III. ÚS 4275/16
III.ÚS 4275/16 ze dne 3. 4. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským ve věci ústavní stížnosti L. V., proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2016 sp. zn. 72 Co 241/2016, resp. Městského soudu v Praze ze dne 30. 6. 2016 č. j. 72 Co 241/2016-294, a usnesení Ústavního soudu ze dne 18. 10. 2016 sp. zn. IV. ÚS 3412/16, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

1. Ústavní stížností stěžovatel dne 31. 12. 2016 bez odůvodnění napadl shora označená soudní rozhodnutí, přičemž tvrdil, že jimi bylo porušeno základní právo stěžovatele na spravedlivý proces garantované čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), právo na zachování jeho lidské důstojnosti, osobní cti a dobré pověsti, garantované čl. 10 odst. 1 Listiny, právo garantované čl. 2 odst. 2 Listiny, právo garantované čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva") a právo na účinný prostředek nápravy podle čl. 13 Úmluvy.

2. Stěžovatel v ústavní stížnosti obsáhle polemizuje s napadeným rozhodnutím Městského soudu v Praze, kterým byl zamítnut návrh na opravu odůvodnění usnesení, jímž soud jmenoval opatrovníka nezl. syna R. a znovu poukazuje na okolnosti, jež dle jeho názoru odůvodňují vznesené výhrady (nedostatečné odůvodnění, nepředvídatelná, nesrozumitelná, svévolná rozhodnutí soudů atd.). Přijaté právní závěry soudem jsou v příkrém nesouladu se skutkovými zjištěními, anebo z nich nevyplývají a ve svém důsledku porušují ústavně zaručená práva stěžovatele. Vady řízení nenapravil ani Ústavní soud, který usnesením ze dne 18. 10. 2016 sp. zn. IV. ÚS 3412/16 odmítl ústavní stížnost stěžovatele jako návrh zjevně neopodstatněný.

3. Stěžovatel spojil svoje podání Ústavnímu soudu se žádostí o přiznání náhrady nákladů řízení o ústavní stížnosti s odůvodněním, že Městský soud v Praze při svém rozhodování nerespektoval základní práva stěžovatele a odmítl odstranit zásah do nich, když se toho stěžovatel svým podáním domáhal, a proto je na místě "poskytnout ochranu i nákladům" takto vzniklým.
4. Vzhledem k tomu, že ústavní stížnost nesplňovala formální náležitosti ústavní stížnosti ve smyslu zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), byl stěžovatel vyzván k odstranění vad ve stanovené lhůtě (§ 41 zákona o Ústavním soudu). Tato výzva mimo jiné obsahovala upozornění, že pokud vytčené vady nebudou odstraněny, bude ústavní stížnost odmítnuta [§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu].

5. Stěžovatel byl přípisem ze dne 4. 1. 2017 (č. l. 6) vyzván k odstranění vad v jím požadované lhůtě 15 dnů pro doplnění. Ústavní stížnost byla dne 20. 1. 2017 doplněna právní zástupkyní stěžovatele. Dále dne 28. 2. 2017 obdržel Ústavní soud sdělení, že advokátka Mgr. Barbora Gaveau, LL.M., se sídlem v Praze 5, Stroupežnického 20, vypověděla plnou moc udělenou jí stěžovatelem dne 30. 12. 2016 a nadále jej v řízení před Ústavním soudem nezastupuje.

6. Ústavní soud obdržel nejasná podání stěžovatele dne 9. 2. 2017, 20. 3. 2017, ke kterým, ale nemohl přihlédnout. Ústavní soud vyzval stěžovatele k odstranění vad přípisem ze dne 7. 3. 2017 (č. l. 26), které bylo stěžovateli doručeno dne 8. 3. 2017, avšak vytčené vady podání ve lhůtě k tomu stanovené neodstranil.

7. Dne 13. 3. 2017 (č. l. 28) Ústavnímu soudu sdělil JUDr. Otakar Pazdiora, advokát se sídlem Řetězová 2, Děčín, určený Českou advokátní komorou k poskytnutí právní služby k zastoupení stěžovatele pro řízení před Ústavním soudem, že stěžovatel dne 13. 3. 2017 mu odmítl udělit plnou moc. Lhůta k odstranění vad podání tak marně uplynula 20. 3. 2017.

8. Ústavní soud uzavírá, že stěžovatel byl Ústavním soudem řádně poučován o formálních požadavcích kladených na ústavní stížnost zákonem o Ústavním soudu (viz výzvy ze 4. 1. 2017, 7. 3. 2017). Je zcela zjevné, že podaný návrh tyto náležitosti nesplňuje, jelikož nebyl naplněn požadavek obligatorního zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem v souladu s § 30 a § 31 zákona o Ústavním soudu. Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost jako vadný návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

9. Podle ustanovení § 83 zákona o Ústavním soudu soudce zpravodaj rozhodne na návrh stěžovatele podaný před prvním ústním jednáním, že náklady zastoupení stěžovatele zcela nebo zčásti zaplatí stát, odůvodňují-li to jeho osobní a majetkové poměry, zejména nemá-li dostatečné prostředky k placení nákladů spojených se zastoupením (§ 29 a § 30 citovaného zákona) a nebyla-li ústavní stížnost odmítnuta. V projednávané věci posledně uvedená podmínka nebyla splněna. Proto není možné návrhu stěžovatele na náhradu nákladů jeho zastoupení vyhovět (srov. např. III. ÚS 3290/11, II. ÚS 1691/14, sp. zn. II. ÚS 298/13 ze dne 15. 7. 2014, IV. ÚS 2349/16, II. ÚS 3278/16).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. dubna 2017

Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.