IV. ÚS 2417/09
IV.ÚS 2417/09 ze dne 23. 11. 2009


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 23. listopadu 2009 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele Zemědělské stavby a. s. Ústí nad Labem, IČ 48288284, Trmice, K Pivovaru 45, zastoupeného Mgr. Františkem Nesvadbou, advokátem se sídlem v Ústí nad Labem, Bělehradská 6, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 24. 6. 2009 č. j. 32 Cdo 1417/2008-97, rozsudkům Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007 č. j. 11 Cmo 141/2007-78 a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 2. 2007 č. j. 19 Cm 127/2006-64, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění

Navrhovatel v podání učiněném dne 9. 9. 2009 a označeném jako ústavní stížnost proti rozsudkům Nejvyššího soudu ČR č. j. 321 Cdo 1414/2008-97 ze dne 24. 6. 2009 (myšleno zřejmě usnesení Nejvyššího soudu České republiky č. j. 32 Cdo 1417/2008-97), Vrchního soudu v Praze ze dne 14. 11. 2007 č. j. 11 Cmo 141/2007-78 a Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 5. 2. 2007 č. j. 19 Cm 127/2006-64 označil řízení, v němž mu byla uložena povinnost zaplatit žalobci 1.084.073,- Kč s příslušenstvím, za řízení, kterým byla porušena jeho práva zaručená mu Listinou základních práv a svobod, zejména právo na spravedlivý proces. V doplnění stížnosti ze dne 5. 10. 2009, k němuž po výzvě k odstranění vad návrhu připojil napadené usnesení Nejvyššího soudu, poukázal na to, že soud neprovedl všechny důkazy, zejména důkaz dalším znaleckým posudkem, jak se dovolával, když podle jeho přesvědčení požadavek na úhradu vykázané nadměrné spotřeby vody nebyl oprávněný, poněvadž měřící přístroj musel být poškozený, konečně v rámci reklamačního řízení nebylo ani číslo předmětného vodoměru uvedeno správně.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je také zjištění, že byl podán po lhůtě k tomu stanovené [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a), odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu usnesení Nejvyššího soudu zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud s odkazem na námitkami vymezený dovolací důvod, na znění § 237 odst. 1 písm. b) a c), § 237 odst. 3, § 242 odst. 3 a § 241 odst. 2 písm. b) občanského soudního řádu, jakož i na obsah své judikatury, opodstatněně dovolání jako nepřípustné odmítl, když rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem odůvodnil. Proto byl návrh napadající rozhodnutí Nejvyššího soudu jako zjevně neopodstatněný odmítnut. Návrh směřující proti rozsudku Vrchního soudu v Praze byl podán po lhůtě k tomu stanovené, poněvadž pro běh lhůty s ohledem na důvody odmítnutí dovolání nelze aplikovat ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu. Návrh brojící proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem je návrhem nepřípustným, neboť nesměřuje proti rozhodnutí o poslední procesním prostředku, který byl zákonem stěžovateli k ochraně tvrzených práv poskytnut [§ 43 odst. 2 písm. a), § 43 odst. 1 písm. b) a e), § 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4 zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. listopadu 2009

Miloslav Výborný předseda senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.