III. ÚS 3066/09
III.ÚS 3066/09 ze dne 22. 12. 2009


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 22. prosince 2009 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Jiřího Muchy a Michaely Židlické ve věci ústavní stížnosti Z. Č., zastoupeného Mgr. Lenkou Grulichovou, advokátkou se sídlem Rychnov nad Kněžnou, Palackého 108, proti usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. října 2009 č. j.: KSHK 41 INS 640/2008-B-67, ve znění usnesení téhož soudu ze dne 6. října 2009 č. j.: KSHK 41 INS 640/2008-B-69, za účasti Krajského soudu v Hradci Králové, jako účastníka řízení, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

I.

V ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu dne 30. 11. 2009, napadá stěžovatel usnesení Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. října 2009 č. j.: KSHK 41 INS 640/2008-B-67 ve znění usnesení téhož soudu ze dne 6. října 2009 č. j.: KSHK 41 INS 640/2008-B-69, kterým byla podle jeho názoru porušena práva na soudní ochranu (čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, dále jen "Listina") a na právo vlastnit majetek (čl. 11 odst. 1 Listiny).

Stěžovatel uvedl, že na jeho majetek byl rozhodnutím soudu v Hradci Králové v roce 2008 prohlášen konkurs a insolvenčním správcem byl jmenován Ing. Zdeněk Pavlík. Označený soud v srpnu 2008 udělil souhlas ke zpeněžení majetkové podstaty dlužníka mimo dražbu, a to nemovitostí, strojního vybavení a skladových zásob (vše "v kupních cenách" v celkové výši 4.304.696,- Kč).

V průběhu roku 2009 obdržel insolvenční správce nabídky dvou zájemců. V obou případech byla nabídnutá cena nižší, než činila kupní cena majetkové podstaty dlužníka, přesto došlo ze strany obou zájemců k jejímu průběžnému navyšování. Insolvenční správce požádal insolvenční soud o udělení souhlasu s prodejem majetku úpadce za cenu do této doby nejvyšší nabídky ve výši 3.100.000,- Kč. Žádosti insolvenčního správce bylo vyhověno napadeným usnesením. Do doby vydání napadeného usnesení byla původně nabídnutá kupní cena zájemcem navýšena na konečnou výši 3.220.000,- Kč, za níž byl majetek úpadce mimo dražbu také prodán.

S tímto postupem insolvenčního správce, resp. též insolvenčního soudu není stěžovatel spokojen, neboť má za to, že majetek měl být prodán druhému zájemci oproti nejvyšší nabídce, která byla o 30.000,- Kč vyšší. Tím prý byly porušeny zásady insolvenčního řízení ve smyslu ustanovení § 1 až § 5 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "insolvenční zákon").

Závěrem stěžovatel poznamenává, že se žalobou podanou ke Krajskému soudu v Hradci Králové domáhá určení neplatnosti smlouvy o převodu nemovitosti ze dne 26. 10. 2009, o níž dosud nebylo rozhodnuto.

II.

Z připojených listin se zjišťuje, že Krajský soud v Hradci Králové usnesením ze dne 5. 10. 2009 č. j.: KSHK 41 INS 640/2008-B-67 po zrušení svého dřívějšího souhlasu udělil insolvenčnímu správci souhlas ke zpeněžení majetkové podstaty dlužníka mimo dražbu za celkovou cenu nejméně 3.220.000,- Kč a DPH u strojního vybavení a zásob kupující společnosti FLÍDR & partner - AUTOCENTRUM s. r. o. s tím, že prodej movitého majetku bude uskutečněn podle pokynu zajištěného věřitele.

Usnesením téhož soudu ze dne 6. 10. 2009 č. j.: KSHK 41 INS 640/2008-B-69 byla opravena chyba v psaní ve výroku pod bodem I. a II. usnesení ze dne 5. 10. 2009.
III.

Po zvážení obsahu napadeného rozhodnutí a námitek stěžovatele dospěl Ústavní soud k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná.

Podle ustanovení § 289 odst. insolvenčního zákona je možné zpeněžení majetkové podstaty dlužníka mimo dražbu insolvenčním správcem jen se souhlasem insolvenčního soudu a věřitelského výboru. Citované ustanovení vymezuje dále výjimku z tohoto pravidla. Prodej mimo dražbu majetkové podstaty úpadce, podmíněný dvěma souhlasy a možností insolvenčního soudu stanovit podmínky tohoto prodeje, má nepochybně za cíl podstatným způsobem korigovat možnou manipulaci jak s docílenou kupní cenou, tak i s výběrem vhodného kupce, neboť se má obecně za to, že je především v zájmu věřitelů, aby bylo v co nejkratší době docíleno nejvýhodnějšího prodeje všech majetkových položek tvořících majetkovou podstatu úpadce a tím dosaženo i cíle konkursu.

V projednávané věci je nepochybné, že označený soud vyhověl návrhu insolvenčního správce akceptujícího pokyny zajištěného věřitele - Československé obchodní banky, a. s., schválené i zástupcem věřitelů. V případě, že insolvenční správce tento pokyn (či pokyny) odmítne, resp. soud v rámci své dohlédací činnosti zjistí, že předmět zajištění by mohl být zpeněžen za výhodnějších podmínek, rozhodne podle ustanovení § 293 insolvenčního zákona. Na situaci popsanou v ústavní stížnosti, v níž ohledně nemovitého i movitého majetku tvořícího majetkovou podstatu úpadce došlo ke shodě zájmů zajištěného věřitele a zástupce věřitelů jak ohledně nejvhodnějšího kupujícího, tak i způsobu prodeje, reagoval insolvenční soud tím, že umožnil i po udělení svého souhlasu při prodeji navýšit kupní cenu stanovením minimální kupní ceny. V tomto smyslu nelze shledat pochybení, které by mohlo reálně porušit právo stěžovatele ve smyslu čl. 11 odst. 1 a čl. 11 odst. 3 věta druhá Listiny.

Pokud stěžovatel očekával při zpeněžení majetku podstaty dosažení ceny tržní, tedy ceny obvyklé, je třeba zdůraznit, že zásadám insolvenčního řízení zcela odpovídá dosažení rychlého, hospodárného a co nejvyššího uspokojení věřitelů, v jejichž rámci je vhodné či dokonce v mnoha případech nezbytné prodat veškerý majetek spadající do majetkové podstaty úpadce pod cenou odhadní tak, aby konečný výsledek při započtení nákladů na správu zpeněžovaného majetku byl kladný a nikoli záporný.

Ze všech důvodů výše vyložených proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. prosince 2009

Jan Musil v. r. předseda senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.