III. ÚS 2422/09
III.ÚS 2422/09 ze dne 26. 7. 2012


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl dne 26. července 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti Ing. F. L., právně zastoupeného JUDr. Liborem Janků, advokátem se sídlem v Chebu, Májová 23, proti rozsudku Okresního soudu v Tachově ze dne 18. 2. 2008 sp. zn. 9 T 114/2002, proti rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 20. 8. 2008 sp. zn. 8 To 143/2008, a proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2009 sp. zn. 8 Tdo 1654/2008, za účasti Nejvyššího soudu, Krajského soudu v Plzni a Okresního soudu v Tachově, jako účastníků řízení, takto:
Řízení se zastavuje.
Odůvodnění:

Ústavní stížností vycházející z ustanovení § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, neboť jimi mělo dojít k porušení jeho základních práv garantovaných článkem 8 odst. 2, článkem 36 odst. 1 a článkem 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Rovněž mělo dojít k porušení článku 2 odst. 2, článku 4 odst. 1 a článku 4 odst. 1 Listiny.
Z Centrální evidence obyvatel Ústavní soud zjistil, že stěžovatel dne 25. 11. 2010 zemřel. Právní zástupce stěžovatele tuto skutečnost Ústavnímu soudu nesdělil.

Podle ustanovení § 63 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, pokud citovaný zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení před Ústavním soudem přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu a předpisy vydané k jeho provedení.

Podle § 107 odst. 1, věta prvá občanského soudního řádu, jestliže účastník ztratí po zahájení řízení způsobilost být účastníkem řízení dříve, než řízení bylo pravomocně skončeno, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. Podle § 107 odst. 5, věta prvá občanského soudního řádu, neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.

Fyzická osoba ztratí způsobilost být účastníkem řízení svou smrtí (§ 7 odst. 2 občanského zákoníku).

Protože stěžovatel poté, co bylo řízení před Ústavním soudem zahájeno, zemřel a tím ztratil způsobilost být účastníkem řízení, Ústavní soud se zabýval otázkou, zda může v řízení o ústavní stížnosti pokračovat s právním nástupcem stěžovatele, či zda má s ohledem na povahu věci řízení zastavit. Ztráta způsobilosti být účastníkem řízení brání obecně v pokračování řízení zejména tam, kde práva a povinnosti, o které v řízení jde, jsou vázány na osobu účastníka řízení a nepřecházejí na právního nástupce, dále tam, kde je určitá skutková podstata podle právního předpisu podmíněna existencí určitého účastníka, a tam, kde smrtí účastníka dochází podle hmotného práva k zániku právního vztahu nebo kde účastník řízení nemá žádného právního nástupce.

V předmětném řízení o ústavní stížnosti stěžovatel tvrdil, že v trestním řízení porušily obecné soudy jeho ústavně zaručené právo nebýt trestně stíhán jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon; dále mělo být porušeno základní právo stěžovatele na soudní ochranu a spravedlivý proces, jakož i základní právo na rovnost účastníků v trestním řízení. Z povahy těchto práv plyne, že jde o práva, jež jsou podle ústavního práva vázána na osobu stěžovatele, a tudíž nepřecházejí na jeho právní nástupce.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než řízení o ústavní stížnosti podle ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu s odkazem na ustanovení § 107 odst. 5 občanského soudního řádu zastavit, neboť povaha věci neumožňuje v řízení pokračovat.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 2012

Jan Musil v. r. předseda senátu Ústavního soudu



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.