IV. ÚS 2005/13
IV.ÚS 2005/13 ze dne 3. 2. 2014


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti Ing. Dany Hadrabové, zastoupené JUDr. Martinem Horčicem, advokátem se sídlem Politických vězňů 27, Kolín IV, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. srpna 2009 č. j. 36 Nc 179/2008-55, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. května 2011 č. j. 51 Co 151/2010-154 a proti příkazu soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-venkov JUDr. Petra Kociána ze dne 15. května 2009 č. j. 037 Ex 2310/08-48, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

I. Ústavní stížností, která byla Ústavnímu soudu doručena dne 27. června 2013, se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedených rozhodnutí, a to pro porušení čl. 90 Ústavy, čl. 36 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod.

Pro posouzení důvodnosti podané ústavní stížnosti si Ústavní soud vyžádal spis, vedený u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn. 36 Nc 179/2008.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že příkazem soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-venkov JUDr. Petra Kociána ze dne 15. května 2009 č. j. 037 Ex 2310/08-48 k úhradě nákladů exekuce bylo rozhodnuto, že náklady exekuce činí 10 282,- Kč a náklady oprávněného 8 461,- Kč.

Usnesením ze dne 12. srpna 2009 č. j. 36 Nc 179/2008-55 Obvodní soud pro Prahu 5 zamítl návrh povinné (v řízení před Ústavním soudem stěžovatelka) na zastavení exekuce (výrok pod bodem I.) a uložil povinné nahradit oprávněnému náklady řízení ve výši 5 200,- Kč. Uvedené rozhodnutí napadla povinná odvoláním.

Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 6. května 2011 č. j. 51 Co 151/2010-154 bylo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. srpna 2009 č. j. 36 Nc 179/2008-55 ve výroku pod bodem I. potvrzeno a ve výroku pod bodem II. zrušeno.
II. V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí, že soudní exekutor rozhodl příkazem ze dne 15. května 2009 č. j. 037 Ex 2310/08-48 o nákladech exekuce. Proti tomuto rozhodnutí podala stěžovatelka k rukám exekutora i Obvodního soudu pro Prahu 5 podání, které podle jejího názoru svým obsahem nepochybně odpovídá námitkám. Exekutor nevyčkal rozhodnutí o odvolání stěžovatelky proti nařízení exekuce a exekuci provedl a ukončil (což se dozvěděla stěžovatelka až s odstupem dlouhé doby) a nerozhodl ani nijak o námitkách proti příkazu ze dne 15. května 2009 č. j. 037 Ex 2310/08-48, ani tento nepředložil soudu. Ani soud ohledně námitek nejednal.

Tvrzení exekutora a soudu, že námitky proti příkazu o nákladech exekuce nelze považovat za námitky, je podle stěžovatelky účelové, alibistické, neboť z obsahu podání je zcela nepochybné, že stěžovatelka jasně formulovala námitku tak, že nesouhlasí s tím, aby jí jakákoliv náhrada nákladů exekuce byla určena k uhrazení. Nikdy tak nebylo rozhodnuto o námitkách stěžovatelky, řízení by mělo nadále trvat.

III. Dříve, než může Ústavní soud přistoupit k projednání věci, musí prověřit, zda jsou splněny všechny formální podmínky stanovené pro ústavní stížnost zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze ústavní stížnost podat ve lhůtě dvou měsíců od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Z vyžádaného spisového materiálu Obvodního soudu pro Prahu 5 Ústavní soud zjistil, že napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. května 2011 č. j. 51 Co 151/2010-154 bylo stěžovatelce doručeno dne 27. června 2011. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost byla podána dne 27. června 2013, je zřejmé, že ústavní stížnost v části směřující proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. srpna 2009 č. j. 36 Nc 179/2008-55 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. května 2011 č. j. 51 Co 151/2010-154 byla podána po lhůtě zákonem stanovené pro její podání. O tom, že stěžovatelka byla s napadeným usnesením Městského soudu v Praze seznámena, svědčí její korespondence adresovaná Obvodnímu soudu pro Prahu 5, datovaná dnem 26. září 2011 a doručená soudu dne 29. září 2011 (č. l. 156 spisu Obvodního soudu pro Prahu 5 sp. zn. 36 Nc 179/2008).

V souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podán po lhůtě tímto zákonem stanovené.

Pokud jde o příkaz k náhradě nákladů exekuce soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-venkov JUDr. Petra Kociána ze dne 15. května 2009 č. j. 037 Ex 2310/08-48, stěžovatelka namítá, že proti tomuto příkazu podala u soudního exekutora i u Obvodního soudu pro Prahu 5 námitky, na které soud do dnešního dne nijak nereagoval (č. l. 37 spisu).

Z vyžádaného spisového materiálu Obvodního soudu pro Prahu 5 Ústavní soud zjistil, že přípisem datovaným dne 15. dubna 2013 Obvodní soud pro Prahu 5 stěžovatelce k jejímu požadavku na rozhodnutí o nákladech exekuce sdělil, že sdělení stěžovatelky na č. l. 37 spisu nemohl soud považovat za námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, protože "ani v nejmenším nemělo náležitosti námitek dle § 88 odst. 3 e. ř., především neobsahovalo údaj, proti kterému rozhodnutí exekutora směřuje".

Podle ustanovení § 88 odst. 3 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, může účastník řízení podat u exekutora proti příkazu k úhradě nákladů exekuce námitky do 8 dnů od doručení. Pokud exekutor v plném rozsahu námitkám nevyhoví, postoupí je bez zbytečného odkladu soudu (§ 45), který o námitkách rozhodne do 15 dnů. Případné vyjádření k námitkám adresované soudu exekutor doručí také tomu, kdo námitky podal.

Úkony exekutora se považují za úkony exekučního soudu (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3111/10, dostupné na http://nalus.usoud.cz/). Jinými slovy, vykonává-li exekutor funkce, které by jinak byl povinen vykonat stát, resp. soud, je při výkonu svěřené státní moci povinen dbát a respektovat základní práva těch osob, ve vztahu k nimž přenesenou státní moc vykonává; stejně tak pro tyto osoby musí platit stejný standard ochrany jako v řízení před soudy, a to včetně možnosti účastníka řízení dovolávat se nečinnosti exekutora jako soudní osoby, resp. průtahů v exekučním řízení jako v řízení soudním. S výše uvedeným souvisí skutečnost, že s účinností od 1. července 2004 zákonodárce reagoval na deficit účinné právní ochrany účastníků řízení proti nečinnosti soudu zavedením institutu návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu (ustanovení § 174a zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů). Existence tohoto procesního prostředku přináší sebou kvalitativní změnu v procesních prostředcích účastníků řízení, umožňující účastníkům řízení, v němž dochází k značným a neodůvodněným průtahům, domoci se nápravy. Z obsahu ústavní stížnosti ani ze spisového materiálu však nevyplývá, že by stěžovatelka uvedeného prostředku k nápravě nečinnosti využila. Stěžovatelka tedy nevyčerpala všechny procesní prostředky, které jí zákon k ochraně jejího práva poskytuje.

Podle ustanovení § 75 odst. 1 věty před středníkem zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V souladu s ustanovením § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, je-li podaný návrh nepřípustný, nestanoví-li tento zákon jinak.

S ohledem na výše uvedené soudce zpravodaj mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost v části směřující proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 12. srpna 2009 č. j. 36 Nc 179/2008-55 a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 6. května 2011 č. j. 51 Co 151/2010-154 podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh, který byl podán po lhůtě; ústavní stížnost v části směřující proti příkazu soudního exekutora Exekutorského úřadu Brno-venkov JUDr. Petra Kociána ze dne 15. května 2009 č. j. 037 Ex 2310/08-48 Ústavní soud odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu pro nepřípustnost.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. února 2014

JUDr. Vladimír Sládeček soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.