IV. ÚS 181/04
IV.ÚS 181/04 ze dne 18. 1. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


IV.ÚS 181/04

Česká republika USNESENÍ Ústavního soudu

IV. ÚS 181/04

Ústavní soud rozhodl dne 18. ledna 2005 o ústavní stížnosti obchodní společnosti K.O.N., s.r.o, se sídlem 696 72 Louka 208, zastoupené JUDr. A. O., ve věci jiného zásahu Městského úřadu v Hranicích, spočívajícího ve vydání živnostenského oprávnění na činnost "poskytování úvěrů a půjček" obchodní společnosti FLOREN, s.r.o., takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností doručenou Ústavnímu soudu dne 2. 5. 2004 se stěžovatelka obrátila na Ústavní soud s návrhem na vydání nálezu, kterým by Ústavní soud konstatoval, že vydáním živnostenského oprávnění na činnost "poskytování úvěrů a půjček" v oboru volných živností Městským úřadem v Hranicích pro společnost FLOREN, s.r.o., bylo porušeno její základní právo", v ústavní stížnosti blíže nespecifikované. V ústavní stížnosti dále uvedla, že z důvodu řešení svých finančních potíží uzavřela s obchodní společností FLOREN, s.r.o, smlouvu o úvěru. Ještě před uzavřením smlouvy si ověřila, že společnost FLOREN podniká v oboru "poskytování úvěrů a půjček" a že jí pro tuto živnost byl vydán živnostenský list. Spoléhala se tedy na to, že živnostenský úřad dostatečně prověřil finanční možnosti společnosti. Na základě smlouvy o úvěru ještě před jeho poskytnutím stěžovatelka uhradila společnosti FLOREN zálohu na první splátku ve výši 109 300,- Kč. Společnost FLOREN následně od smlouvy písemně odstoupila pro nedostatek volných prostředků a zavázala se poskytnutou zálohu vrátit. K tomu však nedošlo, protože krátce poté byl na její majetek prohlášen konkurz, kdy dle informací konkurzního správce zřejmě nebude možné přihlášené pohledávky uspokojit. V současné době je majitel a jednatel společnosti FLOREN obviněn ze spáchání trestného činu podvodu, kterého se měl dopustit v souvislosti s poskytováním úvěrů a půjček vůči 689 poškozeným.

Stěžovatelka tvrdí, že živnostenský úřad vydáním živnostenského listu pro poskytování úvěrů a půjček společnosti FLOREN porušil živnostenských zákon a zákon o bankách, neboť umožnil provozovat předmětnou živnost společnosti s ručením omezeným, která má základní kapitál ve výši 100 000,- Kč, čímž zcela opomenul zákonné oprávnění České národní banky.

Protiprávnost zásahu orgánu veřejné moci stěžovatelka spatřuje i v tom, že na základě závazného stanoviska Ministerstva průmyslu a obchodu odsouhlaseného Ministerstvem financí a Českou národní bankou byla živnost "poskytování úvěrů a půjček" zařazena do oboru volných živností, což je v rozporu s ustanovením § 3 odst. 3 písm. a) zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, jakož i § 1 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, a ve svém důsledku tak výrazným způsobem porušuje ústavně chráněná práva její i práva všech dalších 688 poškozených. Poskytování úvěrů a půjček bez jakýchkoliv omezení podstatně zasahuje do právního postavení bank a nemělo by být upraveno pouhým nařízením vlády (pozn.ÚS: zřejmě nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oboru živností volných). S odkazem na porušení principu právní jistoty (čl. 1 Ústavy ČR) a principů právního státu [čl. 2 odst. 2, 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina")] stěžovatelka navrhla, jak shora uvedeno s tím, že podala Ústavnímu soudu podnět k podání návrhu na zrušení části 102 nařízení vlády č. 140/2000 Sb. v rozsahu zařazení živnosti "poskytování úvěrů a půjček do oboru volných živností [§ 64 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu projednání ústavní stížnosti, zkoumá formální a obsahové náležitosti ústavní stížnosti a podmínky její přípustnosti. V projednávaném případě konstatoval, že ústavní stížnost je třeba odmítnout, neboť byla podána osobou zjevně neoprávněnou, a z toho důvodu také nevyužil podnětu k podání návrhu na zrušení označené části ustanovení nařízení vlády č. 140/2000 Sb. K tomuto rozhodnutí dospěl na základě následujících úvah:

Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, (živnostenský zákon), vychází z koncepce, že živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem (§ 2 zákona). Obsah pojmu živnost tak v podstatě odpovídá obecné definici podnikání v § 2 obchodního zákoníku. Živnostenský zákon sice některé druhy činností fyzických či právnických osob z režimu živností vylučuje, mezi nimi i činnost bank [§ 3 odst. 3 písm. a)], poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty však vyloučeno není. Tato podnikatelská činnost je kvalifikovaná jako živnost volná a je zařazena pod bodem 103 přílohy nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam živností volných; podle bodu 102 nařízení vlády č. 469/2000 Sb., kterým se stanoví obsahová náplň volných živností, je poskytování úvěrů a půjček nebankovními subjekty zařazeno do služeb v oblasti administrativní správy a služeb organizačně hospodářské povahy u fyzických a právnických osob.

Živnosti volné jsou živnosti, pro jejichž provozování živnostenský zákon nevyžaduje prokázání odborné ani jiné způsobilosti (§ 25) a k získání živnostenského oprávnění musí být splněny pouze všeobecné podmínky podle § 6 odst. 1 živnostenského zákona. Těmi jsou dosažení věku 18 let [písm. a) cit. ustanovení], způsobilost k právním úkonům [písm. b)], bezúhonnost [písm. c)] a předložení dokladů o tom, že subjekt nemá daňové nedoplatky a nedoplatky na pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti [písm. d) a e)]. Právnická osoba provozuje živnost prostřednictvím odpovědného zástupce, který musí splňovat všeobecné podmínky provozování volné živnosti podle § 6 odst. 1 písm. a) - c) živnostenského zákona. Žádné jiné podmínky zákon nestanoví, a proto živnostenské úřady při vydávání živnostenských listů k provozování volných živností nejsou povinny cokoliv dalšího ověřovat, tedy ani finanční možnosti podnikatelského subjektu, jak se stěžovatelka domnívá.

Vydání průkazu živnostenského oprávnění podnikatelskému subjektu, který splnil podmínky zákona o živnostenském podnikání, nelze označit jako zásah orgánu veřejné moci porušující princip právní jistoty či principy právního státu, jak obecně koncipuje stěžovatelka, neboť právo každého svobodně si volit způsob svého ekonomického zajištění, pokud je v souladu se zákonem, tedy i právo podnikat, vyplývá z čl. 26 Listiny základních práv a svobod. Pojem jiného zásahu orgánu veřejné moci je dle Ústavního soudu nutno chápat tak, že zpravidla jde o převážně jednorázový, protiprávní a zároveň protiústavní útok tohoto orgánu vůči základním ústavně zaručeným právům a svobodám, který v době útoku představuje trvalé ohrožení po právu existujícího stavu. Vydání živnostenského listu osvědčujícího splnění podmínek živnostenského zákona pro vstup společnosti FLOREN do živnostenského podnikání v oboru poskytování úvěrů a půjček tak nemůže ze své podstaty představovat protiprávní a protiústavní útok proti stěžovatelce. To, co stěžovatelku poškodilo, nebylo podle názoru Ústavního soudu vydání živnostenského listu společnosti FLOREN, ale jednání této společnosti, která nebyla schopna dostát svým smluvním závazkům. Stát však odpovědnost za závazky soukromých subjektů v obchodních vztazích nenese. Stěžovatelku tak nelze považovat za osobu oprávněnou k podání ústavní stížnosti proti zásahu orgánu veřejné moci, neboť v dané věci takový zásah proti stěžovatelce směřující neexistuje.

K argumentaci stěžovatelky zákonem o bankách Ústavní soud uvádí, že poskytování úvěrů z vlastních zdrojů nevyžaduje bankovní licenci (§ 2 zákona o bankách) a že právní úpravu smlouvy o úvěru podle § 497 až § 507 obch. zák. lze využít nejen ve smluvních vztazích banka - klient, ale i mezi ostatními právnickými a fyzickými osobami.

Ze všech výše uvedených důvodů Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost stěžovatelky odmítnout podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný osobou zjevně neoprávněnou.

Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 18. ledna 2005

JUDr. Miloslav Výborný soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.