IV. ÚS 1774/17
IV.ÚS 1774/17 ze dne 18. 7. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vladimíra Sládečka (soudce zpravodaj), soudců JUDr. Jaromíra Jirsy a JUDr. Jana Musila o ústavní stížnosti Aleny Bartošové, zastoupené Mgr. Jiřím Hrbkem, advokátem se sídlem Komořanská 63, Praha 4, proti usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 9. 2. 2017 č. j. 22 C 12/2017-28 a usnesení Městského soudu v Praze ze dne 18. 4. 2017 č. j. 23 Co 149/2017-36, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení výroku I. v záhlaví citovaného usnesení Městského soudu v Praze, kterým byl potvrzen výrok II. usnesení Obvodního soudu pro Prahu 2. Stěžovatelka tvrdí, že uvedenými rozhodnutími došlo k porušení jejích ústavně zaručených práv podle čl. 11 odst. 1 a čl. 36 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). K tomu mělo podle stěžovatelky dojít v důsledku toho, že jí nebyla soudy přiznána náhrada nákladů spojených s předběžným uplatňováním nároku u příslušného úřadu.

Ze spisového materiálu Ústavní soud zjistil, že Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl podle § 96 odst. 2 o. s. ř. o zastavení řízení o zaplacení nemajetkové újmy ve výši 40 000 Kč s příslušenstvím, a to pro úplné zpětvzetí žaloby ze strany stěžovatelky (výrok I.). Obvodní soud pro Prahu 2 současně uložil žalované (Ministerstvu spravedlnosti) povinnost zaplatit stěžovatelce do patnácti dnů od právní moci tohoto usnesení náklady řízení ve výši 12 342 Kč (výrok II.), a to s ohledem na skutečnost, že žalovaná zavinila zastavení řízení, neboť plnila po uplynutí zákonné šestiměsíční lhůty k předběžnému projednání nároku. Obvodní soud pro Prahu 2 ve vztahu k rozhodnutí o nákladech řízení dodal, že rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř., a to ve spojení s vyhláškou č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, s tím, že náhradu úkonů spojených s předběžným uplatňováním žaloby stěžovatelce nepřiznal. Proti výroku II. o náhradě nákladů podala stěžovatelka odvolání, neboť nesouhlasila s nepřiznáním náhrady nákladů zastoupení (advokátem) vzniklých sepsáním výzvy podle § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen "zákon č. 82/1998 Sb."). Městský soud v Praze výše uvedeným usnesením potvrdil výrok II o náhradě nákladů řízení (výrok I.) a rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok II.).
Ústavní soud posoudil argumentaci stěžovatelky i obsah napadeného rozhodnutí a dospěl k závěru, že jde o návrh zjevně neopodstatněný.

Podle § 43 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), musí být usnesení o odmítnutí návrhu podle odstavců 1 a 2 písemně vyhotoveno, stručně odůvodněno uvedením zákonného důvodu, pro který se návrh odmítá a musí obsahovat poučení, že odvolání není přípustné.

Ústavní soud již v minulosti dovodil, že není vrcholem soustavy obecných soudů (čl. 81 a čl. 91 Ústavy), tudíž ani řádnou další odvolací instancí, a proto není v zásadě oprávněn zasahovat do rozhodování těchto soudů. Tato maxima je prolomena jen tehdy, pokud by soudy napadenými rozhodnutími vykročily z mezí daných rámcem ústavně zaručených základních lidských práv [čl. 83, čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy]. Postup v soudním řízení, včetně interpretace a aplikace právních předpisů a vyvození skutkových a právních závěrů přísluší ostatním soudům. Úkolem Ústavního soudu není zabývat se porušením "běžných" práv fyzických nebo právnických osob, chráněných běžnými zákony, pokud zároveň neznamená zásah do ústavně zaručeného práva nebo svobody. Z těchto důvodů ani skutečnost, že soudy vyslovily právní názor, s nímž se stěžovatelka neztotožňuje, sama o sobě důvodnost ústavní stížnosti nezakládá.

Ve vztahu k rozhodování o náhradě nákladů řízení Ústavní soud ve své judikatuře (srov. např. sp. zn, IV. ÚS 303/02, III. ÚS 255/05, III. ÚS 106/11, I. ÚS 195/13, IV. ÚS 98/14, IV. ÚS 3380/14 a další) konstantně zastává stanovisko, že je zásadně doménou obecných soudů, aby posuzovaly úspěch stran řízení ve věci a další okolnosti důležité pro rozhodnutí o náhradě nákladů řízení. Je třeba mít na zřeteli, že žádné z ustanovení Listiny se o nákladech civilního řízení, resp. o jejich náhradě, výslovně nezmiňuje; právo na náhradu nákladů občanského soudního řízení má tudíž zpravidla pouze zákonný a nikoliv ústavní rozměr. Ústavní soud se tedy ke zrušení výroku o nákladech uchyluje pouze výjimečně. V dané věci Ústavní soud nic takového neshledal.

K námitce, podle níž měla být stěžovatelce přiznána náhrada i za úkon právní služby spočívající v sepsání výzvy vedlejšímu účastníkovi podle § 14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., postačí odkázat na tu část odůvodnění napadeného usnesení, ve které městský soud poukázal na specialitu ustanovení § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., podle něhož poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného orgánu, ve vztahu k ustanovení § 137 a § 142a o. s. ř. Oba soudy podle přesvědčení Ústavního soudu rozhodly ve věci stěžovatelky v souladu se zákony i principy zakotvenými v Listině. Svá rozhodnutí logicky, srozumitelně a dostatečně odůvodnily.

Pro úplnost Ústavní soud závěrem dodává, že ve své předchozí judikatuře neshledal rozpornost ustanovení § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb., z něhož v dané věci oba soudy vycházely, s ústavním pořádkem (srov. např. nález sp. zn. IV. ÚS 20/13 nebo usnesení sp. zn. II. ÚS 445/16).

Na základě výše uvedeného byla ústavní stížnost mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítnuta.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. července 2017

JUDr. Vladimír Sládeček předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.