IV. ÚS 2405/12
IV.ÚS 2405/12 ze dne 25. 7. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudkyní zpravodajkou JUDr. Vlastou Formánkovou ve věci návrhu J. D., právního zastoupení, směřující o návrhu na aplikaci ustanovení § 419 trestního zákoníku, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, označeným jako žádost o zrušení trestu odnětí svobody, se navrhovatel domáhal zásahu Ústavního soudu. V návrhu uvedl, že byl rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 19. ledna 2005, sp. zn. 3 T 120/2004, odsouzen pro trestný čin krádeže dle ustanovení § 247 odstavce 1 písmen a) a e) trestního zákona, a následně v jiné věci rozsudkem Okresního soudu Plzeň - město ze dne 7. června 2011, sp. zn. 4 T 71/2009, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 22. prosince 2012, sp. zn. 9 To 590/2011 pro trestný čin krádeže dle § 247 odstavce 1 písmen a) a e) trestního zákona. Namítal, že podle § 419 trestního zákoníku trest uložený před nabytím účinnosti trestního zákoníku (1. leden 2010) za čin, který není trestný podle trestního zákoníku, případně nevykonaný zbytek trestu, se nevykoná. Dospěl přitom k přesvědčení, že v jeho případě je na místě aplikovat ustanovení § 419 trestního zákoníku, a propustit jej z výkonu trestu. Navrhovatel uvedl, že se obrátil na Krajský soud v Plzni, který jeho žádost postoupil Okresnímu soudu Plzeň-město, jehož soudce mu sdělil, že požadované rozhodnutí není v jeho pravomoci. Shodně reagovalo i následně dotázané Nejvyšší státní zastupitelství, Nejvyšší soud a "Státní zastupitelství v Plzni".

Navrhovatel k věci přiložil sdělení Krajského státního zastupitelství v Plzni ze dne 20. února 2012, č.j. 1 KZZ 6/2012-22, a Ministerstva spravedlnosti ze dne 16. května 2012, č.j. 1138/2011-OD-SPZ/15.

Z přiloženého sdělení Krajského státního zastupitelství v Plzni je patrné, že navrhovatel se na ně, a na Nejvyšší státní zastupitelství, které věc postoupilo, obrátil s podnětem ke stížnosti pro porušení zákona. Státní zástupkyně si k věci vyžádala spis Okresního soudu Plzeň-město sp. zn. 4 T 71/2009. Z něj zjistila, že podání navrhovatele nejsou podněty ke stížnosti pro porušení zákona. Jednalo se však o požadavek navrhovatele na upuštění od vykonání trestu uděleného podle trestního zákona, účinného do 31. prosince 2009, který byl udělen po 1. lednu 2010, tedy poté, co byl trestní zákon zrušen. Státní zástupkyně navrhovateli osvětlila, že jednání, pro které byl odsouzen, trestné je, byť je upraveno v jiném ustanovení jiného zákona (§ 205 odstavec 1 písmeno a) a odstavec 2 trestního zákoníku). Nová účinná právní úprava však s posuzovaným jednáním spojuje vyšší trestní sazbu. Proto se, v souladu s § 2 odstavce 1 trestního zákoníku, použije zákon pro pachatele příznivější. Tím je trestní zákon účinný do 31. prosince 2009, který je nyní použitelný právě jen pro jednání spáchané za jeho účinnosti.

Ústavní soud je v souladu s čl. 2 odstavce 3 Ústavy České republiky, ve spojení s čl. 2 odstavcem 2 Listiny základních práv a svobod, jakožto orgán státní moci, oprávněn uplatňovat svoji pravomoc jen v případech, mezích a způsobem, který mu stanoví zákon. Tím je zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), který obsahuje výčet řízení příslušejících Ústavnímu soudu, a nad jehož rámec již není kompetence Ústavnímu soudu dána. Navrhovatelem požadovaná aplikace § 419 trestního zákoníku, respektive jakákoliv řízení o trestných činech, jsou v pravomoci soudů stanovených v § 13 trestního řádu, a pravomoc Ústavního soudu zde není dána. Proto není Ústavní soud k projednání předložené žádosti příslušný.

Za dané situace Ústavní soud, aniž by navrhovatel vyzýval k odstranění vad podání (povinné právní zastoupení, lhůta a důvody k podání ústavní stížnosti, doložení písemností a jasné vylíčení požadovaného rozhodnutí Ústavního soudu) o věci rozhodl.

Podle ustanovení § 43 odstavce 1 písmene d) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, není-li k jeho projednání Ústavní soud příslušný. Takový případ v projednávané věci nastal, a proto Ústavnímu soudu nezbylo, než podání odmítnout.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. července 2012

Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.