IV. ÚS 1923/17
IV.ÚS 1923/17 ze dne 3. 8. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 3. srpna 2017 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu A. K., bez právního zastoupení, proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 14. ledna 2016 č. j. VS - 15199-2/Čj-2016-800073-22RVO a proti rozhodnutí ředitele Věznice Kynšperk nad Ohří ze dne 11. prosince 2015 č. j. 8346210701/2015-UNVT-11, za účasti Ministerstva spravedlnosti, jako účastníka řízení, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavnímu soudu bylo dne 21. června 2017 doručeno nejasně formulované podání, kterým stěžovatel žádal Ústavní soud o vyjádření stanoviska a sdělení právního názoru ohledně výkonu jeho trestu odnětí svobody ve Věznici Kynšperk nad Ohří a podání stížnosti na Ministerstvo spravedlnosti zřejmě proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti ze dne 14. ledna 2016 č. j. VS - 15199-2/Čj-2016-800073-22RVO a proti rozhodnutí ředitele Věznice Kynšperk nad Ohří ze dne 11. prosince 2015 č. j. 8346210701/2015-UNVT-11. Z podání nelze zřetelně seznat, čeho se stěžovatel vlastně domáhá; lze pouze hypoteticky usuzovat, že není spokojen s výpočtem nákladů výkonu trestu odnětí svobody.

Vzhledem k tomu, že podání stěžovatele neobsahovalo zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") stanovené náležitosti, jelikož trpělo řadou formálních a obsahových nedostatků (§ 34, § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu), zejména však nebyl stěžovatel pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (§ 30, § 31 zákona o Ústavním soudu), byl stěžovatel dopisem ze dne 28. 6. 2017 vyzván k odstranění vad. Stěžovateli byla stanovena lhůta 30 dnů od doručení výzvy s upozorněním, že po jejím marném uplynutí bude návrh odmítnut.

Výzva byla stěžovateli doručována dne 29. června 2017, podle prohlášení doručujícího orgánu však stěžovatel odepřel písemnost převzít bez uvedení důvodu. Zásilka byla doručována prostřednictvím Vězeňské služby České republiky (§ 48 odst. 2 občanského soudního řádu) a ze záznamu příslušné úřední osoby je zřejmé, že adresát byl o následcích odepření přijetí zásilky poučen (§ 50c odst. 1 občanského soudního řádu).

S odepřením přijetí písemnosti spojuje zákon fikci doručení, a proto Ústavní soud považoval písemnost (výzvu k odstranění vad ústavní stížnosti) za doručenou dnem odepření jeho přijetí. Následující den, tedy dnem 30. června 2017, počala stěžovateli plynout lhůta 30 dnů k odstranění vad návrhu, která skončila dnem 31. 7. 2017 (neboť 30. 7. 2017 byla neděle).
Dříve, než se Ústavní soud začal zabývat věcnou stránkou návrhu, přezkoumal, zda návrh splňuje veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), přičemž shledal, že tomu tak není.

Ústavní soud konstatuje, že lhůta stanovená stěžovateli k odstranění vad podání marně uplynula. Proto mu nezbylo, než návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout, a to mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. srpna 2017

Jan Musil v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.