III. ÚS 3165/09
III.ÚS 3165/09 ze dne 15. 1. 2010

U 3/56 SbNU 837
K pořádkové pokutě za ztěžování postupu řízení o určení otcovství mařením provedení odběru biologického materiálu (bukálního stěru)

Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Usnesení

Ústavního soudu - III. senátu složeného z předsedy senátu Vladimíra Kůrky a soudců Jiřího Muchy a Jana Musila (soudce zpravodaj) - ze dne 15. ledna 2010 sp. zn. III. ÚS 3165/09 ve věci ústavní stížnosti RNDr. J. Z. proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. září 2009 č. j. 15 Co 260/2009-193, kterým bylo v odvolacím řízení potvrzeno rozhodnutí soudu prvního stupně o uložení pořádkové pokuty stěžovatelce za to, že zmařila provedení odběru vzorků stěrem bukální sliznice nezbytné pro vypracování znaleckého posudku, za účasti Městského soudu v Praze jako účastníka řízení.
Výrok

Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění

I.

Stěžovatelka se řádně a včas podanou ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví tohoto usnesení označených rozhodnutí. Ústavní stížnost opírá o následující důvody:

V řízení o určení otcovství k P. M. byla stěžovatelce (v dřívějším řízení v procesním postavení vedlejší účastnice) rozhodnutím soudu prvního stupně uložena pořádková pokuta ve výši 10 000 Kč (s odkazem na ustanovení § 53 odst. 1 o. s. ř.), neboť stěžovatelka tím, že mařila provedení odběru vzorků bukální sliznice nezbytné pro vypracování znaleckého posudku, se snažila úmyslně prodlužovat řízení.

Stěžovatelka namítá, že pro uložení pokuty nebyly splněny procesní podmínky, neboť pokuta byla stěžovatelce uložena za nesplnění příkazu soudu, který údajně neměl oporu v probíhajícím řízení. Stěžovatelka zdůrazňuje, že soudem byla jako soudní znalkyně ustanovena MUDr. E. V., CSc., jejíž znalecká specializace (hematologie, genetika) prý neodpovídá úkolu, který má podle příkazu soudu splnit (tj. odběr bukálního stěru z ústní sliznice stěžovatelky).

V další části ústavní stížnosti stěžovatelka poukazuje na to, že soud se měl zabývat před svým rozhodnutím zkoumáním jejího aktuálního zdravotního stavu, tj. zabývat se jejími (psychickými) problémy spojenými s projednávanou věcí, což prý soudy opomněly, pokud vycházely jen ze zprávy ošetřující lékařky stěžovatelky, v době rozhodování již "staré" několik měsíců. Odvolacímu soudu pak vytýká, že se současně nezabýval řádným doručením předvolání stěžovatelky k odběru biologického vzorku.

Ve výše popsaných skutečnostech spatřuje stěžovatelka porušení svého práva na spravedlivý proces ve smyslu článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

II.

Obvodní soud pro Prahu 10 usnesením ze dne 23. 8. 2007 č. j. 18 C 395/2004-106 v právní věci žalobkyně M. M. proti žalované V. K. za účasti stěžovatelky jako vedlejší účastnice v řízení o určení otcovství k P. M. uložil stěžovatelce pořádkovou pokutu ve výši 10 000 Kč, neboť zmařila provedení odběru vzorků stěrem bukální sliznice nezbytné pro vypracování znaleckého posudku.

Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 10. 9. 2009 č. j. 15 Co 260/2009-193 odvoláním stěžovatelky napadené usnesení soudu prvního stupně potvrdil, přičemž zdůraznil, že stěžovatelka se k odběru vzorku nedostavovala, ačkoli z lékařské zprávy ošetřující lékařky bylo zřejmé, že jí ve splnění příkazu soudu nic nebránilo.
III.

Po zvážení námitek stěžovatelky a jejího tvrzení o porušení práva na spravedlivý proces, k němuž mělo dojít napadeným rozhodnutím, dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná.

Především je třeba zdůraznit, že problematikou uložení pořádkové pokuty v souvislosti s odběrem biologických vzorků potřebných k podání znaleckého posudku podle § 127 odst. 3 o. s. ř. se Ústavní soud zabýval již mnohokrát. V nálezu ze dne 28. 2. 2008 sp. zn. I. ÚS 987/07 (N 42/48 SbNU 495) Ústavní soud zdůraznil, že v řízení o určení otcovství je zájem dítěte znát své biologické rodiče předním hlediskem, které určuje i postup soudu v tomto sporném řízení tak, aby z iniciativy soudu (tedy v zásadě z jeho úřední povinnosti, vyplývající ze zásady vyšetřovací spojené jinak jen s řízením nesporným) byly opatřeny důkazy, které mohou objektivně zajistit řádné zjištění skutkového stavu věci. Takovým důkazem je bezesporu znalecký posudek. Protože v řízení o určení otcovství leží odpovědnost za řádné zjištění skutkového stavu nikoli na stranách sporu, ale na soudu, poskytuje ustanovení § 53 o. s. ř. předsedovi senátu (samosoudci) pořádkové opatření proti tomu, kdo hrubě ztěžuje postup řízení, tedy brání soudu v konání jeho povinnosti - spravedlivě věc projednat a rozhodnout. Hrubé ztěžování postupu řízení může mj. spočívat i v neuposlechnutí příkazu soudu, opírajícího se o ustanovení § 127 odst. 3 o. s. ř.

Soud může podle § 127 odst. 3 o. s. ř. uložit účastníkovi řízení, popřípadě i někomu jinému, podrobit se v rámci řízení o určení otcovství odběru biologického materiálu - vzorku sliznice z dutiny ústní tzv. bukálním stěrem, je-li to třeba k podání znaleckého posudku, založeného na genetické analýze DNA. Bezdůvodné nesplnění přikázané povinnosti - dostavit se k odběru a strpět jej - lze sankcionovat uložením pořádkové pokuty podle § 53 o. s. ř. Uložení pořádkové pokuty v těchto případech není porušením práva na spravedlivý proces ve smyslu článku 36 odst. 1 Listiny.

V projednávané věci byla soudem vyvrácena námitka o údajných zdravotních či psychických překážkách bránících stěžovatelce v odběru biologického materiálu nezbytného pro analýzu DNA. Podle lékařské zprávy ošetřující lékařky stěžovatelce nic nebránilo v tom, aby se podrobila odběru vzorků stěrem bukální sliznice z dutiny ústní, který je úkonem zcela bezbolestným, nepředstavujícím podle dosavadních lékařských zjištění v žádném ohledu zdravotní riziko pro vyšetřovanou osobu. Protože stěžovatelka tento soudní příkaz po poměrně dlouhý časový úsek zcela ignorovala, aniž pro své obstrukční jednání uvedla jiná než nedoložená, kusá a neurčitá tvrzení, opírající se spíše o její subjektivně vnímané psychické stavy, nelze postupu obou soudů a jejich rozhodnutím při nezbytné ochraně řádného průběhu soudního řízení cokoli vytknout.

Námitka stěžovatelky o údajném porušení pravidel doručování stanovených v § 45a odst. 3 o. s. ř. (v tehdy platném znění) není relevantní na ústavněprávní úrovni, neboť stěžovatelka byla nepochybně o uložené povinnosti rovněž informována svým advokátem.

Námitka stěžovatelky týkající se výběru soudem ustanovené soudní znalkyně z hlediska její odborné způsobilosti k zadanému úkolu je zcela irelevantní. Pořádková pokuta byla uložena za zmaření odběru vzorků bukální sliznice. Vlastní odběr vzorku patří mezi tzv. neinvazivní metody a podle všeobecně uznávaných vědeckých poznatků je velmi jednoduchý a nepředstavuje (při dodržení běžných hygienických pravidel) žádné riziko pro zdraví osoby. Proto např. trestní řád v ustanovení § 114 odst. 2 umožňuje, aby takový odběr provedl kterýkoli lékař nebo odborný zdravotnický pracovník; není-li odběr spojen se zásahem do tělesné integrity, může jej uskutečnit i sama osoba, jíž se úkon týká. Analogické argumenty lze vztáhnout i na postup opírající se o § 127 odst. 3 o. s. ř. Námitka odlišné odborné specializace znalce nemá pro posouzení oprávněnosti odběru biologického vzorku vůbec žádný význam. Nic ovšem nebrání tomu, aby stěžovatelka uplatnila námitky proti osobě znalce, půjde-li o samotný znalecký důkaz provedený metodou DNA; pro posouzení zákonnosti odběru vzorku je však otázka odbornosti znalce nerozhodná.

Ústavní soud nezjistil, že by napadenými rozhodnutími byl porušen čl. 36 odst. 1 Listiny, a proto ze všech výše vyložených důvodů ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.