III. ÚS 347/05
III.ÚS 347/05 ze dne 15. 12. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


III. ÚS 347/05 Ústavní soud rozhodl dne 15. prosince 2005 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Jana Musila, ve věci navrhovatele F. Š., zastoupeného JUDr. Václavem Bubeníkem, advokátem se sídlem Cihlářova 4, 571 01 Moravská Třebová, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 25. dubna 2005 sp. zn. 19 Co 263/2005, t a k t o : Návrh se o d m í t á . O d ů v o d n ě n í Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl v záhlaví uvedené usnesení Krajského soudu v Brně, kterým bylo k jím podanému odvolání potvrzeno usnesení Okresního soudu ve Znojmě ze dne 11. června 2004 č. j. 18 C 611/2002-36, jímž bylo přerušeno označené řízení před ním vedené. Stěžovatel, aniž by v rámci svého návrhu předložil jakoukoliv ústavněprávní argumentaci, tj. vznesl - byť v nejobecnější rovině - vůči postupu odvolacího soudu jakékoliv výhrady jak v rovině práva jednoduchého, tak posléze práva ústavního, namítal dotčení ve svém ústavně zaručeném základním právu zakotveném v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení čl. 90, čl. 95 odst. 1 a čl. 96 odst. 1 Ústavy ČR. Souběžně s ústavní stížností podané dovolání stěžovatele do citovaného usnesení Krajského soudu v Brně bylo usnesením Nejvyššího soudu ze dne 23. listopadu 2005 č. j. 26 Cdo 2289/2005-105 pro nepřípustnost odmítnuto. Respektuje pořad práva, vyčkal Ústavní soud vydání rozhodnutí dovolacího soudu a teprve poté přistoupil k posouzení jeho návrhu. Jakkoli opakovaně ve své dosavadní judikatuře Ústavní soud výslovně zdůraznil, že při posuzování ústavnosti postupu orgánů veřejné moci je vázán pouze petitem návrhu a nikoliv již jeho odůvodněním, čímž se otevírá možnost ústavněprávního přezkumu i z jiných hledisek, než v ústavní stížnosti předestřených (kupř. sp. zn. I. ÚS 129/99, I. ÚS 424/2000, I. ÚS 603/2000, II. ÚS 242/98, II. ÚS 305/99, II. ÚS 182/01, IV. ÚS 525/01, IV. ÚS 98/03 a další), z uvedeného neplyne závěr, dle něhož navrhovatele v řízení o ústavní stížnosti nezatěžuje břemeno tvrzení (srov. nálezy ve věcech sp. zn. Pl. ÚS 7/03 per analogiam, sp. zn. IV. ÚS 188/04, IV. ÚS 430/05). Brojí-li totiž stěžovatel proti výroku, resp. obsahu rozhodnutí či (procesnímu) postupu orgánů veřejné moci, je nezbytné přesně v ústavní stížnosti označit nejen napadené rozhodnutí (postup), nýbrž, má-li být ústavní stížnost smysluplného projednání schopná, alespoň v nezbytném rozsahu předložit i z pohledu stěžovatele relevantní tvrzení, jimiž je namítaná protiústavnost založena. Ústavní soud pak v rámci přezkumu není těmito tvrzeními (důvody) vázán, nicméně neunese-li navrhovatel v řízení o ústavní stížnosti břemeno tvrzení protiústavnosti, nelze než považovat takový návrh za rozporný s ustanovením § 34 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb. (s odkazem na § 72 odst. 2 téhož zákona), a tedy nezpůsobilý meritorního projednání. Uvedená absence tvrzení, jimiž by mělo být dotčení ústavně zaručených základních práv stěžovatele odůvodněno, zakládá deficit, který je dle názoru Ústavního soudu současně v rozporu s účelem povinného právního zastoupení advokátem, od něhož lze právem nejen očekávat, nýbrž především i požadovat hájení zájmů (práv) zastoupeného lege artis, tj. ve shodě s povinnostmi ze zákona, jakož i etických pravidel s výkonem advokacie spojených plynoucích (§ 16, § 17 zák. č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů). Pouhý odkaz na stěžovatelem podané dovolání postrádá v tomto ohledu jakoukoliv právní relevanci. Na základě shora vyloženého byla ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, per analogiam, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, odmítnuta. Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné. V Brně dne 15. prosince 2005



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.