IV. ÚS 1893/12
IV.ÚS 1893/12 ze dne 2. 7. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Vlastou Formánkovou mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky L. G., zastoupené Mgr. Alešem Dufkem, advokátem na adrese Zlín, Bartošova 4341, proti usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. listopadu 2011 č. j. 4 Cmo 375/2011-86 a usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 18. ledna 2011 č. j. 5 Cm 348/2010-14, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavní stížností 19. května 2012, která byla k poštovní přepravě podána dne 21. května 2012 a Ústavnímu soudu doručena dne 22. května 2012, napadla stěžovatelka v záhlaví uvedená rozhodnutí s tím, že usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 8. listopadu 2011 č. j. 4 Cmo 375/2011-86 jí bylo doručeno dne 25. listopadu 2011. Protože návrh stěžovatelky nesplňoval náležitosti ústavní stížnosti podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), vyzval Ústavní soud stěžovatelku dopisem ze dne 29. května 2012, který byl stěžovatelce doručen dne 31. května 2012, aby ve stanovené lhůtě 30 dnů odstranila vady podání, přičemž přiložil informaci pro osoby, které se hodlají obrátit na Ústavní soud s poučením pod bodem 2, že ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje. Dne 28. června 2012 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, včetně plné moci zastupujícího advokáta.

Z obsahu napadených rozhodnutí vyplývá, že Krajský soud v Brně ve věci o zaplacení částky 7 150,- Kč s postižními právy ze směnky svým usnesením odmítl námitky stěžovatelky proti směnečnému platebnímu rozkazu vydanému krajským soudem dne 6. prosince 2010 pod č. j. 5 Cm 348/2010-6, a to pro chybějící odůvodnění (§ 175 odst. 3 věta druhá o. s. ř.). Vrchní soud v Olomouci odvolání stěžovatelkou podané odmítl, neboť stěžovatelka ani přes poučení o potřebě odvolání doplnit o odvolací důvody, takto neučinila (§ 211 o. s. ř. ve spojení s § 43 odst. 2 o. s. ř.).

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítala, že obě napadená rozhodnutí jsou v rozporu s čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jsou projevem zřejmé libovůle v soudním rozhodování, čímž vybočují z mezí ústavně stanoveného postupu. Stěžovatelka rovněž požádala o prominutí zmeškané lhůty k podání ústavní stížnosti, neboť o této možnosti nebyla ani jedním z obecných soudů poučena.
Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem je v daném případě usnesení vrchního soudu. Za situace, kdy toto rozhodnutí bylo stěžovatelce doručeno dne 25. listopadu 2011 a ústavní stížnost byla podána k poštovní přepravě dne 21. května 2012 je zcela evidentní, že ústavní stížnost byla podána po uplynutí stanovené 60 denní lhůty.

Lhůta k podání ústavní stížnosti, podmiňující vedle dalších požadavků možnost jejího věcného projednání, je nepřekročitelná a marné uplynutí této lhůty zákon o Ústavním soudu neumožňuje jakkoliv zhojit.

Za dané situace soudkyni zpravodajce nezbylo, než ústavní stížnost odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu, jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné ( § 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 2. července 2012

Vlasta Formánková v.r. soudkyně zpravodajka



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.