III. ÚS 283/05
III.ÚS 283/05 ze dne 9. 9. 2005


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 9. září 2005 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci návrhu L. Č., proti rozhodnutí Státního notářství v Karviné ze dne 12. 9. 1974 č. j. D 246/74-22, t a k t o:

Návrh se o d m í t á .

O d ů v o d n ě n í:

Návrhem došlým Ústavnímu soudu dne 7. 6. 2005, se navrhovatel domáhá zrušení rozhodnutí bývalého Státního notářství v Karviné (navrhovatelem mylně označované jako rozhodnutí Okresního soudu v Karviné) ze dne 12. 9. 1974 č. j. D 246/74-22, které nabylo právní moci dne 2. 10. 1974, jímž bylo v dědickém řízení po zemřelé M. R. S. potvrzeno vlastnictví majetku na území ČSSR, a to pozemku parcela č. 357/26 v katastrálním území Starý Bohumín, zapsaného v evidenci nemovitostí u Střediska geodézie v Karviné na LV č. 424 pro její dceru - E. K.

Z obsahu podání vyplývá, že navrhovatel považuje výše označené rozhodnutí za "protizákonné", neboť takto bylo údajně rozhodováno o majetku ve vlastnictví čs. státu, který vlastnictví k tomuto nemovitému majetku měl nabýt konfiskací německého majetku na základě tzv. "Benešových dekretů" po roce 1945.

Výše uvedený návrh nesplňoval náležitosti ústavní stížnosti, proto soudce zpravodaj zaslal navrhovateli písemné poučení o náležitostech ústavní stížnosti s výzvou, aby ve lhůtě 40 dnů od obdržení předmětné výzvy odstranil vady návrhu s tím, že pokud ve stanovené lhůtě vady podání neodstraní, Ústavní soud návrh odmítne podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Výzvu včetně písemného poučení převzal stěžovatel dne 22. 6. 2005.

V dalším podání ze dne 26. 6. 2005 navrhovatel uvádí, že v roce 1989 se stal uživatelem pozemku vlastnicky náležejícímu paní Edeltraudě Kühleitnerové, na němž později vybudoval stavbu a ze všech výše uvedených skutečností dovozuje, že jím užívaný pozemek jako konfiskát nemohl být předmětem dědického řízení, a proto by měl Ústavní soud "postupovat v souladu s Benešovými dekrety a rozhodnout ve prospěch jeho, jako uživatele pozemku".

Protože z tohoto podání navrhovatele (tj. ze dne 26. 6. 2005) bylo zřejmé, že přes zevrubné poučení, které navrhovatel obdržel od Ústavního soudu, mu není jasná jak úloha Ústavního soudu, tak i smysl samotné ústavní stížnosti, byl navrhovateli v této otázce zaslán vysvětlující dopis, v němž byla současně původně stanovená lhůta k odstranění vad návrhu prodloužena do dne 24. 8. 2005 včetně s dalším upozorněním na následky neuposlechnutí výzvy v takto prodloužené lhůtě.

Vady návrhu však navrhovatel neodstranil ani v dalším podání, které Ústavní soud obdržel dne 16. 8. 2005. Ústavní soud proto po uplynutí prodloužené lhůty návrh odmítl podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, neboť navrhovatel neodstranil vady návrhu ve lhůtě mu k tomu určené.

P o u č e n í: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. září 2005

Jan Musil v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.