III. ÚS 3312/12
III.ÚS 3312/12 ze dne 5. 9. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 5. září 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci ústavní stížnosti stěžovatelů 1) Bc. L. R. a 2) T. R., bez právního zastoupení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Dne 27. srpna 2012 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost stěžovatelů ve věci vedené u Okresního soudu ve Frýdku - Místku pod sp. zn. 11 C 258/2006 a Krajského soudu v Ostravě, která nesplňovala náležitosti stanovené pro její podání zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, splněna nebyla ani podmínka povinného právního zastoupení v řízení před Ústavním soudem. V ústavní stížnosti stěžovatelé Ústavní soud požádali o prodloužení lhůty k právnímu doplnění této ústavní stížnosti.

Ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzickým a právnickým osobám ukládá povinnost, aby byly v řízení před Ústavním soudem zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy, což se vztahuje již na samotné sepsání ústavní stížnosti.

V předmětné věci stěžovatelé při podání ústavní stížnosti nebyli a ani nyní nejsou zastoupeni advokátem.
Podle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatelé však zastoupeni advokátem nejsou. Dle ustanovení § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu musí být k ústavní stížnosti přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva. Stěžovatelé však ani tuto povinnost nesplnili. Stejně tak ústavní stížnost neobsahuje žádnou argumentaci (tím méně ústavně právní).

Ústavní soud zastává názor, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném advokátním zastoupení a dalších náležitostech ústavní stížnosti dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo ve zcela identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat navrhovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak, než v zastoupení advokátem, a že ústavní stížnost musí obsahovat též další náležitosti, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním.

Ústavní soud lustrací podání k Ústavnímu soudu zjistil, že stěžovatelé se již několikrát obrátili na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnými vadami, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem jakož i dalšími vadami ústavní stížnosti. Na tento nedostatek byli opakovaně upozorňováni s poučením, že jejich neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov. např. řízení evidovaná pod sp. zn. IV. ÚS 1561/09, sp. zn. III. ÚS 2077/10, sp. zn. IV. ÚS 2657/11, sp. zn. I. ÚS 3019/11, sp. zn. II. ÚS 3018/11, dostupné na http://nalus.usoud.cz/).

Jak je z výše uvedeného patrné, stěžovatelé byli v nedávné době opakovaně obeznámeni s podmínkou povinného advokátního zastoupení a s dalšími zákonnými náležitostmi ústavní stížnosti. Bylo proto v jejich vlastním zájmu, aby jejich další ústavní stížnosti již přinejmenším vadu, spočívající v nedostatku advokátního zastoupení, neobsahovaly.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud žádosti stěžovatelů o prodloužení lhůty nevyhověl.

Za těchto okolností Ústavnímu soudu nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. září 2012

Jan Musil v. r. soudce Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.