III. ÚS 2347/17
III.ÚS 2347/17 ze dne 17. 8. 2017


Česká republika
USNESENÍ
Ústavního soudu


Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským o ústavní stížnosti stěžovatelky Aleny Houžvičkové, proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci ze dne 9. března 2017 č. j. 59 Af 22/2016-52 a ze dne 30. března 2017 č. j. 59 Af 2/2017-35 a proti usnesením Nejvyššího správního soudu ze dne 4. května 2017 č. j. 9 As 116/2017-15 a ze dne 10. května 2017 č. j. 9 Afs 88/2017-30, za účasti Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky v Liberci a Nejvyššího správního soudu jako účastníků řízení a Odvolacího finančního ředitelství, se sídlem Masarykova 31, Brno, jako vedlejšího účastníka řízení takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 27. července 2017 doručena ústavní stížnost stěžovatelky proti rozhodnutím uvedeným v záhlaví tohoto usnesení. Ústavní soud před tím, než přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, zkoumá, zda ústavní stížnost splňuje požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
Ústavní stížnost stěžovatelky zákonné náležitosti nesplňuje, zejména není sepsána advokátem a nebyla k ní připojena kvalifikovaná plná moc osvědčující zastoupení pro řízení před Ústavním soudem (§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu).

Ústavní soud stěžovatelku k odstranění vad návrhu nevyzýval. Stěžovatelka si totiž musí být vědoma zákonem stanovených náležitostí podání včetně povinnosti být zastoupena advokátem, neboť o nich byla v minulosti Ústavním soudem opakovaně poučena (srov. např. usnesení ze dne 19. února 2015 sp. zn. II. ÚS 3147/14 nebo ze dne 9. března 2015 sp. zn. III. ÚS 3542/14; Ústavní soud eviduje více než osmdesát rozhodnutí o ústavních stížnostech stěžovatelky). Stejně tak byla stěžovatelka opakovaně poučena o možnosti obrátit se na Českou advokátní komoru, která může advokáta pro řízení o ústavní stížnosti určit a rozhodnout o tom, že advokát právní službu poskytne bezplatně nebo za sníženou odměnu.

Ústavní soud již ve své ustálené rozhodovací činnosti zdůraznil, že není nezbytně nutnou podmínkou, aby se totožnému stěžovateli dostávalo v každém individuálním řízení poučení o povinném zastoupení advokátem, jestliže se tak stalo v mnoha předchozích případech. Pokud je dán spolehlivý předpoklad, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé stěžovateli zprostředkovat podmínku povinného zastoupení advokátem v řízení před Ústavním soudem, jeví se setrvání na požadavku vždy nového, z hlediska obsahu však stejného poučení postupem nehospodárným a neefektivním (srov. obdobně např. usnesení ze dne 12. června 2017 sp. zn. III. ÚS 1691/17).

Ústavní soud proto s ohledem na vady ústavní stížnosti a ustálené hodnocení nedostatku zastoupení stěžovatelky rozhodl soudcem zpravodajem o odmítnutí ústavní stížnosti mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků za přiměřeného užití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. srpna 2017

Pavel Rychetský v. r. soudce zpravodaj



Text tohoto rozhodnutí byl čerpán společností Sokordia, s.r.o. z databáze NALUS z internetové adresy http://nalus.usoud.cz a to bezplatně. Jedná se o neautentické znění rozhodnutí Ústavního soudu.