III. ÚS 405/05
III.ÚS 405/05 ze dne 15. 12. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


III. ÚS 405/05

Ústavní soud rozhodl dne 15. prosince 2005 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy a soudců Pavla Holländera a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky M. R., zastoupené JUDr. Milanem Hulíkem, advokátem v Praze, Bolzanova 1, proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. června 2005, sp. zn. 26 Cdo 439/2005, spolu s návrhem na odklad vykonatelnosti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 29. srpna 2003, sp. zn. 5 C 1101/98, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností, která i jinak byla podána v intencích zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o Ústavním soudu), brojila stěžovatelka proti usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. června 2005 (26 Cdo 439/2005-182) a tvrdila, že jím bylo porušeno její ústavně zaručené právo na spravedlivý proces (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 Ústavy ČR).

Napadeným usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. června 2005 (26 Cdo 439/2005-182) bylo odmítnuto z důvodu nepřípustnosti dovolání stěžovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 6. dubna 2004 (3 Co 121/2004-156). Dovolací soud nedovodil přípustnost dovolání ani podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř., a proto je podle § 243b odst. 5 a § 218 písm. c) o. s. ř. odmítl. Označeným rozsudkem Krajského soudu v Praze byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v Nymburce ze dne 29. srpna 2003 (5 C 1101/98-138). Soud I. stupně jím zamítl žalobu stěžovatelky (vystupovala v procesním postavení žalobkyně v řízení před obecnými soudy), kterou se proti žalovanému (J. R.) domáhala zrušení práva společného nájmu účastníků k bytu č. 24 ve čtvrtém podlaží domu čp. 2155 v Nymburce a garáži v přízemí domu čp. 2155 v Nymburce.

V ústavní stížnosti stěžovatelka uvádí - stručně shrnuto - že dovolací soud nesprávně posoudil dovolací důvod podle § 237 odst. 1 písm. c) o.s. ř. Tvrdí, že napadené rozhodnutí odvolacího soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci, a to institutu "společné domácnosti". Vzhledem k tomu, že jde o otázku právní, nikoli skutkovou, je dán i dovolací důvod podle § 237 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Stěžovatelka proto navrhla zrušit napadený rozsudek (správně usnesení) Nejvyššího soudu ČR.

Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Vzhledem k tomu, že dovolací soud dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu odmítl jako nepřípustné, bylo nutno se ústavní stížností zabývat z hlediska porušení tvrzeného práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, čl. 90 Ústavy ČR), to však nikoliv z hlediska porušení subjektivního práva hmotného, nýbrž pro denegatio iustitiae (odmítnutí spravedlnosti), tedy zda tím, že Nejvyšší soud ČR posoudil dovolání jako nepřípustné, nebylo zasaženo do ústavně zaručených práv (svobod) stěžovatelky. V uvedeném rozsahu bylo přezkoumáno napadené rozhodnutí a bylo zjištěno, že Nejvyšší soudu ČR v něm, v souladu se zásadami občanského soudního řádu, posoudil nepřípustnost dovolání dle § 243b odst. 5 a § 218 odst. 1 písm. c) o. s. ř. a v odůvodnění svého rozhodnutí ústavně souladným způsobem vyložil, proč bylo dovolání stěžovatelky posouzeno jako nepřípustné, a v souladu se zákonem se vypořádal i s tvrzeními stěžovatelky vznesenými v dovolání (§ 167 odst. 2, § 157 odst. 2 o. s. ř.): pod aspektem ochrany ústavnosti (čl. 83 Ústavy ČR) nelze proto dovolacímu soudu cokoli vytknout. K tvrzenému porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 90 Ústavy ČR proto ve věci nedošlo.

Návrh na zrušení ústavní stížností napadeného rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR, jak je vpředu označeno, byl proto shledán jako zjevně neopodstatněný, a jako takový jej Ústavní soud odmítl [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu]. Návrh stěžovatelky na odklad vykonatelnosti rozsudku Okresního soudu v Nymburce ze dne 29. srpna 2003 (5 C 1101/98-138) sdílí osud ústavní stížnosti.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. prosince 2005



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.