III. ÚS 97/04
III.ÚS 97/04 ze dne 17. 8. 2004


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


III. ÚS 97/04

Ústavní soud rozhodl ve věci ústavní stížnosti stěžovatele V. M., zastoupeného JUDr. P. Š. advokátem ohledně průtahů Okresního soudu v Pardubicích a Krajského soudu v Hradci Králové ve věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích pod sp. zn. 10 C 140/95, takto: Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která byla doručena Ústavnímu soudu dne 16. února 2004, se stěžovatel domáhal, aby Ústavní soud vydal tento nález: "Postupem Okresního soudu Pardubice a Krajského soudu Hradec Králové v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví žalobce G., s. r. o., proti žalovanému V.M. bylo porušeno právo stěžovatele na spravedlivý proces podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ve znění protokolu 11".

Podle odůvodnění ústavní stížnosti podala společnost G., s. r. o., dne 4. července 1995 návrh na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem v katastrálním území Dolní Ředice proti stěžovateli. Protože řízení probíhalo po delší dobu, upozornil stěžovatel dopisem ze dne 14. července 1999 Ministerstvo spravedlnosti ČR na průtahy v dané věci, které je však nezjistilo. Po tomto vyrozumění trvalo řízení dalších 17 měsíců u Okresního soudu v Pardubicích a bylo ukončeno až rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 15. ledna 2002. Porušení svých základních práv stěžovatel spatřuje v tom, že řízení trvalo po dobu 6 let a 5,5 měsíce, z čehož řízení před soudem I. stupně trvalo 5 let a 5 měsíců. Šlo tedy o nepřiměřeně dlouhou dobu, navíc stěžovateli bylo v době zahájení řízení 76 let a nemusel se jeho konce ani dožít.

Ústavní stížnost je opožděná.

Ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů a její běh počíná dnem doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, a není-li takového prostředku, dnem, kdy došlo ke skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti (§ 72 odst. 2 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění účinném do 31. března 2004, dále jen zákon o Ústavním soudu).

Ústavní stížnost ze dne 18. ledna 2004 byla Ústavnímu soudu doručena dne 16. února 2004; podle ne příliš čitelného razítka pošty na obálce není zřejmé, kdy byla podána k poštovní přepravě. Je zřejmé, že se tak stalo mezi 18. lednem 2004 a 16. únorem 2004, nejpravděpodobněji se tak stalo 14. či 15. února 2004. Podle zjištění Ústavního soudu (č. l. 4 spisu Ústavního soudu) nabyla meritorní rozhodnutí Okresního soudu v Pardubicích a Krajského soudu v Hradci Králové ve věci vedené u Okresního soudu v Pardubicích sp. zn. 10 C 140/95 právní moci 21. února 2002 a v dané věci nebylo podáno dovolání. Dnem nabytí právní moci musel být rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové nejpozději stěžovateli doručen. Tímto dnem rovněž došlo k ukončení trvání tzv. jiného zásahu orgánu veřejné moci (tvrzeným průtahům v řízení) - skutečnosti, která je předmětem ústavní stížnosti.

Lhůta k podání ústavní stížnosti (§ 72 odst. 2 zákona o Ústavním soudu) uplynula 22. dubna 2002 a ústavní stížnost tedy byla zjevně podána opožděně. Pro úplnost lze uvést, že ústavní stížnost stěžovatele by byla opožděná i podle § 72 odst. 5 zákona o Ústavním soudu, ve znění účinném od 1. dubna 2004.

Jestliže stěžovatel podal svou ústavní stížnost po uplynutí zákonné lhůty, bylo ji nutno posoudit jako opožděnou [§ 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu], a jako takovou odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 17. srpna 2004



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.