III. ÚS 3080/09
III.ÚS 3080/09 ze dne 18. 12. 2009


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 18. prosince 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu I. M., takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění:

Dne 30. 11. 2009 bylo Ústavnímu soudu doručeno elektronické podání navrhovatele s připojeným autorizovaným elektronickým podpisem, označené jako "ústavní stížnost proti žalované České republice - Ministerstvu spravedlnosti na nesprávný úřední postup; dovolání žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2009 sp. zn. 8 Co 531/2009".

Navrhovatel v tomto podání "z důvodu své finanční tísně žádá o přidělení advokáta", přičemž současně požaduje poskytnutí času k tomu, aby si ho zajistil sám.

Návrh směřující proti výše označenému rozsudku odvolacího soudu navrhovatel údajně podává z procesní opatrnosti, neboť si není jistý tím, zda proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 16. 10. 2009 sp. zn. 8 Co 531/2009 je dovolání přípustné.

Z obsahu podání se zjišťuje, že navrhovatel není spokojen jak s rozhodnutím napadeným tímto návrhem, tak i s rozsudkem soudu prvního stupně, přičemž oběma soudům vytýká, že jejich rozhodnutí údajně nejsou v souladu se zákony České republiky a jsou nepředvídatelná. Předmětem kritiky je i rozhodování soudu o náhradě nákladů řízení.

Předmětný návrh nepochybně sepsal navrhovatel sám, neboť vykazuje celou řadu formálních i obsahových vad a nejasností, přičemž námitky zde uplatněné jsou pouze opsány a vytrženy z kontextu z konkrétních soudních rozhodnutí a poté nelogicky včleněny do textu tohoto podání. I když navrhovatel namítá údajné porušení článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, postrádá jeho návrh v tomto směru relevantní ústavně právní argumentaci.

Z provedené lustrace návrhů doručených navrhovatelem Ústavnímu soudu se zjišťuje, že od ledna 2007 do doby doručení předmětného návrhu (jednalo se o celkem 69 podání), byla jejich valná většina pro vady návrhu odmítnuta, aniž by se Ústavní soud měl možnost jimi zabývat meritorně.
Vzhledem k tomu, že výzvy k odstranění vad návrhu a s tím spojené lhůty poskytované k jejich odstranění se míjí u navrhovatele účinkem (viz např. řízení ve věci sp. zn. I. ÚS 494/07, II. ÚS 493/07, IV. ÚS 495/07, III. ÚS 710/07), nevidí Ústavní soud důvod k tomu, aby za situace, v níž byl navrhovatel v předchozích řízeních u Ústavního soudu již mnohokrát upozorněn na povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem na základě speciální plné moci, byl v tomto smyslu vždy znovu poučován v každém individuálním řízení. Jak je ostatně zřejmé z obsahu návrhu, navrhovatel je o této povinnosti být zastoupen advokátem velmi dobře informován z již dříve poskytnutých písemných poučení, kterých se mu dostalo od Ústavního soudu v předcházejících řízeních. Přesto tuto podmínku ani v tomto řízení nerespektuje.

Zasílání poučení a poskytování lhůty k odstranění vad podání je proto ve vztahu k navrhovateli i v tomto případě postupem formalistickým a neefektivním, a proto k němu nebylo přistoupeno.

Z výše uvedených důvodů soudce zpravodaj návrh, který trpí vadami a nedostatky, pro něž ho nelze meritorně projednat, odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 18. prosince 2009

Jan Musil v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.