III. ÚS 707/12
III.ÚS 707/12 ze dne 25. 9. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou o ústavní stížnosti stěžovatelů 1. A. H. a 2. J. H., zastoupených JUDr. Danielem Novotným, Ph.D., advokátem v Jičíně, Valdštejnovo nám. 76, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. listopadu 2011 č. j. 21 Cdo 363/2011-223, usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. ledna 2010 č. j. 25 Co 536/2009-132, usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 20. října 2009 č. j. 3 C 143/2006-123, usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2009 č. j. Nco 101/2009-104 a usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2009 č. j. 25 Co 100/2009-108, spolu s návrhem na odklad vykonatelností napadených rozhodnutí a přiznáním náhrady nákladů na zastoupení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

Podáním, učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelé, s odkazem na porušení jejich práva na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, dále jen "Listina"), domáhali zrušení v záhlaví citovaných rozhodnutí.

Pro skutkovou základnu je určující, že stěžovatelé podali dovolání proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. ledna 2010 č. j. 25 Co 536/2009-132, jímž bylo potvrzeno usnesení Okresního soudu v Jičíně ze dne 20. října 2009 č. j. 3 C 143/2006-123, kterým byla postupem podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. odmítnuta žaloba pro zmatečnost podaná stěžovateli proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 14. července 2009 č. j. Nco 101/2009-104 a proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 3. srpna 2009 č. j. 25 Co 100/2009-108. Dovolacím soudem byli stěžovatelé vyzváni k odstranění vady a poučeni soudem, že projednání jejich dovolání brání nedostatek povinného zastoupení v dovolacím řízení. Stěžovatelé však tuto vadu neodstranili, a proto Nejvyšší soud dovolání stěžovatelů zastavil.

Stěžovatelé považují povinné zastoupení advokátem v dovolacím řízení za protiústavní a navrhují, aby je Ústavní soud zrušil.
Ústavní soud musí nejprve zkoumat, zda návrh splňuje všechny požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho věcného projednání stanovené zákonem o Ústavním soudu. V tomto směru se nejdříve zabýval otázkou projednatelnosti (přípustnosti) návrhu z pohledu ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Jedním z důvodů, pro který je ústavní stížnost nepřípustná, je okolnost, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje (§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu). Přitom pojem "vyčerpání" znamená nejen uplatnění všech příslušných procesních prostředků, nýbrž i dosažení rozhodnutí ve věci. V opačném případě je ústavní stížnost nepřípustná.

Ústavní soud opakovaně připomíná, že jedním z principů, na nichž je vybudována koncepce ústavního soudnictví, je princip subsidiarity, v souladu s níž lze zásah Ústavního soudu žádat pouze za podmínek stanovených zákonem o Ústavním soudu (včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti). Je tedy na účastníku řízení, aby pečlivě zvažoval, jakým způsobem v souladu s hmotnými i procesními předpisy zamýšlí usilovat o ochranu svého práva. Tomu koresponduje, že jak v dovolacím řízení, tak v řízení o ústavní stížnosti je zakotvena zásada povinného zastoupení (advokátem).

Vzhledem k tomu, že stěžovatelé nevyčerpali všechny opravné prostředky, které jim zákon k jejich ochraně práva poskytuje, musí být návrh charakterizován jako nepřípustný.

Ústavní soud, aniž by se zabýval meritem věci a aniž by se vyjadřoval k odůvodněnosti ústavní stížnosti, musel, vzhledem k doktríně minimalizace jeho zásahů do rozhodovací činnosti obecných soudů, předložený návrh mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení odmítnout podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu jako nepřípustný. Návrhy stěžovatelky na odklad vykonatelností napadených rozhodnutí a přiznání náhrady nákladů na zastoupení sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 25. září 2012

Jiří Mucha v. r. soudce Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.