznámka: správně dopis právnímu zástupci původního stěžovatele zaslaný původnímu stěžovateli na vědomí) dopisu Ústavního soudu ze dne 9. 8. 2005 adresovaná "nějakému panu JUDr. J. K.". Původní stěžovatel v uvedeném dopisu dále uvedl, že "mne zastupuje jakási osoba - advokát JUDr. J. K.", kterého neviděl, nezná, neví o koho se jedná a nikdy této osobě nepodepsal plnou moc. Závěrem uvedl, že "pokud takováto plná moc existuje, tak ji tímto mým prohlášením zpochybňuji a žádám, aby celá tato záležitost byla zastavena".

Ústavní soud současně vyzval D. P. (dne 25. 10. 2005), právního nástupce původního stěžovatele - který sice ve stanovené lhůtě Ústavnímu soudu sdělil, že souhlasí se vstupem do řízení o ústavní stížnosti na místo původního stěžovatele, avšak doposud nebyl zastoupen advokátem (ač o této povinnosti byl poučen) - aby uvedený nedostatek odstranil; navíc mu sdělil, že Ústavní soud podle ustálené judikatury sám advokáta neustavuje a ani nepřiznává právo na právní zastoupení ex offo. Výzva současně obsahovala poučení, že stížnost bude odmítnuta, pokud stěžovatel vadu nedostatku právního zastoupení neodstraní ve lhůtě do 20 dnů od jejího doručení. Výzva byla stěžovateli doručena dne 26. 10. 2005. Ten však v uvedené lhůtě tuto vadu neodstranil.

Podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků návrh odmítne, neodstraní-li navrhovatel vady návrhu ve lhůtě k tomu určené.

Podmínky tohoto ustanovení jsou splněny, neboť lhůta k odstranění vad uplynula marně.

Proto soudce zpravodaj ústavní stížnost odmítl.

P o u č e n í : Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 1. prosince 2005


Vojen Güttler v.r. soudce zpravodaj













Kc.: 1) doruč do vl. rukou: - stěžovateli - původnímu stěžovateli - právnímu zástupci původního stěžovatele - KS v Plzni - OS Plzeň-město 2) ponech kopii přílohy A, B a C 3) vyluč a vrať spis 3) po vrácení doručenek založ



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.