III. ÚS 2467/17
III.ÚS 2467/17 ze dne 23. 8. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Jana Filipa (soudce zpravodaje) a soudců Josefa Fialy a Radovana Suchánka ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky V. T. T., t. č. Vazební věznice Brno-Bohunice, zastoupené JUDr. Veronikou Navrátilovou, advokátkou, sídlem Matiční 730/3, Ostrava, proti postupu Vězeňské služby České republiky, takto:
I. Řízení se zastavuje.

II. Předběžné opatření ze dne 8. srpna 2017 č. j. III. ÚS 2467/17-10 se ruší.
Odůvodnění

1. Ústavní stížností podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") se stěžovatelka domáhala upuštění od jiného zásahu orgánu veřejné moci, spočívajícím v odnětí novorozeného syna stěžovatelce během jejího výkonu vazby, neboť se domnívá, že jím došlo k porušení ústavně zaručených práv a svobod zakotvených v čl. 4 odst. 4, čl. 10 odst. 2, čl. 32 odst. 1, čl. 32 odst. 2, čl. 32 odst. 4 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále také "Listina") a čl. 8 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluva").

2. Stěžovatelka s ústavní stížností spojila návrh na vydání předběžného opatření, ukládajícího, aby Vězeňská služba České republiky nepokračovala v porušování ústavním pořádkem chráněných práv a svobod tím, že udržovala stav oddělení stěžovatelky od jejího novorozeného dítěte, a nařizujícího, aby Vězeňská služba České republiky obnovila stav před porušením tím, že zajistí, aby stěžovatelka mohla být opět se svým novorozeným dítětem a o své dítě mohla osobně pečovat. Návrhu na vydání předběžného opatření Ústavní soud vyhověl usnesením ze dne 8. 8. 2017 č. j. III. ÚS 2467/17-10 a uložil příslušným orgánům Vězeňské služby České republiky nepokračovat v zásahu do práv stěžovatelky a jejího novorozeného syna. 3. Dne 11. 8. 2017 vzala stěžovatelka podanou ústavní stížnost zpět, protože dospěla k závěru, že považuje prostředí mimo věznici za pro její dítě a jeho zdraví vhodnější. Rovněž vyjádřila obavu, že by se v prostorách věznice mohlo novorozené dosud nenaočkované dítě snadno infikovat a strádat i nedostatkem podnětů.

4. Podle vyjádření generálního ředitele Vězeňské služby České republiky ze dne 21. 8. 2017 rozhodl Obvodní soud pro Prahu 4 usnesením č. j. 14 Nc 23/2017-11 již dne 4. 8. 2017, čili den po porodu dítěte stěžovatelky, že předběžným opatřením nařizuje svěření nezletilého dítěte do péče jeho prarodičů. V odůvodnění je uvedeno, že stěžovatelka dala souhlas k převzetí svého dítěte do jejich péče. Fakticky bylo dítě svým prarodičům předáno dne 8. 8. 2017.

5. Ústavní soud konstatuje, že v předmětném usnesení o nařízení předběžného opatření uložil příslušným orgánům Vězeňské služby České republiky nepokračovat v zásahu do práv stěžovatelky a jejího novorozeného syna, a to základních práv a svobod na rodičovství a rodinu podle čl. 32 odst. 1 Listiny ve spojení s právem na péči o děti a jejich výchovu podle čl. 32 odst. 4 Listiny a čl. 9 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte (Sdělení č. 104/1991 Sb.) a na respektování rodinného života podle čl. 10 odst. 2 Listiny a čl. 8 Úmluvy.
6. Podle § 80 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), usnesení o předběžném opatření pozbývá platnosti vyhlášením nálezu Ústavního soudu ve věci, jestliže je Ústavní soud již dříve nezrušil, protože pominuly důvody, pro které bylo nařízeno. Důvodem může být pominutí důvodů pro jeho nařízení, popř. s ohledem na zásadu dispozitivnosti v řízení o ústavní stížnosti, rovněž zpětvzetí ústavní stížnosti stěžovatelkou. Nutno dodat, že ústavní stížnost stěžovatelky se kryla s návrhem na vydání předběžného opatření.

7. Protože tato podmínka byla splněna, a stěžovatelka vzala - nepochybně po zvážení nejlepšího zájmu svého dítěte v její situaci - svou ústavní stížnost zpět, bylo o nařízeném předmětném předběžném opatření rozhodnuto tak, jak je ve výroku tohoto usnesení uvedeno, neboť ve věci není nálezem rozhodováno s ohledem na důsledky, které by takové rozhodnutí podle § 35 odst. 1 zákona o Ústavním soudu nutně mělo.

8. Zpětvzetím návrhu byly naplněny podmínky podle § 77 zákona o Ústavním soudu, podle kterého stěžovatel může vzít ústavní stížnost zpět do okamžiku, než se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě. Proto bylo rozhodnuto tak, že řízení o ústavní stížnosti se zastavuje.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. srpna 2017

Jan Filip v. r. předseda senátu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.