III. ÚS 443/05
III.ÚS 443/05 ze dne 23. 9. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


III. ÚS 443/05

Ústavní soud rozhodl dne 23. září 2005 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků řízení o ústavní stížnosti stěžovatele Kauflandu Česká republika v. o. s. se sídlem Pod Višňovkou 25, Praha 4, zastoupeného JUDr. Ing. Igorem Kremlou, advokátem se sídlem 140 00 Praha 4, Pod Višňovkou 25, proti rozhodnutím Celního úřadu Chomutov ze dne 6. 4. 2005 zn. 2175/05-0863-31 a Celního ředitelství v Ústí nad Labem ze dne 27. 6. 2005 zn. 5235/05-2001-021, t a k t o : Ústavní stížnost se odmítá. O d ů v o d n ě n í Stěžovatel se svou ústavní stížností z důvodů v ní podrobně rozvedených domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí správních orgánů I. a II. stupně s tvrzením, že jimi byla porušena jeho ústavně zaručená práva. Předtím, než se Ústavní soud začne zabývat opodstatněností ústavní stížnosti, musí zkoumat, zda podaný návrh splňuje formální předpoklady jeho věcného projednání a zkoumá tak mimo jiné i jeho přípustnost. Podle ust. § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně práva poskytuje (§ 72 odst. 3 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů); to neplatí pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení (§ 72 odst. 4 zák. č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů). V tomto ustanovení má svůj právní základ zásada subsidiarity ústavní stížnosti, z níž plyne též princip minimalizace zásahů Ústavního soudu do činnosti ostatních orgánů veřejné moci, což znamená, že ústavní stížnost je krajním prostředkem k ochraně práva nastupujícím tehdy, kdy náprava před těmito orgány veřejné moci již není standardním postupem možná (srov. nález ve věci sp. zn. III. ÚS 117/2000, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, Sv. 19, č. 111). Z obsahu ústavní stížnosti však není patrno, že by stěžovatel využil možnosti podat proti ústavní stížností napadeným rozhodnutím správní žalobu ve smyslu příslušných ustanovení zák. č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, a to přesto, že z obsahu napadeného rozhodnutí správního orgánu II. stupně - Celního ředitelství v Ústí nad Labem vyplývá, že byl o možnosti podání takového opravného prostředku výslovně poučen. Za tohoto stavu pak nezbylo, než považovat jeho ústavní stížnost ve smyslu shora citovaného ustanovení zákona o Ústavním soudu za nepřípustnou, a proto byla podle § 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako taková odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 23. září 2005



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.